899

Škrobák, a, škrobáček, čka, m. =
chrobák, z lat. scarabeus. Bdl. Na morav.
Zlínsku brouk vůbec. Brt. — Přenes, o li-
dech. Aj jdi ty škrobáku! Co chceš ty škro-
báku? Us. v již. Mor. Šd.

Škroban, u, m., amylas. Rst. 30.
Škrobana, chrobaňa, ě, m. = škaredý,
nehezký chrobák (brouk). Na Mor. Brt., Šd.

Škrobánek, nka, m. = skřivan, die Lerche.
Vz Skovránek. Slez. Pk., Šd. — Š., osob. jm.

Škrobař, e, m., der Stärkemacher, Stärke-
verkäufer. D.

Škrobařiti, íl, ení, Stärkemacherei trei-
ben. D.

Škrobařka, y, f., die Stärkemacherin,
-händlerin, die Frau des Stärkemachers. Us.

Jg.

Skrobárna, y, f., na Slov. škrobáreň,
rně, f., die Stärkefabrik. Us. Jg.

Škrobařský, Stärkemachers-. Jg.

Škrobařství, n., die Stärkemacherei. Jg.

Škrobati = škrabati, kratzen. — co:
kobzole. Slez. Šd., Tč.

Škrobatý = škrob obsahující, Stärke ent-
haltend. Š. látky. Svět.

Škrobena, y. f, die Haubenputzerin. Us.
Dch.

Škrobeně mluviti, steif. Us. Dch. Cf.
Škrobený.

Škrobenec, nce, m., ein steifer Patron.
Us. Dch.

Škrobení, n., das Stärken. Us. Prádlo ku
š. Šm.

Škrobenice, e, f. = silne škrobená spod-
nička, gestärkter Unterrock. V Policku. Kšá.

Škrobenosť, i, f., das Gestärktsein; die
Steifheit der Manieren. Dch., Kos. Ol. I. 98.

Škrobený; -en, a, o, gestärkt. S. košile,
sukně a pod. — Š., steif, steifleinen, ge-
zwungen, affektirt, pedantisch. Jg., Dch. Š.
moudrosť, způsoby, počínání. Us. Dch, S.
Mojžíš, steif lederner Gesell. Dch. — Š. =
skoupý, der Geizhals, Filz. Jg., Dch.

Škrobící, zum Stärken dienend, Stärke-.
S. stroj. Techn. Vz -ici.

Škrobiti, il, en, ení; škrobívati (mit Kraft-
mehl) stärken, steifen. — co čím: košile
pšeničným škrobem š. Us. — Kom. J. 581.

Škroble, e, f. — prohnutý tupý nůž na
obou koncích s krňkami (střenkami). Na
Ostrav. Mtl.

Škroblička, y, f., na Mor. = šorna ko-
minická, das Scharreisen. MM. 268. — Jg.

Škroblina, y, f., der Kloben, Kloben-
ring. Vys.

Škrobnatý = skrobatý, Stärke enthal-
tend. Rostl. Š., amylaceus, stärkemehlartig,
složený ze zrnek drobných kyprých bela-
vých, jakoby ze škrobu. Š. stélka některých
lišejníků. Rst. 502.

Škrobný, škrobový = ze škrobu, Stärk-.
Š. kaše, mouka, D., Jdi (gummi), moučka,
cukr, Nz.. maz, obsah, Šp., lesk, lep (Kleister),
Dch., cukrovarství. S. N.

Škrobot, u, m. = kamének, das Steinchen.
Cf. Škrob (konec). D. — Š. = škrob, pole
bez země dürrer, steinichter Ort. Vz Škrob
(konec), Škrobotina. Us. u Petrovic. Dch.
U N. Kdyně. Rgl.

Škrobotina, y, f = tvrdá země, mageres,
steinichtes Land. D. Cf. Škrob (konec),
Škrobot.

Škrobovatina, y, f., amyloidum. Rst, 40.
Škrobovatosť, škrobovitosť, i, f., die
Kraftmehljgkeit; Magerkeit des Landes.
Ros. Cf. Škrob, Skrobot.
Škrobovatý, -vitý = škrob mající v sobě,
kraftraehlig; 2. kamenitý, mager, steinig. Cf.
Škrob (konec), Škrobot. Ros.

Škrobovina, y, f. = prvek ve škrobu
jsoucí, der Dextrin, dextrinnm, das Stärke-
gummi. Jg., Rst. 502., 31.

Škrobovinný, od škroboviny. S-né mě-
chýřky. Čas. techn. I. 58.

Škrobový, vz Škrobný.

Škrobránek, nka, m. = skřivánek. U Fren-
štátu. Dřk. Vz Škrovánek.

Škrofule, škrofle, pl., f. = krtice. Sal.
27. 27.

Škrochovice, dle Budějovice, ves v Opav-
sku. Šd.

Škrouhati = kuňkati, omrzele naříkati,
raunzen, zimpern. Ten pořád škroňhá. Us.
Pta.

Škrokniti, na vých. Mor. — stonati.

Škroňhati, raunzen. Šm.

Škrošna, y, f. = skříň, kterou nosí ku-
řenčáři na zádech, ein Geflügelkorb. Mor.
Bkř., Brt. Cf. Krosna. — Š. = ženská, která
nosí mnoho sukní a proto široka jest; potom
ženská, která lenošně posedává. Mor. Brt.,
Šd.

Škroufati = štípati, zwicken. — koho
kde, Škroufá mě v břiše. U N. Kdyně. Rgl.
Vz Škrouhati.

Škrouhati, škrouchati, škroukati, škrou-
pati, škroutati; škručeti, el, ení; škrouká-
vati — broukali, bručeti, buráceti, kručeti,
knurren, rumpeln, rummeln; láti, hubovati,
schelten, mit Worten anfahren; nelíbiti se,
nicht gefallen. — abs. Co pak škroukáš?
Ros. — komu kde. Něco mi v břiše
škrouká, Ros., škroupá a škroutá, D., škrticí.
Us. — na koho = hubovati. Us. — komu.
Něco mu škrouhá = nelíbí se. Ros. — Jg.

Škrouchati, vz Škrouhati.

Škroukání, n. = kručení, broukání, das
Gurren, Kollern. Cf. Škrouhati. Š. v břiše.
Nz. lk.

Škroukati. Žába škrouká, gurret. Us.
u Polič. Divně se bude sápati, láti, škrou-
kati, hrochovati. Dh. 27. — komu kde.
Škrojuká mi v břiše, mám hlad. Us. Vru.
Vz Škrouhati.

Škroup, a, m., osob. jm. Sd. Vz S. N.

Škroutek, tku, m. = přékroucená niť,
überdrehter Faden. Mor. D. exc.

Škrovad, a, m., Skrowad, ves u Chru-
dimi. PL.