901

wo — škrot, náledí, holot', němec. Schrot,
kroupa ledová, Hagelkorn, střněm. schrôt,
úkrojek, šved. skrot, ledové kroupy. Mz.
326. — Š. Vzal si takovou starou š-tu (za
ženu = hebli, šeredu). V Kunv. Msk.

Škřutí, n., die Scholle, Erdscholle. Jak
pak já mám státi (matka z hrobu) ? Mám
na sobě š. Sš. P. 161.

Škrvánek, nka, m., na Slov. = skřivan.
Plk. Cf. Škrovránek.

Škrýpati — stříkati, spritzen. — co kam.
Labutě vodu na sebe škrýpají. Světz. Vz
Škrejpati.

Škub, u, m. = škubnutí, der Riss, Zug.
Vezměte provaz škubem a pak upevněte.
Us. Dch.

Škubač, e, m., vz Šklubač.

Škuhačka, y, f. = drání peří, das Schleis-
sen. Mor. Tč. — Š., vz Šklubačka.

Škubadlo, a, n. = čím se škube, das
Rupfzeug. — Š. — knot šarpie, die Charpie.
Ja., Sal. 220. 5., 14.

Škubal, a, Škubálek, lka, m., osob. jm.
Mor. Šd.

Škubán, a, m. — kdo mnoho šatstva
trhá, der Kleiderhunzer. U Jižné. Vrů. —
Š. = oškubanec, otrhanec, der Lump, Vaga-
bund. Mor. Brt., Šd. — Š. = dělník na
dráze, der Eisenbahnarbeiter. Us. Prm. Vz
Škluban, Trhan.

Škubanec, nce, m., pl. škubance — šku-
bánek. Mor. Brt., Šd. Ke koncu záhonku,
ke koncu navaří hospodyň škubanců. Sš.
P. 555.

Škubání, u., das Rupfen. Vz Škubačka.
Š. chmele, die Hopfenpflücke. Š. ve tváři,
die Gesichtzuckung, v boláku atd. Dch.

Škubánky, vz Šklubánek.

Škubaný; -án, a, o, gerupft. Šp.

Škubatelný, rupfbar. Us. Dch.

Škubati, vz Sklubati.

Škubavý = trhavý, zuckend, reissend,
klonisch. Š. křeč, convulsio. Nz. lk.

Škubec, bce, m. = ptačí pysk, der Schna-
bel. Ros.

Škucký = škutský. Ty škute škucký.
Mor. Sd.

Škůdce, e, m. a f. O rodu a skloňování
vz -ce. Der Schädiger, Schädling. V. Š-ce
lesní. Dch. Š. zemský (zločinec, loupežník,
der Uibelthäter, Landesschädiger, Srrassen-
räuber), V., Pč. 21., noční. Ér. Dobrých
heroických lidí synové bývají nepodařilí,
zlí škůdcové. Prov. Jg. Tajný chůdce tajný
škůdce. Vz Úskok. Lb.

Škůdka, vz Škoda.

Škůdkyně, ě, f., die Uibelthäterin. Šm.
Vz Škůdnice.

Škudla, y, f. = skřidla, plech, deštička,
das Blech. Š. souvisí s lat. scandula, scin-
dula. Vz Mz. 76. Zlatými škudlami něco
opažiti. Troj., Výb. II. 93. Š-ly železné;
š. olova. Jg. Zaušnice jeho jako š-dly že-
lezné (laminae), BO. S-dly zlaté; Ztepe je

v škudly (roztáhne na plechy). BO. Šest
set zlata dal váh k š-dlám jednoho štítu:
Bj. Š. (Blechschiene) na holeň, na stehno.
Cn. — Š. = skřidla, Schiefer, m. Vus. —
Š-dla — skula, skulina, die Klinse, Ritze,
Spalte. — Š., y, m., osob. jm. Tk. II. 111.,
V. 93.-95.

Škudlíček, čka, m. = skoupý, der Knicker,
Filz. Us. Dch.

Škudlička, y, f., die Knickerin, Knau-
serin. Jg.

Škudlina, y, f., lépe: skulina. Jg.

Škudlinky, dle Dolany, samota u Neve-
klova. PL.

Škudliti se, il, ení = skrbliti. — se
s čím, geizen. — Š. = robiti, thun. Co
tam pořád škudlíš? Us. u Rychn.

Škudlivec, vce, m. = škudlíček. U Rychn.
Msk.

Škůdná, é, f., lépe škodná. Vz toto.

Škůdnice, e, f., die Schadenverursacherin.
Us.

Škůdník. a, ra. = škůdce. Sá.

Škůdnolibý, schadenfroh, lépe: škodo-
libý.

Škůdný, lépe: škodný, vz -ný.

Škudra, y, ť., ves u Strakonic. PL., Tf.
288.

Škůdství, n. škození, loupež, die Schaden-
verursachung, Landesschädigung, Plünde-
rung, Räuberei.

Škula, y, f. skula, die Spalte. — Š.,
y, m., škulaň, č, m. = šilhavý, der Schieler.
Na Slov. Koll.

Škulavě, na Slov. ----- šilhavě, schielend.

Škulavec, škuhlavec, vce, m., na Slov. =
šilhavý, der Schieler.

Škulavosť, škuhlavosť, i, ť. = šilhavosf,
das Schielen.

Škulavý, škuhlavý - šilhavý, schielend.
Bern.

Škulec, lce, m., na Slov. = škulavec.

Škúlení, n. šilhání, das Schielen. Bern.

Škulenka, y, f. Š. řecká, fissurella graeca,
plž šírojazyčný, má miskovitou netočenou
ulitu na temeni, kterou vniká voda do du-
tiny žaberní, v nížto jsou dvě hřebenovité
žábry. Vz Frč. 233.

Škulík, a, m, dynamene, kývoš. Krok.
II. 246.

Škulina, y, f., lépe: skulina, vz Skula.
Kom. J. 469.

Škulinatý, lépe skulinatý.

Škulinýš, e, m., carcinus, korýš. Krok.
II. 246.

Škuliti, lépe: školiti, skučeti, winseln. —
kde. Pes škulí za dveřmi. Us. Dch.

Škúliti = škouliti, schielen. Slov. Jg.

Škulka, y, f. = škulina. U Berouna.

Škulovec, vce, m. Š-ci. bothriocephalidae,
jsou červi podobající se tasemnicím, mají
však na Hlavě dvě podélné skuliny a obyč.
žádných háčků. S. široký, bothriocephalus