903

Škvaroví, n., vz Škváří.

Škvárovitý = plný škvárů, voll Schlacken.
Š. lava. Mus.

Škvárovka, y, f. = cesta ze škvárů uhel-
ných. Us. Byl.

Škvárový, Schund-. Š. zboží. Vz Škvár.
Us. Dch.

Škvaruha, y, f. = krevná sůl. Vz S. N.

Škvěčeti, vz Škvíkati.

Škvěčivý = škvíkavý.

Škvěk, u, m. = křik detí, ženštin, mla-
dých zvířat, das Quicken. Jg.

Škvěkati, vz Škvíkati.

Škvěkna, y, f., die Quitscherin. Šm.

Škvěkot, u, m. = škvek. Rk.

Škvíkati, škvěkati, škviknouti, knul a kl,
utí; škvěčeti, el, ení — tence křičeti, jako
děti, prasata, quicken, quitschen. Jg. —
abs. Prase, dítě škvíká, pes škvěčí. Škvíká,
jako by ho za hrdlo bral. — kde. Když
mlýn škrtí, všecko v něm škvíká. Vz Škrtiti.
Us. - Jg.

Škvíkavý, kreischend, quitschend. Šm.
Škvíkotati == škvičeti. Vký.
Škvinda, y, f., ženský úd plodící, die
weibliche Scham. Us.

Škvíra, škvirda, y, f. = co se škvíří,
co jest rozškvířené, otevřené na př. rozparek
u nohavic, je-li otevřený. Mor., slov. Šd.

Škvírati, rösten. Bzd.

Škvířiti, il, en, ení = škvařiti, kröschen,
rösten. — se od čeho: od prudkého uhlé.
Aesop. — čím. Od moře, kde život zimou
se škvíří, až . . . Sš. Bs. 168. — Š. = skou-
pěti, knicken, sich Abbruch thun. U Olom.
Sd., D. — se také = rozčeřovati se, otví-
rati se, sich aufthun. Mor. Šd.

Škvor, a, m. Škvorové, forficulina, mají
tělo táhlé, velikou vyniklou hlavu s dlou-
hými čárkovitými tykadly. Vz Frč. 142.
Š. tečkovaný, forficula bipunctata, malý, f.
minor. Frč. 143. Cf. Schd. II. 521. Š.obecný
č. ušní (ucháč, ucholák, ucholář, Sp., na
Mor. piskavka), f. auricularia, der Ohrwurm;
dlouhý (stonožka), scolopendra, der Ohrling.
Kom. J. 223. — Š. = malé děcko, malý člo-
věk, der Knirps. Ty škvore! Us. Skd. —
Š., osob. jrn.

1. Škvorec (zastr.), na Slov. škorec, rce,
rn. = špaček (pták), sturnus vulgaris, der
Staar. D.

2. Škvorec, Skworetz, městys u Úval.
PL. Vz Tk. I. 343., 344., II. 550., III. 660.,
IV. 742., V. 260., S. N.

3. Škvorec, rce, m. = druh hlíst, eine
Art Spulwürmer. Jad.

Škvořetín, a, m., něm. Skořetin, dvůr
u Něm. Brodu. PL.

Škvořiti, il, en, ení = skrbiti, geizen.
U Nách. Hrš. U Ronova. Rgl.

Škvorně = skvrně. Slov. Plk

Škvorovitý = ku škvoru podobný, ohr-
wurmartig, Krok, II. 257.

Škvračeti, el, ení = jako rozpálené máslo
syčeti, zischen. Bude dobrý oběd, cosi už
ram v troubě škvračí. Mor. Šd. Vz Škvrčeti.

Škvračka, y, f. = škvařenice. Olom. Sd.

Škvraka, y, f. = škvařenice. Us. u Olom.
Sd. U Uhers. Hradiště. Hý. — Š. = pokrm
připravený obyč. z mladých ptáčat. U Ne-
zamyslic na Mor. Bkř.

Škvrčeti, el, ení; škvrkati, škvrkávati
a škvrčívati; škvrknouti, knul a kl, utí =
škvrk vydávati, prasseln, zischen, knirschen,
kreischen, schwirren, knarren, pfeifen; spá-
liti se škvrkem, anbrennen, prasseln; se =
smrštiti se, scvrknouti se, zusammenschrum-
pfen, einschrumpfen. Jg. — abs. Dlouho to
škvrčelo. Ros. Máslo škvařené škvrčí, když
do něho vody nalije. Cf. Škvračeti. Us.
Škvrklo (hrom uhodil), Vlaštovice škvrči,
zwitschert, girrt. Stěně škvrčí, wimmert,
winselt. Střeva škvrči. Br. Žáby škvrkají.
Us. — na čem: na houslech, schnarren.
Us. — kde. Moucha v pavučině škvrči.
Puch. — komu proč. Dršťka hladem mi
škvrči, quarrt. Kom., Dh. 118. — se proč.
Škvrkla se zármutkem tvář má. Br.

Škvrčky, pl., f., die Augenzähren. Vy-
hrkly mu z očí škvrčky. V již. Mor. Šd. Vz
Švrčky.

Škvrčlivý = co škvrči, was prasselt,
rasselt. Slov. Bern. Vz Škvrklivý.

Škvrk, u, m. — hlas něčeho ohněm sehl-
ceného, škvrčení, das Knarren, Kreischen,
Gezisch, Geknirsch. Cf. Skvrk. — Š. =
smrk, strom, pinus abies picea, die Roth-
tanne. D.

Škvrkání, n.= silné rachocení hromu.
Kb. Ostatně vz Škvrčeti.

Škvrkati, vz Škvrčeti.

Škvrklivý == skvrklivý. Šm.

Škvrklý = scvrklý, zusammengeschrumpft.
Us. Š. tvár.'Us. Hý.

Škvrknutí, n., vz Škvrčeti. Š. mázder
žaludka. Ms. bib.

Škvrliti, il, en, ení — páliti, sengen.
Plk. — co: vlasy = připáliti, absengen.
Rk.

Škvrna, skvrna, škvrnka, škvrnička
(lépe: skvrna atd.), y, f. == poskvrna, ma-
cula, labes, der Fleck, die Makel. Jg. Š.,
strsl. skvrъna, ze skvr a přípony -na. Mkl.
B. 117. Udělal jsi si mastnou s-u do kabátu.
Š-u vyčistiti, vymyti, vydrhnouti. Us. Od
š-ny někoho očistiti. Hanka. Š-y po vrchu
slunce. Krok. Vz Skvrna.

Škvrnatěti, ěl, ění, fleckig werden. Rk.

Škvrnatý, škvrnitý, lépe: skvrnatý atd.,
fleckig, Fleck. Rostl., Krok. S. tyfus —
pitomíce. Šm. Cf. Peteče.

Škvrně, ěte, škvrňátko, a, n. = pra-
sátko, das Ferkel. Zaplatil, když nově š.
koupil (dostal napřed zaplaceno a utekl).
Vz Uprchlý. Lb. Cf. Mrně. — Š. (s příha-
nou) = dítě, der Fratz. Ros. — Š. — člověk
zakrnělý. Ros., D.

Škvrnění, lépe: skvrmění, n., das Sudeln,
Makeln, Beflecken. Us. Jg.



	903

	Škvaroví, n., vz Škváří. Škvárovitý = plný škvárů, voll Schlacken. Š. lava. Mus. Škvárovka, y, f. = cesta ze škvárů uhel- ných. Us. Byl. Škvárový, Schund-. Š. zboží. Vz Škvár. Us. Dch. Škvaruha, y, f. = krevná sůl. Vz S. N. Škvěčeti, vz Škvíkati. Škvěčivý = škvíkavý. Škvěk, u, m. = křik detí, ženštin, mla- dých zvířat, das Quicken. Jg. Škvěkati, vz Škvíkati. Škvěkna, y, f., die Quitscherin. Šm. Škvěkot, u, m. = škvek. Rk. Škvíkati, škvěkati, škviknouti, knul a kl, utí; škvěčeti, el, ení — tence křičeti, jako děti, prasata, quicken, quitschen. Jg. — abs. Prase, dítě škvíká, pes škvěčí. Škvíká, jako by ho za hrdlo bral. — kde. Když mlýn škrtí, všecko v něm škvíká. Vz Škrtiti. Us. - Jg. Škvíkavý, kreischend, quitschend. Šm. Škvíkotati == škvičeti. Vký. Škvinda, y, f., ženský úd plodící, die weibliche Scham. Us. Škvíra, škvirda, y, f. = co se škvíří, co jest rozškvířené, otevřené na př. rozparek u nohavic, je-li otevřený. Mor., slov. Šd. Škvírati, rösten. Bzd. Škvířiti, il, en, ení = škvařiti, kröschen, rösten. — se od čeho: od prudkého uhlé. Aesop. — čím. Od moře, kde život zimou se škvíří, až . . . Sš. Bs. 168. — Š. = skou- pěti, knicken, sich Abbruch thun. U Olom. Sd., D. — se také = rozčeřovati se, otví- rati se, sich aufthun. Mor. Šd. Škvor, a, m. Škvorové, forficulina, mají tělo táhlé, velikou vyniklou hlavu s dlou- hými čárkovitými tykadly. Vz Frč. 142. Š. tečkovaný, forficula bipunctata, malý, f. minor. Frč. 143. Cf. Schd. II. 521. Š.obecný č. ušní (ucháč, ucholák, ucholář, Sp., na Mor. piskavka), f. auricularia, der Ohrwurm; dlouhý (stonožka), scolopendra, der Ohrling. Kom. J. 223. — Š. = malé děcko, malý člo- věk, der Knirps. Ty škvore! Us. Skd. — Š., osob. jrn. 1. Škvorec (zastr.), na Slov. škorec, rce, rn. = špaček (pták), sturnus vulgaris, der Staar. D. 2. Škvorec, Skworetz, městys u Úval. PL. Vz Tk. I. 343., 344., II. 550., III. 660., IV. 742., V. 260., S. N. 3. Škvorec, rce, m. = druh hlíst, eine Art Spulwürmer. Jad. Škvořetín, a, m., něm. Skořetin, dvůr u Něm. Brodu. PL. Škvořiti, il, en, ení = skrbiti, geizen. U Nách. Hrš. U Ronova. Rgl. Škvorně = skvrně. Slov. Plk Škvorovitý = ku škvoru podobný, ohr- wurmartig, Krok, II. 257.	Škvračeti, el, ení = jako rozpálené máslo syčeti, zischen. Bude dobrý oběd, cosi už ram v troubě škvračí. Mor. Šd. Vz Škvrčeti. Škvračka, y, f. = škvařenice. Olom. Sd. Škvraka, y, f. = škvařenice. Us. u Olom. Sd. U Uhers. Hradiště. Hý. — Š. = pokrm připravený obyč. z mladých ptáčat. U Ne- zamyslic na Mor. Bkř. Škvrčeti, el, ení; škvrkati, škvrkávati a škvrčívati; škvrknouti, knul a kl, utí = škvrk vydávati, prasseln, zischen, knirschen, kreischen, schwirren, knarren, pfeifen; spá- liti se škvrkem, anbrennen, prasseln; se = smrštiti se, scvrknouti se, zusammenschrum- pfen, einschrumpfen. Jg. — abs. Dlouho to škvrčelo. Ros. Máslo škvařené škvrčí, když do něho vody nalije. Cf. Škvračeti. Us. Škvrklo (hrom uhodil), Vlaštovice škvrči, zwitschert, girrt. Stěně škvrčí, wimmert, winselt. Střeva škvrči. Br. Žáby škvrkají. Us. — na čem: na houslech, schnarren. Us. — kde. Moucha v pavučině škvrči. Puch. — komu proč. Dršťka hladem mi škvrči, quarrt. Kom., Dh. 118. — se proč. Škvrkla se zármutkem tvář má. Br. Škvrčky, pl., f., die Augenzähren. Vy- hrkly mu z očí škvrčky. V již. Mor. Šd. Vz Švrčky. Škvrčlivý = co škvrči, was prasselt, rasselt. Slov. Bern. Vz Škvrklivý. Škvrk, u, m. — hlas něčeho ohněm sehl- ceného, škvrčení, das Knarren, Kreischen, Gezisch, Geknirsch. Cf. Skvrk. — Š. = smrk, strom, pinus abies picea, die Roth- tanne. D. Škvrkání, n.= silné rachocení hromu. Kb. Ostatně vz Škvrčeti. Škvrkati, vz Škvrčeti. Škvrklivý == skvrklivý. Šm. Škvrklý = scvrklý, zusammengeschrumpft. Us. Š. tvár.'Us. Hý. Škvrknutí, n., vz Škvrčeti. Š. mázder žaludka. Ms. bib. Škvrliti, il, en, ení — páliti, sengen. Plk. — co: vlasy = připáliti, absengen. Rk. Škvrna, skvrna, škvrnka, škvrnička (lépe: skvrna atd.), y, f. == poskvrna, ma- cula, labes, der Fleck, die Makel. Jg. Š., strsl. skvrъna, ze skvr a přípony -na. Mkl. B. 117. Udělal jsi si mastnou s-u do kabátu. Š-u vyčistiti, vymyti, vydrhnouti. Us. Od š-ny někoho očistiti. Hanka. Š-y po vrchu slunce. Krok. Vz Skvrna. Škvrnatěti, ěl, ění, fleckig werden. Rk. Škvrnatý, škvrnitý, lépe: skvrnatý atd., fleckig, Fleck. Rostl., Krok. S. tyfus — pitomíce. Šm. Cf. Peteče. Škvrně, ěte, škvrňátko, a, n. = pra- sátko, das Ferkel. Zaplatil, když nově š. koupil (dostal napřed zaplaceno a utekl). Vz Uprchlý. Lb. Cf. Mrně. — Š. (s příha- nou) = dítě, der Fratz. Ros. — Š. — člověk zakrnělý. Ros., D. Škvrnění, lépe: skvrmění, n., das Sudeln, Makeln, Beflecken. Us. Jg.