Předchozí (903)  Strana:904  Další (905) |
|
|||
904
|
|||
|
|||
Škvrněný, lépe: skvrněný, besudelt, be-
fleckt. Rostl. III. a. 5. Skvrněti, ěl,ění, wimmern. Dítě pořád
skvrní. Us. Cf. Škvrčeti. Škvrníček, čka, m., osob. jm. Šd.
Skvrniti, lépe: skvrniti, il, ěn, ění; škvr-
nívati — káleti, sudeln, besudeln, verunrei- nigen, makein. — co, koho. Daremné jest kánie, kteréž potomnie škvrnie hřešenie; Zeď cierkve svaté obořila sě, psi a svině vchodie a kostel škvrnie. Hus III. 120., I. 301. (Tč.). — čím koho, se: hříchy, po- mluvami. Skvrnitý = skvrnutý.
Škvruočistitel, e, m., der Fleckputzer.
Šm. Škvrnočistivý, škvrnočistný, Fleck-
putz-. Šm. Škvrnouti, ul, utí = do hromady se
tisknouti, vinouti, einschrumpfen, eingehen. Ros. Cf. Skvrnouti. Škvrnovka, y, f., samota u Kolína PL.
Škybka, y, f., vz Skyva.
Škybřiti, il, en, ení = spořiti, sparen.
Us. Cf. Škebrati, Škemrati. Škybrný = spořivý, sparsam. V Krkonš.
Kb. Škýmati = nelíbě zpívati n. hráti, schlecht
spielen o. singen. Kb. Škýra, y, f. — záští, nevole, svár, mrzu-
tosť, der Verdruss, Zwist. Vzal si na mne š-ru. Sš. — Š. = díra v hradbách. Sš. Ob. 231. Škyt, u, m.. škytek, tku, m. = jedno
škytnutí, einmaliges Schlucken, Schluchzen. Ros. Škyta, y, m., osob. jm. Šd.
Škytačka, y, f. = zlykačka (zimnice),
febris lyngades, das Schluckfieber. D. Skytání, n., das Schlucken, Schluchzen.
Při š. říkají: Vzpomíná, vystrkuje hlavu z komína, nohy z pece, vzpomíná přece. Us. u Litomyšl. Dř. Skytati, štkáti, Mukati; škytnouti, tnul
a tl, utí; škytávati = škyty činiti, schluch- zen, schlucken, schlucksen, rülpsen, gluck- seH. — Šťukati, ve vých. Čech. a na Mor. (ščukati). — proč: pláčem. Hlas. — od čeho: od přejedení a přepití. Sych. — kde: dítě v rukou matčiných škytá. Pt. — komu po čem = chce se mu čeho. Us. Hý. Škytavka, škytka, šťkavka, y, f. =
skytání, stkáni, zlykačka, das Schluchzen,
Schlucksen, die Schlucke. Š-u míti. Us. Šla Škytka do moře, potkala tam Řehoře, Řehoř ji vrátil, Škytku tam zkrátil. Lb. Skytnouti, vz Škytati.
Škyvár, u, m. = škraloup. Mor. Kdo
jí škyváry z kaše aneb shořénky (pečené zemáky), toho nic nepostraší. Kda. Škýz, e, m. = nejvyšší karta v tarokové
hře, der Skiz. Zkr. Vz Taroky. Š1. Touto skupeninou počíná se celkem
málo slov a nejobyčejnější z nich Slováci |
předsuvkou i rádi opatřuji říkajíce: išla,
išlo, išli m. šla, šlo, šli. Ht. — Šl ze sl: posiati — pošljú — pošlu. 1. Šla. Šel, šla, šlo. Va Jíti
2. Šla, e, f., das Zugseil, der Zugriemen.
Na Ostrav. Tč. Slabikář, e, m. = slabikář. Slov. Dbš. 8.
Šlag, u, m. Uvolili se jemu dávati daň
t. po šlagu či malém penízku od pluhu. Šf. II. 86. Šlah, u, m., zastr., ale dosud na morav.
Drahan. (Hý.) = šleh, mrsknutí, der Schlag. Dostal jsem dva šlahy po zádech. Mor. Hý. Šlahačka, y, f. = pomláska, mrskut, šmer-
kus, Schmeckostern. O veliké noci chodívají děti na š-čku, po šlahačce. Mor. Šd. Cf. Po- mláska, Šlehačka. Šlahan, vz Šlahoun.
Šlahař, e,m. — tlouk v olejně, der Stam-
pfer. D. — Š. = kdo připravuje vlnu. Šla- hařové nemají bíti vlny proti mistróm bez jich povolenie. Sedl. Rycím. 7. — Š., e, m., osob. jm. Mor. Šd. Šlaháreň, rně, f. = místnost, kde vlna
se připravuje. Cf. Šlahař. Má se platiti od dobrého vlasu na šlahárni od bití dvou vah 1/2 groše. Sedl. Rychn. 39. Šlahati, vz Šlehati.
Šlaher, hra, m., osob.jm. Žer. Záp. I. 216.
Šlahorka, y, f., revír u V. Karlovic na
Mor. Tč. Šlahoun, u, šlahounek, nku, m., na Slov.
šlahaň = prut jednoroční, dlouhý, výběžek,
stolo, sarmentum, der Ausläufer, die Ruthe. Slb., Jg. Š. = výhonek n. odnož ze spodu lodyhy rovnovážně rostoucí, poléhající, kon- cem obyčejně v novou lodyhu vzrůstající. Čl. Kv. XXVIII. Š. kozího listu, vinný. Vz Víno. V. — Š. ve stavitelství, die Wurst. Š. krajní, die Randwurst, potápěcí, die Senk- wurst; kolík ke š-nům, der Spickpfahl. Nz. — Š. u plavců veliká snětev, jíž vory k břehu uvazují, das Flossband. Š-ny v lese z měk- kého dříví sekají. Um. les, — Š. = chmelná pružina, Hopfenreis, n. — Š. = řemínek po- hřbetníku a chomoutu volského. Š. = řemen od chomoutu ku řemeni příčnímu. Us. Hk. — Š., a, m., = dlouhý, štíhlý člověk, ein langer, magerer Mensch. Us. Šlahounatý, šlahounovitý — jako šla-
houn. Š. kmen. Rostl. III. b. 4. Šlahounek, nku, m. = malý šlahoun.
Vz Šlahoun. — Š., nka, m., osob. jm. Šd. Šlahy, ů, pl., m. = šlehy.
Šlach, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 55.,
71., 116. Šlacha, y, f. = suchá, svazová žíla, die
Sehne, Flachse. Rostl., Krok. Každý sval jeví se jakožto tělo prodloužené, uprostřed tlustší n. širší, na obou koncích pak vybí- hající v tenké šlachy. Schd. II. 331. Š-chy jsou části svalů skládajíce se z vláken pev- ných, houževnatých, jako stříbro bílých, obyč. stejnoběžných, slepených sklípkova- tinou a spojených pevně s vlákny svalo- |
||
|
|||
Předchozí (903)  Strana:904  Další (905) |