906

Šlakovatý — šlakovitý.

Šlakovec, vce, m. šlak, šlakovitý člověk,
vertrakter Mensch, der Geiersmensch, der
Blirzkerl. Jg.

Šlakoví, n. = mnoho šlaku, Schlag, m.

Slakovitě — po šlaku, ďasovitě, teuflisch,
verflüchst. S. jste chytří. U Solnice.

Šlakovitý šlakem poražený, vom Schlag
gerührt, V. — Š. — plný šlaků (výmolů),
voll Schluchten, Gruben. S. cesta. Res. —
Š. = hromský, zlý, vertrakt. Blitz-, des
Geiers-. Š. chlapec, holka, práce. Us. — Jg.

Šlakovní, -vný = ku šlaku se vztahující,
Schlag-. Š- bylina, primula veris (bukvice
bílá, podlešťka); koření, radix arnicae bo-
heraicae, das Schlagkraut. Us. Jg. — Š. =
fatal, verflüchst. S. hoch, Blitzjunge, dévče,
Blitzmädel, člověk, věc, Dch., dílo. Šd. Je
tam do šlakovej chvíle (do čertovej =
dlouho). Na Mor. Zlínsku. Brt.

Šlamastika, y, f. = malheur, nehoda,
schlimme Sache, Lage. To byla š.! To je
pěkná šlamastika! Us. Ktk.

Šlampa, šlampita, y, f. — žena nepo-
řádně, nedbale oblečená, die Schlampe, Schmu-
del. Us. Rgl.

Šlamtati, schlampen. — se komu kde.

Sukně se jí šlamce po zemi. Na Ostrav. Tč.

1. Šlap, u, m., šlápě, ě, f. = jedno šlap-
nuti, der Tritt. Ros. -- Š. = chod, der
Gang. Ten kůň má dobrý šlap, jde dobře
šlapem. Ros. Š-u tvrdého. — Š. = šlapěje,
die Spur. Jíti po šlapu (po stopě). Ros. —
Š. = šlak, učet, die Rechnung. Udělal to
na jeho šlap. Mor. Sk. (Km. 1880. 620.).

2. Šlap, u, m. (zastr.) = klobouk, cassida.
Rozk., Mz. 326. Přijal jest od nich dva š-y
a brně. Pč. 3.

Šlapa, šlapka, y, ť. = šlap, šlapej, die
Fährte. Kmk. — Š., spodek nohy, die Fuss-
sohle. Mor.

Šlapací, Tritt-, Tret-. S. kolo (řeřabí,
samotížné), das Trittrad, Gang-, Laufrad,
Šp., die Tretscheibe, Nz., páka n. podnožka,
kruh (otáčený šlapáním volů). Sedl. Š. pilka.
Prm. IV. 181. Vz více v S. N.

Šlapač, e, m., der Treter. Š měchů, der
Bälgetreter, Kalkant. Dch. S. vina, der Kel-
terer. D.

Šlapačka, y, f. = podnožka u stavu

tkadlcovského, der Tritt. D. — Š. — prkénko
v pasti, jehož dotknutím se past spouští,
das Trittbrett. Šp. — Š., die Treterin.

Šlapadlo, a, n. = spodek nohy, tlačidlo,
podešev, die Fusssohle, das Fussblatt; cho-
didlo u punčochy, der Strumpffuss. — Š. =
co se šlape, podnožka, trnož, der Fusstritt,
das Fussbrett; stupátko, der Tritt; š. u sou-
struhu, Tritt, m. Jg. Š., der Kalkantenklavis.

Šlapák, a, m. = kůň šlápí chodící, dlouhé
kroky dělající, der Passgänger, Zelter. Klusák
jezdce hmoždí, š. lehce se nese. Kom. J.
453. Zachovej nás, pane, od vlka šlapáka,
od mandy racochaté, na holi sukovaté. 0.
M. 335. — Š. = kůň n. vůl, který šlapáním
kolo žene, v pivováre atd., das Tretross,

der Tretochs. —Š. = šlapač, tlačitel mstu,
Kelterer, m. D. Š. měchů. Vz Šlapač.

Šlapání, n., das Treten. Us.

Šlapanice, e, f., v hrnčířství = hlína
z truple šlapaná. Us. Dch. — Š., němec.
Schlapanitz, ves u Zlonic; něm. Schlappa-
nitz, městys u Brna; něm. Schlappenz, ves
u Polné. PL. Vz S. N.

Šlapanov, a, m., něm. Schlappens, ves
u Polné (také: Šlapanice), něm. Schlapanow,
ves u Votic. PL.

Šlapaný; -án, a, o, getreten. Není cesta
šlapaná. Er. P. 181. Byla je stežčička šla-
paná, šla po ní panenka, plakala. Sš. P.
398. Červ šlapaný se svíjí. Č. M. 181.

Šlapati, šlapám a šlapu; šlapiti, il, en,
ení; šlapnouti, šlápnouti, pnul a pl, ut, uti;
šlapávati = slapem jíti, den Schritt treten,
treten; hnáti, stíhati, einem zusetzen, ihn
verfolgen; nohama tisknouti, treten, nieder-
treten. Jg. — abs. Dej pozor, kam Š-neš.
Kams to šlápl? — co: víno, hlínu, zelí, D.,
dlažku š-ti. Kom. Než bych Němcu věnec
dala, radši bych ho roztrhala, vraným ko-
ňům šlapat dala; S Bohem buďte rajno-
chovské kopce, už vás šlapat nebudu; Je
ce3tička ušlapaná pod našem oknem; kdo
ju šlapal než můj milé, dyž mě volal ven.
Sš. P. 305., 455., 245. (Tč.). Že můj milej
šlape cestu za jinou. Er. P. 219. Svou česť
š. Us. Dch. Š-ti měchy, die Bälge treten.
Dch. Ten už nebude dlouho š. trám (brzo
umře). Us. Rgl. Jak pak nemám přežalostná
plakati, když tě vidím husté bláto šlapati.
Sl. ps. 249. — (komu) kam: někomu na
paty, Br., na nohu š. Ml. Šlapati na červa,
D., na hada. Někomu nohou na krk š., vz
Nevděčný. Země, na nižto šlapí noha tvá;
Miesto, na kteréž šlapí stopa vašie nohy.
BO. Šlap si na své (nohy). Us. Dch. Vždyť
mně jinej š-pe zas na paty; Tam jí na krk
šloupil. Er. P. 228., 488. Š-pati si na rozum
(nemoudře mluviti n. jednati).Us. Šd., Šg.,
Mg. Šlápni mu na krk! Us. Šd. Š-ti ševci
na krk (šmaťhati). Us. Mg. — (se) po čem.
V. Po ovoci. Us. Před svině nemáš perel
metati; rovně po nich, co po blátě, budou
šlapati. Rým. Šlapali po cestě. BO. Šlapati
ševci po krku (šmaťhati). Us. Vrů. Šlapati
se po lúce, po trávě, schlendern. Na Ostrav.
Tč. Kdo se šlape po mém hrobě, nedá mne
v hrobě pokoje? Sš. P. 95. Kdo to šlape
po mém hrobě? Er. P. 469. Přindi sa po-
dívat, až sa bude šlapat po mně vraný kůň.
Sš. P. 593. Šlape ji po ni (sukni) syneček
švarny; nešlap mi po ni, nezjednals mi ji.
Sš. P. 752. (Tč.). Jakoby mi šlapal po mém
srdci. Er. P. 199. — čím co, kam. Šlapati
něco nohou. V. Nevšímavou stopou šlapou
tě a kopou; Vítězové šlapali nohama na
hlavu přemožencovu. Sš. Bs. 2., 1.148. (Hý.).
Mám k tomu mlčet, když vidím, že má slova
nohama šlapeš? Us. — kde. Šlapati u hrn-
číře, v dílně hlínu. „Dch. Š-e trávu na mém
hrobě. Er. P. 468. Š. kůže v kádi nohama.
Us. Šp. Šlape rychtáři po mezi (šmaťhá). Us.
Bdl. Čo si nám šlapával pod okénkom blato.
Sl. ps. 110. —jak dlouho. Mám dobře š-pat
tři hodiny domů. Us. Šd. — jak. Z ticha



	906

	Šlakovatý — šlakovitý. Šlakovec, vce, m. šlak, šlakovitý člověk, vertrakter Mensch, der Geiersmensch, der Blirzkerl. Jg. Šlakoví, n. = mnoho šlaku, Schlag, m. Slakovitě — po šlaku, ďasovitě, teuflisch, verflüchst. S. jste chytří. U Solnice. Šlakovitý šlakem poražený, vom Schlag gerührt, V. — Š. — plný šlaků (výmolů), voll Schluchten, Gruben. S. cesta. Res. — Š. = hromský, zlý, vertrakt. Blitz-, des Geiers-. Š. chlapec, holka, práce. Us. — Jg. Šlakovní, -vný = ku šlaku se vztahující, Schlag-. Š- bylina, primula veris (bukvice bílá, podlešťka); koření, radix arnicae bo- heraicae, das Schlagkraut. Us. Jg. — Š. = fatal, verflüchst. S. hoch, Blitzjunge, dévče, Blitzmädel, člověk, věc, Dch., dílo. Šd. Je tam do šlakovej chvíle (do čertovej = dlouho). Na Mor. Zlínsku. Brt. Šlamastika, y, f. = malheur, nehoda, schlimme Sache, Lage. To byla š.! To je pěkná šlamastika! Us. Ktk. Šlampa, šlampita, y, f. — žena nepo- řádně, nedbale oblečená, die Schlampe, Schmu- del. Us. Rgl. Šlamtati, schlampen. — se komu kde. Sukně se jí šlamce po zemi. Na Ostrav. Tč. 1. Šlap, u, m., šlápě, ě, f. = jedno šlap- nuti, der Tritt. Ros. -- Š. = chod, der Gang. Ten kůň má dobrý šlap, jde dobře šlapem. Ros. Š-u tvrdého. — Š. = šlapěje, die Spur. Jíti po šlapu (po stopě). Ros. — Š. = šlak, učet, die Rechnung. Udělal to na jeho šlap. Mor. Sk. (Km. 1880. 620.). 2. Šlap, u, m. (zastr.) = klobouk, cassida. Rozk., Mz. 326. Přijal jest od nich dva š-y a brně. Pč. 3. Šlapa, šlapka, y, ť. = šlap, šlapej, die Fährte. Kmk. — Š., spodek nohy, die Fuss- sohle. Mor. Šlapací, Tritt-, Tret-. S. kolo (řeřabí, samotížné), das Trittrad, Gang-, Laufrad, Šp., die Tretscheibe, Nz., páka n. podnožka, kruh (otáčený šlapáním volů). Sedl. Š. pilka. Prm. IV. 181. Vz více v S. N. Šlapač, e, m., der Treter. Š měchů, der Bälgetreter, Kalkant. Dch. S. vina, der Kel- terer. D. Šlapačka, y, f. = podnožka u stavu tkadlcovského, der Tritt. D. — Š. — prkénko v pasti, jehož dotknutím se past spouští, das Trittbrett. Šp. — Š., die Treterin. Šlapadlo, a, n. = spodek nohy, tlačidlo, podešev, die Fusssohle, das Fussblatt; cho- didlo u punčochy, der Strumpffuss. — Š. = co se šlape, podnožka, trnož, der Fusstritt, das Fussbrett; stupátko, der Tritt; š. u sou- struhu, Tritt, m. Jg. Š., der Kalkantenklavis. Šlapák, a, m. = kůň šlápí chodící, dlouhé kroky dělající, der Passgänger, Zelter. Klusák jezdce hmoždí, š. lehce se nese. Kom. J. 453. Zachovej nás, pane, od vlka šlapáka, od mandy racochaté, na holi sukovaté. 0. M. 335. — Š. = kůň n. vůl, který šlapáním kolo žene, v pivováre atd., das Tretross,	der Tretochs. —Š. = šlapač, tlačitel mstu, Kelterer, m. D. Š. měchů. Vz Šlapač. Šlapání, n., das Treten. Us. Šlapanice, e, f., v hrnčířství = hlína z truple šlapaná. Us. Dch. — Š., němec. Schlapanitz, ves u Zlonic; něm. Schlappa- nitz, městys u Brna; něm. Schlappenz, ves u Polné. PL. Vz S. N. Šlapanov, a, m., něm. Schlappens, ves u Polné (také: Šlapanice), něm. Schlapanow, ves u Votic. PL. Šlapaný; -án, a, o, getreten. Není cesta šlapaná. Er. P. 181. Byla je stežčička šla- paná, šla po ní panenka, plakala. Sš. P. 398. Červ šlapaný se svíjí. Č. M. 181. Šlapati, šlapám a šlapu; šlapiti, il, en, ení; šlapnouti, šlápnouti, pnul a pl, ut, uti; šlapávati = slapem jíti, den Schritt treten, treten; hnáti, stíhati, einem zusetzen, ihn verfolgen; nohama tisknouti, treten, nieder- treten. Jg. — abs. Dej pozor, kam Š-neš. Kams to šlápl? — co: víno, hlínu, zelí, D., dlažku š-ti. Kom. Než bych Němcu věnec dala, radši bych ho roztrhala, vraným ko- ňům šlapat dala; S Bohem buďte rajno- chovské kopce, už vás šlapat nebudu; Je ce3tička ušlapaná pod našem oknem; kdo ju šlapal než můj milé, dyž mě volal ven. Sš. P. 305., 455., 245. (Tč.). Že můj milej šlape cestu za jinou. Er. P. 219. Svou česť š. Us. Dch. Š-ti měchy, die Bälge treten. Dch. Ten už nebude dlouho š. trám (brzo umře). Us. Rgl. Jak pak nemám přežalostná plakati, když tě vidím husté bláto šlapati. Sl. ps. 249. — (komu) kam: někomu na paty, Br., na nohu š. Ml. Šlapati na červa, D., na hada. Někomu nohou na krk š., vz Nevděčný. Země, na nižto šlapí noha tvá; Miesto, na kteréž šlapí stopa vašie nohy. BO. Šlap si na své (nohy). Us. Dch. Vždyť mně jinej š-pe zas na paty; Tam jí na krk šloupil. Er. P. 228., 488. Š-pati si na rozum (nemoudře mluviti n. jednati).Us. Šd., Šg., Mg. Šlápni mu na krk! Us. Šd. Š-ti ševci na krk (šmaťhati). Us. Mg. — (se) po čem. V. Po ovoci. Us. Před svině nemáš perel metati; rovně po nich, co po blátě, budou šlapati. Rým. Šlapali po cestě. BO. Šlapati ševci po krku (šmaťhati). Us. Vrů. Šlapati se po lúce, po trávě, schlendern. Na Ostrav. Tč. Kdo se šlape po mém hrobě, nedá mne v hrobě pokoje? Sš. P. 95. Kdo to šlape po mém hrobě? Er. P. 469. Přindi sa po- dívat, až sa bude šlapat po mně vraný kůň. Sš. P. 593. Šlape ji po ni (sukni) syneček švarny; nešlap mi po ni, nezjednals mi ji. Sš. P. 752. (Tč.). Jakoby mi šlapal po mém srdci. Er. P. 199. — čím co, kam. Šlapati něco nohou. V. Nevšímavou stopou šlapou tě a kopou; Vítězové šlapali nohama na hlavu přemožencovu. Sš. Bs. 2., 1.148. (Hý.). Mám k tomu mlčet, když vidím, že má slova nohama šlapeš? Us. — kde. Šlapati u hrn- číře, v dílně hlínu. „Dch. Š-e trávu na mém hrobě. Er. P. 468. Š. kůže v kádi nohama. Us. Šp. Šlape rychtáři po mezi (šmaťhá). Us. Bdl. Čo si nám šlapával pod okénkom blato. Sl. ps. 110. —jak dlouho. Mám dobře š-pat tři hodiny domů. Us. Šd. — jak. Z ticha