Předchozí (912)  Strana:913  Dalí (914) |
|
|||
913
|
|||
|
|||
dem, drakem). Hý. Ký . v tom vězí ? S. to
vem ! Us. Hý. Kého maka (saka, laka, kata, výra, kozla, ďábla, čerta)! Ba maka! Na Slov., na Mor. a ve Slez. Brt., Kl., d., Bdl. makal, a, m., osob. jm. Us.
makati, makávati = makati, hmatati,
matati, tasten. kde: v temnostech. Ben. Obykl . slepec ve tmách; . budú jako ve tmách. BO. kdy. Jako v noci . Bl. po čem: po zdi. St. skl. čím: Rukama. ZN. se s kým = lízati se. St.
makný, p. m.: smačný, chutný, schmack-
haft. Zlob. makovati, z něm. schmecken = chut-
nati, chu míti. Nic mi nemakuje. Ros. Kedy bvvá těnký oběd, večera (večeře) ma- kuje. Slov. Tč. V., Kom. J. .325. makovatos, makovitos, i, f. =ma-
kovitos. makovitý = lqkovitý. Cf. mak, 3. To
je . věc! Kl. ., übel schmeckend, . sýr. Dch., Ros. Cf. mahovitý. makovnos, i, f. chutnos, die Schmack-
haftigheit. . mak, chu, der Geschmack. Bern. makovný chutný, schmackhaft. Bern.
Smál, a, m. . cigáňský (nadávka)! Slov. Db. 45. Sinalc, e, m. = převařené máslo, das
Schmalz. Us. malcéř, e, m., der Metallschmelzer. Při-
el jest s nějakým jiným mistrem -řem na skuovanie těch věcí. NB. Tč. 272. malcovati = mazati, z něm. schmalzen.
co čím. Jel.
malec, lce, m. == malc. Na Ostrav. Tč
malkady, dle Dolany, mě. v Německu. Smalkadská válka, Vz S. N.
maůha, y, m. a f. kdo maňha. Boe. to je taky maňha! U Rychn. Msk.
maňhati = mahati. Cf. maňha. U Ry-
chnova. . = plihati, schlumpen. co: obilí. Ve vých. Cech. Jir. máni, čmání, n. = neřád, smetí, der
Schmutz, Unflath von Stroh, Holz usw. Slov. Bern. maniti, il, ěn, ění; manívati = bráti,
wegnehmen. Ros. Smant, u, m., p. z něm. Schmant a to
ze slov. smetana. Jg. Vz Mz. 328. V horn. = měkké druhy kruců, zarte Bergarten; té bílá pěna na nějaké tekutině. Solný ., der Schmant. D. manta y, f. = mání. Bern.
mára, y, f. = čára, der Strich. Slov.
Plk. . = mouha, die Binde, skvrna úzká na dél běící, ku př. po obojím povrchu listů
kurkumy zerumbetu jest . nachová. Rst. 503. Cf. Čmára. maraj, smaragd, vz Smaragd.
maranec, nce, m. = čmaranec. U Olom.
márati, márávat = čárati, kritzeln.
Slov. Cf. Čmárati. . - hmatati, tasten, greifen. Cf. mátrati.
|
máratý, mouhatý, co má máry, ban-
dirt, gebändert. Rst. 503. marda, y, m., osob. jm. Vz S. N.
marhák, a, m. = zajíc (ertovně). p.
., osob. jm. d.
marholec, lce, m. = patné obilí, neřád,
schlechtes Zeug, schlechtes Getreide. To je samý . V Kunv. Msk. mařič, e, m. = čmalil, kuchtič, der Sudler.
mařička, y, f., die Sudlerin. Jg.
mařiti, il, en, ení == krábati, krtati,
na Slov.: čarbati, zaneřáditi, sudeln; házeti, werfen. Db. 72. Vz marnouti. marnouti, nul, utí = udeřiti, bouch-
nouti, werfen, schmeissen. Vz mařiti. čím oč. Napil se kořalky, tak to ním o zem marlo. Slez. Sd. marovati kliditi se, běeti, sich aus
dem Staube machen, laufen. U Litovle. Kčr. Cf. Sarovati. . = mazati, schmieren. co. Vstavajcě panici a marujcě biče, po- jedzeme ráno do lesa; A vy pohůnci hrubé malincí, bičíky somrujte, pro královnu jeďte. S. P. 392., 756. Cf. Čmárati. . = ka- redě, patně psáti, schmieren, kritzeln. U Pro- stějova. Vch. . bíti, tlouci, prügeln. Ib.Vch. marykovati = krábati, krtati, schmie-
ren, kritzeln. co. Sych. mat, a, m., osob. jm. d. ., u, m.
hmat, der Griff. Us. d. V tom jak bublina se rozprýskne matem. tc. matačka, y, f., das Umhertappen. Hráti
na -čku. Us. matáků mlýn. Schmatak, u Sedlčan. PL.
matání, n., vz matati. BO.
matati, matávati; matnouti, tnul a tl,
ut, utí = hmatati, makati, ámati, tappen,
tasten, an-, betasten, an-, begreifen. abs.
Vizte ruce moji a nohy mé, e, jsem já:
měte (dotýkejte se) a vizte, e duch
masa a kostí nejmá. iv. Je. 14. stol.
čím : rukou. Us. na co. Rk. Vz Makati.
co. Nedaj sobě jich (cecků) pacholku . Jád.
čím kam. A měti svú rukú v jeho
bok. iv. Je. Dokad neuzři v jeho rukú jezvy hřebíky proklané a měti svým prstem v to miesto. Ib. kde po čem: v kapse po penězích. Us. matatka, y, f, thunbergia, die Thun-
bergie. . vonná, t. fragrans. Rstp. 1224. matelka, y, m., osob. jm. Mor. d.
matera, y, m., osob. jm. . kdo
matrá. Us. d. maha, y, mahoun, mithán, a, ma-
tla,y, matloň, ě, matloun, a, m., matla vec, vce, m. kdo mathá, der Krummbein, Krummfuss. Ros. mahala, y, m , vz Matiucha.
mahati, mithati, matlati, matlám
a matlu; mathávati, matlávati = křivě kolena k sobě dre choditi, einwärts oder krumm gehen, grätschein, schechsen. Smat- hati, V., mahati. Us. Ten silně mahá. . - maháním nakřiviti, selapati, přela- vati. die Absätze der Schuhe o. Stiefel tre- |
||
|
|||
Předchozí (912)  Strana:913  Dalí (914) |