913

dem, drakem). Hý. Ký š. v tom vězí ? S. to
vem ! Us. Hý. Kého šmaka (saka, šlaka, kata,
výra, kozla, ďábla, čerta)! Ba šmaka! Na
Slov., na Mor. a ve Slez. Brt., Klš., Šd., Bdl.

Šmakal, a, m., osob. jm. Us.

Šmakati, šmakávati = makati, hmatati,
šmatati, tasten. — kde: v temnostech. Ben.
Obykl š. slepec ve tmách; Š. budú jako ve
tmách. BO. — kdy. Jako v noci š. Bl. po
čem: po zdi. St. skl. — čím: Rukama. ZN.

— se s kým = lízati se. St.

Šmakný, šp. m.: smačný, chutný, schmack-
haft. Zlob.

Šmakovati, z něm. schmecken = chut-
nati, chuť míti. Nic mi nešmakuje. Ros.
Kedy bvvá těnký oběd, večera (večeře) šma-
kuje. Slov. Tč. — V., Kom. J. .325.

Šmakovatosť, šmakovitosť, i, f. =šma-
kovitosť.

Šmakovitý = šlqkovitý. Cf. Šmak, 3. To
je š. věc! Klš. — Š., übel schmeckend, š.
sýr. Dch., Ros. Cf. Šmahovitý.

Šmakovnosť, i, f. chutnosť, die Schmack-
haftigheit.— Š. šmak, chuť, der Geschmack.
Bern.

Šmakovný chutný, schmackhaft. Bern.
Smál, a, m. Š. cigáňský (nadávka)! Slov.
Dbš. 45.

Sinalc, e, m. = převařené máslo, das
Schmalz. Us.

Šmalcéř, e, m., der Metallschmelzer. Při-
šel jest s nějakým jiným mistrem š-řem na
skušovanie těch věcí. NB. Tč. 272.

Šmalcovati = mazati, z něm. schmalzen.

— co čím. Jel.

Šmalec, lce, m. == šmalc. Na Ostrav. Tč
Šmalkady, dle Dolany, mě. v Německu.

— Smalkadská válka, Vz S. N.
Šmaůha, y, m. a f. — kdo šmaňha. Bože.

to je taky šmaňha! U Rychn. Msk.

Šmaňhati = šmaťhati. Cf. Šmaňha. U Ry-
chnova. — Š. = plihati, schlumpen. — co:
obilí. Ve vých. Cech. Jir.

Šmáni, čmání, n. = neřád, smetí, der
Schmutz, Unflath von Stroh, Holz usw. Slov.
Bern.

Šmaniti, il, ěn, ění; šmanívati = bráti,
wegnehmen. Ros.

Smant, u, m., šp. z něm. Schmant a to
ze slov. smetana. Jg. Vz Mz. 328. V horn. =
měkké druhy krušců, zarte Bergarten; též
bílá pěna na nějaké tekutině. Solný š., der
Schmant. D.

Šmanta y, f. = šmání. Bern.

Šmára, y, f. = čára, der Strich. Slov.
Plk. — Š. = šmouha, die Binde, skvrna úzká

na dél běžící, ku př. po obojím povrchu listů
kurkumy zerumbetu jest š. nachová. Rst. 503.
Cf. Čmára.

Šmaraj, smaragd, vz Smaragd.

Šmaranec, nce, m. = čmaranec. U Olom.

Šmárati, šmárávat = čárati, kritzeln.
Slov. Cf. Čmárati. — Š. - hmatati, tasten,

greifen. Cf. Šmátrati.

Šmáratý, šmouhatý, co má šmáry, ban-
dirt, gebändert. Rst. 503.

Šmarda, y, m., osob. jm. Vz S. N.

Šmarhák, a, m. = zajíc (žertovně). Šp.

— Š., osob. jm. Šd.

Šmarholec, lce, m. = špatné obilí, neřád,
schlechtes Zeug, schlechtes Getreide. To je
samý š. V Kunv. Msk.

Šmařič, e, m. = čmalil, kuchtič, der Sudler.

Šmařička, y, f., die Sudlerin. Jg.

Šmařiti, il, en, ení == škrábati, škrtati,
na Slov.: čarbati, zaneřáditi, sudeln; házeti,
werfen. Dbš. 72. Vz Šmarnouti.

Šmarnouti, nul, utí = udeřiti, bouch-
nouti, werfen, schmeissen. Vz Šmařiti. —
čím oč. Napil se kořalky, tak to ním o zem
šmarlo. Slez. Sd.

Šmarovati kliditi se, běžeti, sich aus
dem Staube machen, laufen. U Litovle. Kčr.
Cf. Sarovati. — Š. = mazati, schmieren. —
co. Vstavajcě panici a šmarujcě biče, po-
jedzeme ráno do lesa; A vy pohůnci hrubé
malincí, bičíky šsomrujte, pro královnu jeďte.
Sš. P. 392., 756. Cf. Čmárati. — Š. = ška-
redě, špatně psáti, schmieren, kritzeln. U Pro-
stějova. Vch. — Š. — bíti, tlouci, prügeln.
Ib.Vch.

Šmarykovati = škrábati, škrtati, schmie-
ren, kritzeln. — co. Sych.

Šmat, a, m., osob. jm. Šd. — Š., u, m. —
hmat, der Griff. Us. Šd. V tom jak bublina
se rozprýskne šmatem. Štc.

Šmatačka, y, f., das Umhertappen. Hráti
na š-čku. Us.

Šmatáků mlýn. Schmatak, u Sedlčan. PL.

Šmatání, n., vz Šmatati. BO.

Šmatati, šmatávati; šmatnouti, tnul a tl,

ut, utí = hmatati, makati, šámati, tappen,

tasten, an-, betasten, an-, begreifen. — abs.

Vizte ruce moji a nohy mé, ežť, jsem já:

šměťte (dotýkejte se) a vizte, ež duch

masa a kostí nejmá. Živ. Jež. 14. stol. —

čím : rukou. Us. — na co. Rk. Vz Makati.

co. Nedaj sobě jich (cecků) pacholku š. Jád.

— čím kam. A šměti svú rukú v jeho
bok. Živ. Jež. Dokad neuzři v jeho rukú
jezvy hřebíky proklané a šměti svým prstem
v to miesto. Ib. — kde po čem: v kapse
po penězích. Us.

Šmatatka, y, f, thunbergia, die Thun-
bergie. Š. vonná, t. fragrans. Rstp. 1224.

Šmatelka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šmatera, y, m., osob. jm. — Š. kdo
šmatrá. Us. Šd.

Šmaťha, y, šmaťhoun, šmithán, a, šma-
tla,y, šmatloň, ě, šmatloun, a, m., šmatla
vec, vce, m. kdo šmathá, der Krummbein,
Krummfuss. Ros.

Šmaťhala, y, m , vz Matiucha.

Šmaťhati, šmithati, šmatlati, šmatlám
a šmatlu; šmathávati, šmatlávati = křivě
kolena k sobě drže choditi, einwärts oder
krumm gehen, grätschein, schechsen. Smat-
hati, V., šmaťhati. Us. Ten silně šmaťhá. —
Š. -— šmaťháním nakřiviti, sešlapati, přešla-
vati. die Absätze der Schuhe o. Stiefel tre-