914

ten. — co: obuv, střevíce, boty. Us., Rk. —
si co: hubu — tlachati, plaudern, schwät-
zen. Us. u Písku. Mg. — Š. se kam =
šmathavě někam jíti, wohin grätschein. Us.
Šmathavě, šmatlavě, šmithavě cho-
diti, krummfüssig, grätschelnd.

Šmaťhavosť, šmatlavosť, šmithavosť,

i, f., die Krümmung im Knie. Ja.

Šmaťhavý, šmathavý (V.)., šmatlavý,
šmithavý, šmíthavý (V. , v obec. mluvě
také: šmichtavý (v Krkonoších), krummbei-
nig, grätschelnd, schechsig. Kulhání od vyvi-
nutí jest, sic ani šmaťhaví (křivonozí) ani
šantaví nekulhají. Jg. Exc. Š. člověk, chod,
krok. Tč. Řeč šmatkvá = breptavá? plap-
pernd? Jg. Nečiň, jako činie ti, ježto ne-
mají řeči prostranné, jenž šmatlavi slovú,
o nichž pravie Symmachus, že od přirozenie
ti lidé rádi mnoho mluvie řka: že rádi proto
mnoho mluvie, že v tej řeči šmatlavé sami
k sobě libosť mají. Tkadl. II. 84.

Šmathoun, a, m., vz Šmaťha.

Šmatla, y, m., vz Šmaťha, Paťha.

Šmatlač, e, m. = šmatlák.

Šmatlačka, y, f., die Krummfüssige,
Grätschlerin. — Š. — šmatlání, das Grät-
schein. Us.

Šmatlák, a, m. = šmatha. — Š., osob.
jm. Mor. Šd.

Šmatláň, ě, m. = šmaťha. Mor. Sd.

Šmatlati, šmatlám a šmatlu; šmatlávati =
šmaťhati. — Š. = šlapati, niedertreten. Vz
Plihati. — co: trávu, louku. Us. Klš. Ne-
choď ty mně, můj synečku, tady, nešmatlaj
mi marijanku všady Sš. P. 292. — po čem:
po trávě, po obilí, Sd., Bern. — Š. = hma-
tati. Bern. — se. — pat'hati se, sem tam cho-
diti (s příhanou). Bern. — se kam.

Šmatlavá, é, f., vz Šmatlavý. — Š. —
kořalka. Ta š-vá! Mor. Šd.

Šmatlavě = šmaťhavě.

Šmatlavec, vce, m., vz Šmatlonn.

Šmatlavina, y, f = šmallavosť. Slov. —
Š. — šmatlačka. Slov.

Šmatlavosť, i, f. = šmaťhavosť. Jg.

Šmatloň, ě, m., vz Šmaťha, U Olom. Sd.
Šmatloun, a, m., vz Šmaťha.

Šmatlavý, vz Šmaťhavý. — Š., ého, m.,
osob. jm. Tk. IV. 394.

Šmatnouti, vz Šmatati.

Šmatouch, n, m., mýlek, jilelc mámící,
zabylka, matonoha, vzteklice, ocaska, opilka,
jilek mylný, lolium temulentutn, der Lolch.
Rstp. 1762.

Šmátral, a, m. = kdo něco rukama hledá
zvl. o tom, kdo špatně vidí. Us. Zbk. — Š.,
osob. jm. Šd.

Šmátrati, trám a tři: šmátrávati = hma-
tati, tápati, tappen, herumtasten. Kd., Jg.,
Sd., Zkr., Mtl. — po čem. Us. Mtl. — čím
kde: rukou před sebou šmátral. Baiz. Cf.
Šmatera. — co. Ten šmátře krejcar (—je
lakomý na krejcar, škrábe se oň). U Rychn.
Msk. Čť. Šmárati, 2.

Šmatulka, y, f., halymenia, der Haut-
tang. Š. jedomá. h. edulis, dlanitá, h. pal-
mata. Rstp. 1856.

Šmehlina, y, f., druh trávy. Koll.

1. Šmejd, u, m., zastr. = všelijaké drobné
věci od železa, mosazi atd., der Schmeid.
Ros. Š. aus dem Deutschen Geschmeide. Š.
železný, mosazný (namentl. die Nürnberger-
waaren). Pam. arch. 1869. 529., Gl. 337,
Musím do šmejdu koupit kosíř, srp. Us. Hý.

2. Šmejd, u, šmejda, y, f. = rejd, toulka,
úskok, Umtriebe, Ränke, der Schwindel, das
Herumstreichen. Jg., Nz., Dch. Všelijaké
šmejdy míti, provozovati. Š-dy žida. Sš.
Snt. 54. Znám já vaše šmejdy a ty vaše
rejdy (plaché dívčiny). Nár. ps.

Šmejdil, a, m. = kdo šmejdí, der Wetzer;
tulák, der Vagabund, Schwindler. Us. Vz
Šmejdíř.

Šmejdilsťví, n., die Schwindelei. Dch.

Šmejdíř, e, m. = kdo nějaký šmejd (vz
Šmejd, 1.) dělati uměl jako: železo, nidr-
landské n. vlaské věci, barvu, křídu, niti,
roušky, čepce, pasomany, knoflíky n. 2. kdo
tyto věci prodával, die Geschmeidemacher,
Geschmeidehändler. Gl. 337.

Šmejdířský krám, der Geschmeide- oder
Nürnbergerwaaren-Laden. Bořili na rynku
staroměstském š. krám. Gl. 337. Cf. Šmejd,
Šmejdíř, Šmejdlířský.

Šmejditi, il, ění; šmejdívati = často sem
tam choditi, běhati, toulati se, všecky kouty
vyslíditi, herumlaufen, wetzen. Jg. — kde:
po celém stavení š. — Š. = úskočně jed-
nati, schwindeln. Sd.

Šmejdivý, herumstreichend; schwindle-
risch. Dch.

Šmejdlíř, šmejdýř, šmejdíř, e, m. =

kdo šmejd prodává, der Schmeidler, Ge-
schmeidler. Vz Šmejd, 1. D.,V. Cf. Šmejdíř.

Šmejdlířský = šmejdířský.

Šmejdlířství, šmejdýřství, šmejdíř-

ství, n., das Schmeidlergewerbe, die Schmeid-
lerei. Ros.

Šmejdyk, u, m., das Schmeidigungsmittel.
Ms. alch. 265. a.

Šmejhol, e, m. = presekaná větší větev.
V Krkonš. Kb.

Šmejka, y, m., osob. jm.

Šmejkal, a, m. = smýkal, der Schlepper.
— Š. = vrtil, der Rutschpeter. Dch. — Š.,
Schmeikal, samota u Lišova. — Š., osob. jm.

Šmejkálek, lka, m., datel, der Baumläu-
fer. U Chocně. Ktk.

Šmejkanda, y, f. = hra na schovanou.
U Brodu na Mor. Mtl. Cf. Šmukačka.

Šmejkati; šmejknouti, knul a kl, ut, utí,
lépe: smýkati, smyknouti, schleppen. — co
čím: koňmi. Us. — se kde. Dítě se šmejká
po zemi, rutscht auf dem Boden herum.
Dch. — kým. Zakopl o kámen, až sebou
šmejkl. Us. Dch. — Š. = hráti na schová-
vanou. Cf. Šmejkanda, U Brodu na Mor. Mtl.

Šmejkavý, schleppend. Us. Jg.

Šmejl, u, m., der Streif. Tpl. Vz Šmahejl.