Předchozí (913)  Strana:914  Dalí (915) |
|
|||
914
|
|||
|
|||
ten. co: obuv, střevíce, boty. Us., Rk.
si co: hubu tlachati, plaudern, schwät- zen. Us. u Písku. Mg. . se kam = mathavě někam jíti, wohin grätschein. Us. mathavě, matlavě, mithavě cho- diti, krummfüssig, grätschelnd. mahavos, matlavos, mithavos,
i, f., die Krümmung im Knie. Ja.
mahavý, mathavý (V.)., matlavý,
mithavý, míthavý (V. , v obec. mluvě také: michtavý (v Krkonoích), krummbei- nig, grätschelnd, schechsig. Kulhání od vyvi- nutí jest, sic ani mahaví (křivonozí) ani antaví nekulhají. Jg. Exc. . člověk, chod, krok. Tč. Řeč matkvá = breptavá? plap- pernd? Jg. Nečiň, jako činie ti, jeto ne- mají řeči prostranné, jen matlavi slovú, o nich pravie Symmachus, e od přirozenie ti lidé rádi mnoho mluvie řka: e rádi proto mnoho mluvie, e v tej řeči matlavé sami k sobě libos mají. Tkadl. II. 84. mathoun, a, m., vz maha.
matla, y, m., vz maha, Paha.
matlač, e, m. = matlák.
matlačka, y, f., die Krummfüssige,
Grätschlerin. . matlání, das Grät- schein. Us. matlák, a, m. = matha. ., osob.
jm. Mor. d. matláň, ě, m. = maha. Mor. Sd.
matlati, matlám a matlu; matlávati =
mahati. . = lapati, niedertreten. Vz Plihati. co: trávu, louku. Us. Kl. Ne- choď ty mně, můj synečku, tady, nematlaj mi marijanku vady S. P. 292. po čem: po trávě, po obilí, Sd., Bern. . = hma- tati. Bern. se. pat'hati se, sem tam cho- diti (s příhanou). Bern. se kam. matlavá, é, f., vz matlavý. .
kořalka. Ta -vá! Mor. d. matlavě = mahavě.
matlavec, vce, m., vz matlonn.
matlavina, y, f = mallavos. Slov.
. matlačka. Slov. matlavos, i, f. = mahavos. Jg.
matloň, ě, m., vz maha, U Olom. Sd.
matloun, a, m., vz maha. matlavý, vz mahavý. ., ého, m.,
osob. jm. Tk. IV. 394. matnouti, vz matati.
matouch, n, m., mýlek, jilelc mámící,
zabylka, matonoha, vzteklice, ocaska, opilka, jilek mylný, lolium temulentutn, der Lolch. Rstp. 1762. mátral, a, m. = kdo něco rukama hledá
zvl. o tom, kdo patně vidí. Us. Zbk. ., osob. jm. d. mátrati, trám a tři: mátrávati = hma-
tati, tápati, tappen, herumtasten. Kd., Jg., Sd., Zkr., Mtl. po čem. Us. Mtl. čím kde: rukou před sebou mátral. Baiz. Cf. matera. co. Ten mátře krejcar (je lakomý na krejcar, krábe se oň). U Rychn. Msk. Č. márati, 2. |
matulka, y, f., halymenia, der Haut-
tang. . jedomá. h. edulis, dlanitá, h. pal- mata. Rstp. 1856. mehlina, y, f., druh trávy. Koll.
1. mejd, u, m., zastr. = velijaké drobné
věci od eleza, mosazi atd., der Schmeid. Ros. . aus dem Deutschen Geschmeide. . elezný, mosazný (namentl. die Nürnberger- waaren). Pam. arch. 1869. 529., Gl. 337, Musím do mejdu koupit kosíř, srp. Us. Hý. 2. mejd, u, mejda, y, f. = rejd, toulka,
úskok, Umtriebe, Ränke, der Schwindel, das Herumstreichen. Jg., Nz., Dch. Velijaké mejdy míti, provozovati. -dy ida. S. Snt. 54. Znám já vae mejdy a ty vae rejdy (plaché dívčiny). Nár. ps. mejdil, a, m. = kdo mejdí, der Wetzer;
tulák, der Vagabund, Schwindler. Us. Vz mejdíř. mejdilsví, n., die Schwindelei. Dch.
mejdíř, e, m. = kdo nějaký mejd (vz
mejd, 1.) dělati uměl jako: elezo, nidr- landské n. vlaské věci, barvu, křídu, niti, rouky, čepce, pasomany, knoflíky n. 2. kdo tyto věci prodával, die Geschmeidemacher, Geschmeidehändler. Gl. 337. mejdířský krám, der Geschmeide- oder
Nürnbergerwaaren-Laden. Bořili na rynku staroměstském . krám. Gl. 337. Cf. mejd, mejdíř, mejdlířský. mejditi, il, ění; mejdívati = často sem
tam choditi, běhati, toulati se, vecky kouty vyslíditi, herumlaufen, wetzen. Jg. kde: po celém stavení . . = úskočně jed- nati, schwindeln. Sd. mejdivý, herumstreichend; schwindle-
risch. Dch. |
||
mejdlíř, mejdýř, mejdíř, e, m. =
kdo mejd prodává, der Schmeidler, Ge-
schmeidler. Vz mejd, 1. D.,V. Cf. mejdíř. mejdlířský = mejdířský.
mejdlířství, mejdýřství, mejdíř-
ství, n., das Schmeidlergewerbe, die Schmeid-
lerei. Ros. mejdyk, u, m., das Schmeidigungsmittel.
Ms. alch. 265. a. mejhol, e, m. = presekaná větí větev.
V Krkon. Kb. mejka, y, m., osob. jm.
mejkal, a, m. = smýkal, der Schlepper.
. = vrtil, der Rutschpeter. Dch. ., Schmeikal, samota u Liova. ., osob. jm. mejkálek, lka, m., datel, der Baumläu-
fer. U Chocně. Ktk. mejkanda, y, f. = hra na schovanou.
U Brodu na Mor. Mtl. Cf. mukačka. mejkati; mejknouti, knul a kl, ut, utí,
lépe: smýkati, smyknouti, schleppen. co čím: koňmi. Us. se kde. Dítě se mejká po zemi, rutscht auf dem Boden herum. Dch. kým. Zakopl o kámen, a sebou mejkl. Us. Dch. . = hráti na schová- vanou. Cf. mejkanda, U Brodu na Mor. Mtl. mejkavý, schleppend. Us. Jg.
mejl, u, m., der Streif. Tpl. Vz mahejl.
|
|||
|
|||
Předchozí (913)  Strana:914  Dalí (915) |