916

Šmigura, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šmihač, e, vn. = švihač. Slov. a mor.

Šmihati, šmihnouti = šmigati. — abs.
Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám
dajte. Sš. P. 41. — koho. Tak ťa šmihnem,
že viec nestaneš. Mt. S. — čím: bičem.
Mor. Tč.

Šmihel, hlu, m. = jinde na Mor. švihel,
ohebný prut (vrbový, lískový), eine bieg-
same Ruthe. Na Opav. Klš.

Šmihle, pl., f. = řemínek, kterým reme-
nář šije, das Riemchen, womit die Riemer
nähen. Slov. Plk.

Šmihovice, e, f. = vláčenice, ein Stück
nachgeschleppten Holzes. Slov. Plk.

Šmichta, y, m.=šmaťha. Us. v Krkonš.
Šmichtavý = šmafhavý. Us. v Krkonš.

Jg.

Šmik, u, m., der Schnitt. S. nožem. Brt.
S. 98. Dlhým nožem šmik milému chlapcu
odrezala hlavu. Er. Sl. čít. 63.

Šmika, y, f., šp. z něm. die Schmiege =
uhel kosý; nástroj ku měření kososti. O pů-
vodu vz Mz. 309. — Š. = sika, příč, die
Quere. Obrátil se ve šmiku (= v jinou stranu).
Bart. Udělám čtyři š-ky a bude pole urov-
nané. Hvl. exc. Šmikou vláčeti. Vaň. Kukla
ve šmiku se jim obrátila a k ničemuž se
jim nehodila. Bart. — Š. v horn. = střih,
střikování, der Schnitt, die schlechte Bahn
Hř. — Š. = kudla. Us. Všk.

Šmilauer, vz Šmilovský.

Šmilovice, dle Budějovice, Smilowitz, ves
v Těšínsku. Tč.

Smilovský, ého, n., osob. jm. Tk. IV. 742.
Š. A. V., prof. a spisov, český. Vz Tf. H.
1. 135., 139.

Šmincati = tlouci, schlagen. V již. Čech.
Kal.

Šminky, pl. = angrešt. Slov. Kd.

Šmirgl, u, m., nerost. Vz Šmergl. - Š.,
a, m., osob. j m.

Šmisetka, y, f. == košilka, náprsnička,
Chemisette. Rk. Vz Prase.

Šmitati, šmitnouti, tnul a tl, utí — ře-
zati, schneiden. Mor. Šd.

Šmitec, šmytec, tce, m., v ob. mluvě
m.: smyčec, der Geigenbogen. — Š. == muška
menší komára, tiplice, die Gälse. Jg.

Šmithán, a, m. = šmaťha. Reš.

Šmithati, vz Šmaťhati.

Šmithavý == šmafhavý. Reš. Nohy krivé
a š-havé. Ler. — Kom. J. 289.

Šmitka, y, f., die Schnitte. Mor. Šd.

Šmitt, a, m. S. Jan, spisovatel. Vz Jg.
H.l. 634.

Šmjáti se = smáti se. Směju, smjaí. Na
Ostrav. Tč.

Šmodrcha, y, m. = paťhoun, šmaťha.
D. — Š. = kdo se do všeho plete, vše splete,
der Konfusionsrath. Us. Jg., Dch., Vrů., Všk.

Šmodrchanice, e, f., das Wirrwarr. Rk.
Šmodrchanina, y, f. = šmodrchanice.
Rk.

Šmodrchati se = šmatlati, paťhati se,
schechsen. D.

Smodrchavý šmatlavý, paťhavý, schech-

sig. D.
Šmok, a, m. = kutil. Rgl. =
Šmokvice, e, f. = smokvice —jahoda;

die Erdbeere. Slov. Dch.

Šmoldas, a, m., osob. jm.
Šmolec, lce, m. = čmelák. U Strakonic.
Šlm.

Smolin, a, m., ves ve Slez. Pal. IV. 2.
351. (Šd.).

Šmolka, y, f. = modř, modrá barva k bar-
vení škrobu, die Schmalte, die Bläue, blaue
Stärke, Blaufarbe, das Ultramarin, böhmisches
Blau. Jg., Dch. Š., pol. szmalta; z něm.
Schmalte a to z franc. smalte (vlas. smalto,
střlat. smaltum), odtud i rus. smálьta, švéd
smalts, holld. smalt, nřec. o>á/.rov. Mz. 327.
Š. = modřidlo, jest velmi jemný prášek skla
kobaltového. Vz Kyz, Kobaltovec. Bř. Š. =
modrá barva připravená sloučením kyslič-
níku kobaltového se sklem (draselnatým) a
rozemletím vyrobené hmoty na drobný prá-
šek. Pta. Š. ghasurová, zelená, lazurová, krá-
lovská. Kh. Š. tekutá. Vz více v KP. IV.
122., 694., S. N., Šfk. 226. - Š., y, f. =
lane, roční kolouch, z něm. Schmalthier. Mz.
329. S. = srnče od sv. Martina až do příští
říje, po říji pak slove srnou, das Schmalreh.
Šp.

Šmolkář, e, m., der Schmaltenmacher.

Šmolkářka, y, f., die Schmaltenmacherin.

Šmolkárna, y, f., die Schmaltenfabrik.

Šmolkářský, Schmaltenmacher-. Š. pec,
der Blaufarbofen. Techn. III. 49.

Šmolkářství, n., die Schmaltenmacherei.

Šmolkovati, šmolkovávati = šmolkou bar-
viti, bläuen. — co: prádlo. — čím: šmolkou
královskou.

Šmolkový, smaltinus, schmaltblau, jako
blankytný, ale špinavější. Rst. 503.

Šmolov, a, m., Schmolow, ves u Něm.
Brodu. PL.

Šmoranc, e, m. Š. Fr., stavitel, nar. 1814.
Vz S. N.

Šmorec, rce, m. = výstupek ve zdi při
stavění v ní udělaný; šmorcovati = takové
výstupky dělati. Us. Hk.

Šmorucar, a, m., der Schlemmer. Reš.

Šmotrcati = drcati, stossen. — abs. Vůz
šmotrcá. Mor. Šd.

Šmouha, y, f. = čára, der Strich. Kráva

má š-y (=prouhy). Us. — Š., les u Kladna.
Dch.

Šmouliti, il, en, ení; ušmouliti = špiniti,
mazati, beschmutzen. — co čím: hubu jí-
dlem. — se čím. Dch.

Šmour, u, m. = škmor.

Šmoura, y, f., ein schmutziger Streifen.
Šmn.

Šmourati - šmárati, šmátrati, omakávati
(ženskou), löffeln. — se s kým. D.



	916

	Šmigura, y, m., osob. jm. Mor. Šd. Šmihač, e, vn. = švihač. Slov. a mor. Šmihati, šmihnouti = šmigati. — abs. Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám dajte. Sš. P. 41. — koho. Tak ťa šmihnem, že viec nestaneš. Mt. S. — čím: bičem. Mor. Tč. Šmihel, hlu, m. = jinde na Mor. švihel, ohebný prut (vrbový, lískový), eine bieg- same Ruthe. Na Opav. Klš. Šmihle, pl., f. = řemínek, kterým reme- nář šije, das Riemchen, womit die Riemer nähen. Slov. Plk. Šmihovice, e, f. = vláčenice, ein Stück nachgeschleppten Holzes. Slov. Plk. Šmichta, y, m.=šmaťha. Us. v Krkonš. Šmichtavý = šmafhavý. Us. v Krkonš. Jg. Šmik, u, m., der Schnitt. S. nožem. Brt. S. 98. Dlhým nožem šmik milému chlapcu odrezala hlavu. Er. Sl. čít. 63. Šmika, y, f., šp. z něm. die Schmiege = uhel kosý; nástroj ku měření kososti. O pů- vodu vz Mz. 309. — Š. = sika, příč, die Quere. Obrátil se ve šmiku (= v jinou stranu). Bart. Udělám čtyři š-ky a bude pole urov- nané. Hvl. exc. Šmikou vláčeti. Vaň. Kukla ve šmiku se jim obrátila a k ničemuž se jim nehodila. Bart. — Š. v horn. = střih, střikování, der Schnitt, die schlechte Bahn Hř. — Š. = kudla. Us. Všk. Šmilauer, vz Šmilovský. Šmilovice, dle Budějovice, Smilowitz, ves v Těšínsku. Tč. Smilovský, ého, n., osob. jm. Tk. IV. 742. Š. A. V., prof. a spisov, český. Vz Tf. H. 1. 135., 139. Šmincati = tlouci, schlagen. V již. Čech. Kal. Šminky, pl. = angrešt. Slov. Kd. Šmirgl, u, m., nerost. Vz Šmergl. - Š., a, m., osob. j m. Šmisetka, y, f. == košilka, náprsnička, Chemisette. Rk. Vz Prase. Šmitati, šmitnouti, tnul a tl, utí — ře- zati, schneiden. Mor. Šd. Šmitec, šmytec, tce, m., v ob. mluvě m.: smyčec, der Geigenbogen. — Š. == muška menší komára, tiplice, die Gälse. Jg. Šmithán, a, m. = šmaťha. Reš. Šmithati, vz Šmaťhati. Šmithavý == šmafhavý. Reš. Nohy krivé a š-havé. Ler. — Kom. J. 289. Šmitka, y, f., die Schnitte. Mor. Šd. Šmitt, a, m. S. Jan, spisovatel. Vz Jg. H.l. 634. Šmjáti se = smáti se. Směju, smjaí. Na Ostrav. Tč. Šmodrcha, y, m. = paťhoun, šmaťha. D. — Š. = kdo se do všeho plete, vše splete, der Konfusionsrath. Us. Jg., Dch., Vrů., Všk. Šmodrchanice, e, f., das Wirrwarr. Rk. Šmodrchanina, y, f. = šmodrchanice. Rk.	Šmodrchati se = šmatlati, paťhati se, schechsen. D. Smodrchavý šmatlavý, paťhavý, schech- sig. D. Šmok, a, m. = kutil. Rgl. = Šmokvice, e, f. = smokvice —jahoda; die Erdbeere. Slov. Dch. Šmoldas, a, m., osob. jm. Šmolec, lce, m. = čmelák. U Strakonic. Šlm. Smolin, a, m., ves ve Slez. Pal. IV. 2. 351. (Šd.). Šmolka, y, f. = modř, modrá barva k bar- vení škrobu, die Schmalte, die Bläue, blaue Stärke, Blaufarbe, das Ultramarin, böhmisches Blau. Jg., Dch. Š., pol. szmalta; z něm. Schmalte a to z franc. smalte (vlas. smalto, střlat. smaltum), odtud i rus. smálьta, švéd smalts, holld. smalt, nřec. o>á/.rov. Mz. 327. Š. = modřidlo, jest velmi jemný prášek skla kobaltového. Vz Kyz, Kobaltovec. Bř. Š. = modrá barva připravená sloučením kyslič- níku kobaltového se sklem (draselnatým) a rozemletím vyrobené hmoty na drobný prá- šek. Pta. Š. ghasurová, zelená, lazurová, krá- lovská. Kh. Š. tekutá. Vz více v KP. IV. 122., 694., S. N., Šfk. 226. - Š., y, f. = lane, roční kolouch, z něm. Schmalthier. Mz. 329. S. = srnče od sv. Martina až do příští říje, po říji pak slove srnou, das Schmalreh. Šp. Šmolkář, e, m., der Schmaltenmacher. Šmolkářka, y, f., die Schmaltenmacherin. Šmolkárna, y, f., die Schmaltenfabrik. Šmolkářský, Schmaltenmacher-. Š. pec, der Blaufarbofen. Techn. III. 49. Šmolkářství, n., die Schmaltenmacherei. Šmolkovati, šmolkovávati = šmolkou bar- viti, bläuen. — co: prádlo. — čím: šmolkou královskou. Šmolkový, smaltinus, schmaltblau, jako blankytný, ale špinavější. Rst. 503. Šmolov, a, m., Schmolow, ves u Něm. Brodu. PL. Šmoranc, e, m. Š. Fr., stavitel, nar. 1814. Vz S. N. Šmorec, rce, m. = výstupek ve zdi při stavění v ní udělaný; šmorcovati = takové výstupky dělati. Us. Hk. Šmorucar, a, m., der Schlemmer. Reš. Šmotrcati = drcati, stossen. — abs. Vůz šmotrcá. Mor. Šd. Šmouha, y, f. = čára, der Strich. Kráva má š-y (=prouhy). Us. — Š., les u Kladna. Dch. Šmouliti, il, en, ení; ušmouliti = špiniti, mazati, beschmutzen. — co čím: hubu jí- dlem. — se čím. Dch. Šmour, u, m. = škmor. Šmoura, y, f., ein schmutziger Streifen. Šmn. Šmourati - šmárati, šmátrati, omakávati (ženskou), löffeln. — se s kým. D.