Předchozí (916)  Strana:917  Dalí (918) |
|
|||
917
|
|||
|
|||
mouřiti, il, en, ení; pomouřiti, mou-
řívati = kaliti, trüben. Nebe se mouří, wird trübe, trübt sich. se = karediti se, sauer sehen. se na koho. Sych. mourný = pomourný. trüb.
mrcák, a, m. = kdo mrcá (belhavě
chodí). V Kunv. Msk. mrcání, n. Pořád mám ňáké . (-= pořád
musím mrcati, sem tam choditi). V Kunv. Msk. mrcati. Vz mrcák, Smrcání.
mrkel, kla, m. = smrkač. Na Ostrav.
Tě. mrkoč, e, m. = smrkáč, der Rotzbube.
Na Ostrav. Tč. mudla, y, mudlice, e, í., z němec.
Schmudel == lundra, pindíra, nevěstka. S lecjakous mudlou se zabývati. Us. . = dívka, das Mädchen. U Jihl. Kal. mudlati se piplati se, párati se s čím.
. se = mourati se. Us. Rgl. mudlena, y, f. = nečistá enská, ein
unreines Weib. Je to taková .! V Kunv. Msk. muh, u, m. = mouh. . na koili, ein
schmutziger Streifen. U Místka. kd. .= langer Streifen auf den Wiesen, am Himmel. Bílé oblaky dělají, muhy na nebi. Ostrav. Té. Vz mouha, múha. múha, y, f., schmaler Wolkenzug, Wolken-
streifen. Mor. Tč. Vz muh, mouha. muhař, e, m., osob. jm. Vz S. N.
muje, e, f. = úhelnice, úhloměr, das Kehr-
mass, Winkelmass. O původu vz Mz. 329. muk, u, m., z němec., = ozdoba, der
Schmuck. Lom., Ros. . = iroká tka- nice z černého aksamitu se dvěma lutými pruhy na klobouk. Mor. Brt. mukačka, y, f. hra na schovávanou.
U Ronova. Rgl. Cf. mejkanda, mukati, ňukavá. mukati = na schovávanou hráti U Ro-
nova. Rgl. Vz mukačka, ňukavá, Sňukati. mukovati, z něm. = ozdobovati, schmük-
ken, zieren. V. co: tvář. V. Cf. Smuk. mukovnička, y, f., das Schmuckkäst-
chen. D. mukýř, e, m., z něm. = zlatník, kle-
notník, der Schmucksachenbändler, -verfer- tiger. Us., Kom. J. 509., V. mukýřka, y, f., samota u Prahy. PL.
mukýřský, Schmucksachenhändler-. Jg.
mukýřství, n., Schmucksachenfabrik.
mur, u, m. kal, etwas Trübes. Ros.
muraňa, ě, f. = kráva se sivými pásy
po těle. Kda. múraně, pl., druh jablek. U Ronova.
d. múranec, nce, m. Ta stěna je samý .
= celá pomúraná. Cf. múrati. Mor. Sd. Cf. moura. múrati = umazati, beschmutzen. Mor.
a slez. kd . Kl. co. Kl. kde čím |
Nemúrej po stěně rukoma, bude celá za-
múraná. Mor. d. muravý = mlčelivý, schweigsam. Res.
muryna, y, f. pindíra, die Schmudel.
Us. u Ber. Dch. Vz mudla. myc, e, m. = částka osnovy est loket
dlouhá. Us. u Rychn. Msk. myčcový. . nástroj. Cf. myčec.
mýd, a, m. (= mejd), vulgo mýdák,
osob. jm. d. . Tomá, kurat ve křípově u Opavy, velmi pilný zasylatel mor., slez. a slov. slov a frasí do tohoto slovníku. myda, y, m., osob. jm. Cf. mydec,
mydák. d. mydák, a, m. = mejdil. Vz mejditi.
Mor. d. mydec, dce, m. = smyčec. Mor. Sd.
mýdrkal, a, m., osob. jm. Sd.
myk, mykač, vz Smyk atd.
mýkati, vz Smýkati, toto lepí. Brt.
mýkavos, i, f. = kluzkos, die Glatt-
heit. Slov. Bern. mýkavý, smýkavý == kluzký, glatt.
Slov. Bern. myklavka, mýkavka, y, f., klouzačka,
die Schleifbahn. Slov. Bern. myklavos, i, f.== mýkavos. Slov. Bern.
myklavý = mýkavý. Slov. Bern.
myknouti, vz Smýkati.
mykora, y, m. = kdo myká čili řee
noem, der mit dem Messer flink schneidet. . == kdo prutem vihá, der Schwipper. Cf. myknouti. - . = kdo kapsy řee, takář, der Beutelschneider. Us. Pta. mýrati = čmýrati, imrati, krabbeln. D.
mytcový, v ob. ml. = myčcový, Geigen-
bogen-. Us. mytec, tce, m., v ob. ml. m.: smyčec,
od smýkati. Vz T. Cf. mydec. Der Geigen- bogen. nabl, a, m., osob. jm. Vz Tk. 1. 309.
najdr, a, m. . Karel, básník. Vz S. N.,
Jg. H. 1. 635. nakov, a, m., Schnakow, samota u Vys.
Mýta. PL., Tf. 289. Vz S. N. ňapal, a, m., der Wortfänger. m.
ňapati, vz Chňapati.
nef, vz nep. Jg.
neider, dra, m. . J. E., S. Fr., spisov.,
vz Jg. H. 1. 635. nejdar, u, m. = nebozez, der Bohrer. V.
nejdárek, rka, m., osob. jm.
nejdr, u, m. pohyb saní, vozu stranou
tím způsobem, e se smekne. Vz Sejdr, Snej- drem. nejdrem = ikmo, stranou, quer; vlastně
instr sg. Vz nejdr. . choditi = motati se. V. Saně se daly . V. Sr. skand. snidh, obliquitas, kosos. Mz. 329. nejdrovati = schräg, quer glitschen.
čím: vozem. se = abgleiten, abglitschen. Us. d. |
||
|
|||
Předchozí (916)  Strana:917  Dalí (918) |