Předchozí (917)  Strana:918  Další (919) |
|
|||
918
|
|||
|
|||
Šnejtlich, u, m., šp. z něm. Schnittling =
pažítka. Jg. Šnek, a, m., zněm. die Schnecke — hlernýžď,
měkkýš bez skořápky, plž, die Schnecke. — Š. = hlemýžď, měkkýš ve skořápce, Cochlea, die Schnecke. S. malý, veliký, zahradní, říční, mořský atd. S. perlový, Cochlea mar- garitifera, die Perlenschnecke, malý pleskatý, Cochlea lunaris, die flache Mondschnecke, šar- latový, cpnchilium, die Scharlachschnecke. Ros., V. Šneku, šneku, vystrč rohy, nebo tě strčím do vařící vody. Us. Kts. Šneku, šneku, vystrč růžky, dám ti za to dva tvarůžky. Mor. Hý. — Š. = schody točené za způsob hlemýžďové skořepky, die Schneckenstiege, Wendeltreppe, Schnecke. Šel s pavlače šne- kem na dvůr. Bl. Živ. Aug. 86. Po šneku se chodilo. Br. Po šneku k vyšším pokojům se chodí. Kom. J. 544. Schody do šneku. V. — Š. = sávitek v uchu. Krok. — Š. v hodinách, hřídel, okolo něhož řetízek se otáčí. Sedl. Šnekárna, šnekovna, y, f. = hlemýž-
ďovna, das Schnekenbehältniss. Šneklík (Šnekov), a, m , Schneckendorf,
ves u mor. Třebové. PL. Šnekovitý, schneckenartig, vertrakt. Rk.
Šnekovka, y, f., der Schneckenberg. Rk.
Šnekovna, y, f., vz Šnekárna.
Šnekový = hlemýžďový, Schnecken-. Š.
skořepka. — Š., schneckenförmig. Š. schody (točivé), kolo v hodinách. Jg. Vz Šnek. Šnep, a, m., osob. jm. — Š., šp. z něm.
die Schnepfe = sluka. Jg. Šnepov, a, m., Schnepow, ves u Lysé.
PL. Šnepy = saně rovné, gerader Schlitten.
Na vých. Mor. Šněrovaci, Schnür-. Š. jehla (ženkle). D.
Šněrovač, e, m., der Schnürer. D.
Šněrovačka, y, f., die Schnürerin. —
Š. = šněrovaci oděv, der Schnürleib, das Mieder. Zápona u š-ky, der Schnürhaken. D. Zapinadlo k š-ce připínati. Sych. Jehla, péro, planžet do š-ky; klín, podsádka, zá- hyb (kyčelní, prsní), srdéčko, dírka š-ky; dírku u šněrovačky obšiti, vysekati, pro- raziti. Š. a Ž. Š. tísnivá. Šml. V tem Bro- dečku na kopečku, bijó se tam o děvečku; o keró, o keró? O tó, co má š-ku červeno. Sš. P. 181. Š. s pery ocelovými při malém skřivení, s pery pohyblivými při značnější skoliosi. S-u nositi, zašněrovati, odložiti. Š-ou se stáhnouti, upíti. — Š., na Slov. = šněrovadlo. D. — Šněrovačky u zvěři = sla- biny. — Š. u drůbeže = malé kostky spoju- jící hoření větší kosti s kobylou. Us. Jg. Šněrovačkář, e, m., der Miedermacher.
Rk. Šněrovacný == co lze šněrovati, schnürbar.
Ros. Šněrovadlo, a, n. = tkanice ku šněro-
vání, das Schnürband. Š. hedvábné, řetíz- kové. Ros. — Š. = šněrovaci jehla, ženkle, der Schnürsenkel, -stift. D. — Š. čípkové, der Zäpfchenschnürer. Nz. lk. |
Šněrování, n., das Schnüren. Us. — Š. =
šněrovadlo. Šněrovaný; -án, a, o, geschnürt. Zaved
jich do města, dostal za ně tři sta, kupil si on za ně botky šnurované. Sš. P. 129. Šněrovatel, e, m. = šněrovač, der Schnürer.
Šněrovatelka, y, f. = šněrovačka, die
Schnürerin. Jg. Šněrovati, -vávati, na morav. Zlínsku
šňorovati (Brt.), schnüren, stahovati, zu- sammenziehen. — co: šněrovačku. Us. Ten šněruje silnici, cestu, ulici (= sem tam se potácí, o opijém). Us. Kšá., Dř., Šml. Š. ducha. Tbz. Sňorujte biče. Mor. Brt. — se. Podívaj sa, jak sa šohaj šňoruje. Na mor. Zlínsku. Brt. Ženy se šněrují, muži zapínají. Ros. — se kudy: po cestě (o opilém). Němc. Šnicar, u, m. = ostrý nůž bednářský, tru-
hlářský, der Schnitzer. Us. Hk. Šnicéř, e, m., z něm. Bildschnitzer. Us.
Pol. Šnip-šnap, hra v karty. Rgl.
Šnirch, a, m. Š. Bohumil, sochař. Vz
S. N.
Šnit, u, m., šp. z něm. Schnitt = řez,
říz, říznutí; sek; krájení, řezání; š. nůž- kami : stříhání, kroj, sřez, úřez, skrojek úkrojek. Rk. Nohavice zřezané, se šnity. V. Šnitlík, šnitlink, n, m., šp. z něm. der
Schnittling, allium schoenoprassum, němec, také Schnittlauch, pažítka. Jg. Šnobák, u, m., místo: zobák. V Dou-
dlebsku. Kts. Šnoblík, u, m. = špicatý nos, eine Spitz-
nase, z něm. Schnabel. Us. Kšá. Šnobolín, a, m. — obchodník se zeleninou.
U Kojet. Bkř. Šnodlík, u, m., m.: šnorlík. Vz toto.
Šnocher, a, m. povaleč. Žer.
Šnolec, lce, m., šp. z něm. Schnalz =
motovidlo, víjadlo, Haspel, f., Us., Kts.; vřeteno, der Schnalz. D. Snolec příze — dvěma půlkám. U Nové vsi v Krumlovsku. Bar. Šňophoun, a, m., šy. z něm. der Schnapp-
hahn = holomek, šňapho, vydřiďuh (pře- zdívka dohledačům). Us. Jg. — Š. = usmr- kanec. U Jižné. Vrů. Šnor, a, m., osob. jm. Jg.
Šňora, šnora, vz Šňůra.
Šňorař, šňůrař, šňůrkář, e, šnorečník,
a, m., der Schnorer, Schnürmacher, Bortner,
Börtler. Tk. II. 372. A vy šnorařé šnorujte biče. Sš. P. 756. Šnorařiti, il, ení, Schnürmacherei treiben.
Us. Jg.
Šňorařka, šňůrařka, šňůrkářka, y,
f., die Schnürmacherin, Schnorerin, Börtlerin.
Šňorařský, šňůrařský, Schnürmacher-.
Š. řemeslo. Jg.
Šňorařství, šnůrařství, šňůrkářství,
n., die Schnürmacherei. Jg.
|
||
|
|||
Předchozí (917)  Strana:918  Další (919) |