Předchozí (919)  Strana:920  Další (921) |
|
|||
920
|
|||
|
|||
ným, der Nasenstüber, Schneller, Schimpfer,
Fipps. Dali mu š-ku. Vrat. Dal mu čackou š-u pod nos. Vz Narážení. Č. Bláznům se šňupky dávají. Ros. Šňupku si uhoniti. V. Raději by š-ku trpěl, než by dal gros. Ctib. Hd. — Šňupka = šňupec tabáku, Prise, f. Us. Nestáti za š-ku tabáku. Us. Sd. — Š., ein Bischen, Tröpfchen. Dostal jsem toho jen takovou šňupku. U Olom. Sd. — Š. = výběračná ženská. U Jilemn. 2. Šňupka, y, f. = rýma, z němec, der
Schnupfen. Ms. bib. Šňupkati, šňupkávati, schnippen, schnel-
len, schnelzen. — kam: pod nos. Vz Šňu- pati. Šňupkovati = šňupkati. 2 Apol. 234.
Šňůra, šňůra (dříve mora, šnoraa. šňůr-
ka, šňůrečka, šňůrčička, y, f. = pro- vázek z několika nití spletený, die Schnur, das Schnürchen, Posament, der Senkel. S. podolková. Kom. J. 518. S. nitěná, hed- vábná. Us. S-ou zatáhnouti. D. S. měřicí, Br, měřická, die Messschnur. Nz. Vz Pes. S. perel, granátů, korálů. S. a Z. S. u klad- kostroje a kolovratu: tetiva, u síti na ptáky: spíra, spírka. Sp. S. = provázek vůbec; š. = tenší přípletek na konci biče, na ní přivázána jest kytka (třapec), kterou se řóchá (praská). Mor. Vz Šnorlík. Brt. Š. k podsazení, die An- stossschnur. Us. Kšá., Sp. Š. točená, hladká; S-ami lemovati. Us. Š. kožená, kroucená, šitá. Prm. S. usněná. Sp. Já bych ich věšala na hedbávnej šňoře, na hedbávnej šňoře v ci- sařskej komoře; A ona ho zahubila, zlató šnurkó krk zatáhla, do zahrádky zakopala: Zlatú šňůrú ukrútila, do studnice ho (dítě) pustila; Šnurečku mu zavázala, by sa na něm červenala; Oře šohaj, oře v zeleném úhoře, popuščá koníčky po hedbávnej š-ře; Hedbávná šnurečka velice tenúčká, zařezala se mně do mého srdečka; Debech já věděla, kde můj milé vuře (oře), já bech tam běžela po hedbávné šňůře; Zahréte mně zhůro, já mám v gatěch šňůro, jesli vy mně neza- hráte, pošlu na vás můro. Sš. P. 88., 158., 174., 220., 333., 617. (Tč.). Š. vodní n. zá- važí, der Jakobsstab. V. S-ru psu povoliti, die Leine schiessen lassen; S. honicí (die Treibleine) = dlouhý silný provaz, kterým se skřivani na poli dohromady shánějí. Sp. Stál v rovné šňůře, lépe: v rovné čáře, rovnou čarou. Km. Hodil přes šňůru. Vz Opilý. Sn. Jde jako šňůra = rovně. Šg. — Š.= postrk. Poslati někoho po šňůře; při- jíti, přivésti někoho domů po šňůře. Us. hl. ve vých. Čech. Dř., Rgl., Vlk., Msk. — Š. — pravidlo, die Richtschnur. Š. tesařská, vz Dlouže. Kom. J. 527. Přes š-u tesati. V. Po š-ře, k š-e, podlé š-ry = přímo, zrovna- Po s-e udělaný; Všecko po š e ch tíť míti; To jde jako po š-e (Č.). V. Jde mu všecko co po š-e. Lom., ť. Nesekej pres š-u (u te- sařů; přes váhu). Jako po š-e (vz Důklad- nost'). Č. Š,, zednická (s visutým olovem), visutá. — S. pupeční (u živočichův), pu- pečnlk, der Nabelstrang. S-ra bílková (ve vejci), Nabelschnur. Nz. — Š. semenní n. plodní u rostlin, funiculus umbilicalis, der Samen-, Nabelstrang. Slb., Rostl. Š. pou- |
tová = onen díl šňůry pupeční, jenž od
pupku ku pytlíčku semenovému běží a více nebo méně přirostlý nebo v rýže (poutcové) obsažený; š. pupeční = prodlouženími oby- čejně niťovitá, jíž u mnohých rostlin semeno na semenici připevněno jest, funiculus um- bilicalis, der Nabelstrang. Rst. 132., 233.. 163., 503. — Š. = ovazek. U Nové vsi v Krumlovsku. Bar. — Š. ve hře — peníze, o které se hraje, hl. ve hře v kuželky. Brt., Bkř. Bráti šňůry (veliké sázky). Us. Dch. Šňůrař atd. Vz Šňorař atd.
Šnůratka, y, f., antenullaria, der Schnur-
pilz. S. sklepová, a. cellaris. Rstp. 1974., Kk. 75. Šňuratý —šňůrou pupeční opatřený,
funiculatus, nabelsträngig. Rst. 503. Vz Šňůra (konec). Šňůrka, vz Šňůra.
Šňůrkář, šňůrkářka atd., vz Šňorař.
Šňůrkovitý = za způsob šňůrky, schnur-
förmig. Jg. Šňůrkovka, y. f., nemertes, červ nitro-
dyšný. Krok. II. 242. Šňůrkový, Schnur-, Schnür-. S. dírka.
Bern., jehla. Us. Šňůrník, u, m., v anat., der Zuschnürer
der Urinblase, sphincter. Rohn. Šnurovač, šnurovačka, šnurováni,
šnurovatel atd., vz Šněrovač atd. Šňurovadlo. a, n. — šněrovadlo. Slav.
Šnurovati, schnüren. Vz Šněrovati.
abs. Dravá zvěř š-je, když stopy v přímé čáře dělá. Sp. Šňůroyitý, funicularis, funitormis, strang-
förmig. Š. mrcasy, čemeřice černé, zelené, všelikých kapradí, palem. Rst. 503. Šňůrový, Schnur-. V rostl. = co na šňůře
pupeční jest, funicularis. dem Nabelstrang Angehörig Šňůrové masisko, Rst. 503. Š. = trusný. Š. rostliny, sporodesmici, výtrusy spojené u vlákna šňůrovitá, pak se oddělu- jící a na články rozdělující: přehraditka. řetězitka. Rstp. 1990., 1993. Šnycar, u, m., z, něm. Schnitzer, v již.
Cech. silný nůž. Vz Šnicar. Kts. Š. řezač (s jedním držadlem), poříz (s dvěma držadlv). Sř. Šnýdr, a, m., osob. jm. — Š., vz Šnejdr.
Šo! šo! Tak volají na slepice, chtějí-li
je odněkud vyhnati; žertem také na lidi. Na Policku. Kšá. Vz Šohákati. Šob, a, m., osob. jm.
Šober, bra, m., osob. jm. Šobišovice, dle Budějovice, ves v Tě- šínsku. Vz S. N. Šobka, Bšovka, y, f., potok v Cechách.
Šobolcovati - cukr do těsta atd. strou-
hati. Zucker in die Speisen reiben. Na Hané. Bkř. Cf. Šoboliti. Šoboliti, il, en, ení — tříti, roztírati,
reiben. Cf. Rozcoboliti. Na Hané. Šd. Cf. Šobolcovati. |
||
|
|||
Předchozí (919)  Strana:920  Další (921) |