920

ným, der Nasenstüber, Schneller, Schimpfer,
Fipps. Dali mu š-ku. Vrat. Dal mu čackou
š-u pod nos. Vz Narážení. Č. Bláznům se
šňupky dávají. Ros. Šňupku si uhoniti. V.
Raději by š-ku trpěl, než by dal gros. Ctib.
Hd. — Šňupka = šňupec tabáku, Prise, f.
Us. Nestáti za š-ku tabáku. Us. Sd. — Š.,
ein Bischen, Tröpfchen. Dostal jsem toho
jen takovou šňupku. U Olom. Sd. — Š. =
výběračná ženská. U Jilemn.

2. Šňupka, y, f. = rýma, z němec, der
Schnupfen. Ms. bib.

Šňupkati, šňupkávati, schnippen, schnel-
len, schnelzen. — kam: pod nos. Vz Šňu-
pati.

Šňupkovati = šňupkati. 2 Apol. 234.

Šňůra, šňůra (dříve mora, šnoraa. šňůr-
ka, šňůrečka, šňůrčička, y, f. = pro-
vázek z několika nití spletený, die Schnur,
das Schnürchen, Posament, der Senkel. S.
podolková. Kom. J. 518. S. nitěná, hed-
vábná. Us. S-ou zatáhnouti. D. S. měřicí,
Br, měřická, die Messschnur. Nz. Vz Pes.
S. perel, granátů, korálů. S. a Z. S. u klad-
kostroje a kolovratu: tetiva, u síti na ptáky:
spíra, spírka. Sp. S. = provázek vůbec; š. =
tenší přípletek na konci biče, na ní přivázána
jest kytka (třapec), kterou se řóchá (praská).
Mor. Vz Šnorlík. Brt. Š. k podsazení, die An-
stossschnur. Us. Kšá., Sp. Š. točená, hladká;
S-ami lemovati. Us. Š. kožená, kroucená,
šitá. Prm. S. usněná. Sp. Já bych ich věšala
na hedbávnej šňoře, na hedbávnej šňoře v ci-
sařskej komoře; A ona ho zahubila, zlató
šnurkó krk zatáhla, do zahrádky zakopala:
Zlatú šňůrú ukrútila, do studnice ho (dítě)
pustila; Šnurečku mu zavázala, by sa na
něm červenala; Oře šohaj, oře v zeleném
úhoře, popuščá koníčky po hedbávnej š-ře;
Hedbávná šnurečka velice tenúčká, zařezala
se mně do mého srdečka; Debech já věděla,
kde můj milé vuře (oře), já bech tam běžela
po hedbávné šňůře; Zahréte mně zhůro, já
mám v gatěch šňůro, jesli vy mně neza-
hráte, pošlu na vás můro. Sš. P. 88., 158.,
174., 220., 333., 617. (Tč.). Š. vodní n. zá-
važí, der Jakobsstab. V. S-ru psu povoliti,
die Leine schiessen lassen; S. honicí (die
Treibleine) = dlouhý silný provaz, kterým
se skřivani na poli dohromady shánějí.
Sp. Stál v rovné šňůře, lépe: v rovné čáře,
rovnou čarou. Km. Hodil přes šňůru. Vz
Opilý. Sn. Jde jako šňůra = rovně. Šg. —
Š.= postrk. Poslati někoho po šňůře; při-
jíti, přivésti někoho domů po šňůře. Us.
hl. ve vých. Čech. Dř., Rgl., Vlk., Msk. —
Š. — pravidlo, die Richtschnur. Š. tesařská,
vz Dlouže. Kom. J. 527. Přes š-u tesati. V.
Po š-ře, k š-e, podlé š-ry = přímo, zrovna-
Po s-e udělaný; Všecko po š e ch tíť míti;
To jde jako po š-e (Č.). V. Jde mu všecko
co po š-e. Lom., ť. Nesekej pres š-u (u te-
sařů; přes váhu). Jako po š-e (vz Důklad-
nost'). Č. Š,, zednická (s visutým olovem),
visutá. — S. pupeční (u živočichův), pu-
pečnlk, der Nabelstrang. S-ra bílková (ve
vejci), Nabelschnur. Nz. — Š. semenní n.
plodní u rostlin, funiculus umbilicalis, der
Samen-, Nabelstrang. Slb., Rostl. Š. pou-

tová = onen díl šňůry pupeční, jenž od
pupku ku pytlíčku semenovému běží a více
nebo méně přirostlý nebo v rýže (poutcové)
obsažený; š. pupeční = prodlouženími oby-
čejně niťovitá, jíž u mnohých rostlin semeno
na semenici připevněno jest, funiculus um-
bilicalis, der Nabelstrang. Rst. 132., 233..
163., 503. — Š. = ovazek. U Nové vsi
v Krumlovsku. Bar. — Š. ve hře — peníze,
o které se hraje, hl. ve hře v kuželky. Brt.,
Bkř. Bráti šňůry (veliké sázky). Us. Dch.

Šňůrař atd. Vz Šňorař atd.

Šnůratka, y, f., antenullaria, der Schnur-
pilz. S. sklepová, a. cellaris. Rstp. 1974.,
Kk. 75.

Šňuratý —šňůrou pupeční opatřený,
funiculatus, nabelsträngig. Rst. 503. Vz
Šňůra (konec).

Šňůrka, vz Šňůra.

Šňůrkář, šňůrkářka atd., vz Šňorař.

Šňůrkovitý = za způsob šňůrky, schnur-
förmig. Jg.

Šňůrkovka, y. f., nemertes, červ nitro-
dyšný. Krok. II. 242.

Šňůrkový, Schnur-, Schnür-. S. dírka.
Bern., jehla. Us.

Šňůrník, u, m., v anat., der Zuschnürer
der Urinblase, sphincter. Rohn.

Šnurovač, šnurovačka, šnurováni,
šnurovatel atd., vz Šněrovač atd.

Šňurovadlo. a, n. — šněrovadlo. Slav.

Šnurovati, schnüren. Vz Šněrovati.
abs. Dravá zvěř š-je, když stopy v přímé
čáře dělá. Sp.

Šňůroyitý, funicularis, funitormis, strang-
förmig. Š. mrcasy, čemeřice černé, zelené,
všelikých kapradí, palem. Rst. 503.

Šňůrový, Schnur-. V rostl. = co na šňůře
pupeční jest, funicularis. dem Nabelstrang
Angehörig Šňůrové masisko, Rst. 503. Š. =
trusný. Š. rostliny, sporodesmici, výtrusy
spojené u vlákna šňůrovitá, pak se oddělu-
jící a na články rozdělující: přehraditka.
řetězitka. Rstp. 1990., 1993.

Šnycar, u, m., z, něm. Schnitzer, v již.
Cech. silný nůž. Vz Šnicar. Kts. Š. řezač
(s jedním držadlem), poříz (s dvěma držadlv).
Sř.

Šnýdr, a, m., osob. jm. — Š., vz Šnejdr.

Šo! šo! Tak volají na slepice, chtějí-li
je odněkud vyhnati; žertem také na lidi.
Na Policku. Kšá. Vz Šohákati.

Šob, a, m., osob. jm.
Šober, bra, m., osob. jm.
Šobišovice, dle Budějovice, ves v Tě-
šínsku. Vz S. N.

Šobka, Bšovka, y, f., potok v Cechách.

Šobolcovati - cukr do těsta atd. strou-
hati. Zucker in die Speisen reiben. Na Hané.
Bkř. Cf. Šoboliti.

Šoboliti, il, en, ení — tříti, roztírati,
reiben. Cf. Rozcoboliti. Na Hané. Šd. Cf.
Šobolcovati.