925

Prase zadek o strom šoustá. Ros. Provaz o
dřevo se šoustá. Us. — čím kde: rukou
po ráně š. Nohama po zemi š. Us. Tě. Š.
pod lavicí nohama. Us. Nohama v listí š.
Us. Š-stati koho po zádech (švihnouti). —
čím kudy. Rukama přes něco Š. D. —
(čím) kam. Šoustl ho pískem do oči. Us.
Tč. Do sebe š. = rychle a hltavě jísti. Us.
Hý. — čím po kom. S-tla po něm hrncem
(hodila). Us.

Soustavý wetzend, reibend. Ros.

Šoustek, stka, m., osob. jm.

Šoustí, n. = drobné, listnaté roždí, Reiss-
holz mit Laub. Plk.

Šoustnouti, vz Šoustati.

Šoustnutí, n., der Streich, Schmiess,
Schlag. D.

Šouša, e, m. -— plechý, čistý člověk, ein
netter Mensch. D. Dle Báča. — S., osob. jm.
Šd,

Šoušnosť, i, f. švárnosť, plechosť, die
Nettigkeit. D.

Šoušný = švárný, plechý, čistý, nett. D.

Šovek, vku, m. = sovek.

Šovka, y, f., der Spatel, das Grabscheit.

Šp- v Krkonoš, jako čp- se vyslovuje:
čpalek m. špalek, čpunt. Šr.

Špacír, u, m., z něm. = procházka.

Špacírka, y, f. = procházka. Vz Špacír.
Na Mor. Hoblíček a pilka, to je má s-ka,
kdy si to pobrusím, jde mi to zlehúnka.
Také sem já chodívával v noce na špacírko.
Sš. P. 544, 686.

Špače, ete, n. = mladý špaček, junger
Star.

Špačec, čce, m., gerra, ryba. Aqu.

Špaček, čka, špačíček, čka, m.; spáče,
ete, m. (mladý špaček). Š., pták havrano-
vitý, hrubozobý, der Star. Š. obecný, (V.),
sturnus vulgaris, růžový, pastor roseus, rý-
žový, icterus quiscala, cizopasný, icterus
pecoris. Vz Frč 356. Cf. Schd. II. 447., S. N.
Špačci stádně ale bez řádu létají. Kom. J.
152. — Š. = člověka veselého žerty, Scherze.
Rozvázal š-ky; Rozpouští š-y (počíná býti
smělejším). Č., Dř., Němc, Sych. Počíná š-y
rozpouštěti; Rád š-y rozpouští. Vz Žert. Č.
Vybrali mu š-y. Vz Trest. Č. — Š-ky tlouci
(dřímaje hlavou pokynovati, klímati. Vz
Ospalý. Hra slovem spáti. Dch.), im Schlafe
nicken. Us., Š. a Z. — Š. ve mlýně = čep do
spodního konce železí vsazený. Prm. IV. 199.,
Rgl. — Š. = opalek doutníku, der Cigarren-
stummel. Na mor. Valaš. Vck. Milost pán,
dajú mi tého š-ka. Uh. Hrad. Tč. Š-čky
sbírati. Us. Hý. — Š. = kolíček na obou
stranách do špičky seříznutý, slouží chlap-
cům ke hře, das Titschkerl. Hra na š-ka.
Us. — Š. náramečný, der Epaulettenstar.
Dch. — Š-ky = druh knedlíků, tuhých,
které nejsou zadělány houskou a mlékem,
Steinknödeln, Wasserspatzen. Us., Dch.,
Hk. — Š., čka, m., osob. jm. Vz Tk. I.
197., S. N.

Špačkář, e, m. = kratochvilník, šprýmov-
ník, der Spassvogel. Ros. Vz Špaček.

Špačkovati = žertovati, šprýmovati,
scherzen, spassen. Ros. — Š. = mluviti
jako špaček nerozuměje, co mluví, plappern
wie ein Star. Jg.

Špačkovitý = ku špačku podobný, Star-.
S. barva, kůň. Ros.
Špačkový, Star-. Š. peří. Ja.
Špačky, vz Špaček.

Špačník, u, m. = truhlík špačkům na
stromech, kotec, das Starhäuschen. Us., Hk.,
Ros.

Špada, y, f. = kord široký, prostředně
dlouhý, :s lat. spatha, které značí mimo jiné
široký na obou stranách ostrý meč, řecky
ó7tádrj, něco ploského, široký meč. — Ros.
Vz Mz. 330.

Špadilie, e, f., spadilia, die Spadille. Na
š. tři hráli. Bern.

Špadlina, y, f. (lépe: spadlina), rozpuk-
lina, die Klunse, der Ritz, die Spalte. Us.
u Vorlíka.

Špadon, a, m. = člověk vyšňořený, švi-
hák, ein aufgeputzter Mensch, Dandy. Us.
Kšá.

Špadrnáčky, pl., m. = šašky, žerty, po-
smech, der Spott, Scherz. Své š-ky z chu-
dého mají (lakomci). Reš. Syr. 29.

Špády, ů, pl., m. = barva v kartách, od
špada, spada = meč, šavle. — Š. - nohy,
die Füsse. Natahuje špády = dělá dlouhé
kroky. Us. Kšá.

Špagát, špakát, u, špagátek, tku, m.,
z it. spaga, spaghetto; pol. szpagat, něm.
Spagat, novořec. ónáyog, maďar, spárga.
Š. = motouz, u rybářů: niť. Šp. Š-tem něco
svázati, uvázati. Tahá špagát. Vz Opilý.

Špagátový, špakátový, Spagat-. Š. nu-
dle ku příkrmům, Zuspeisspagatnudeln. Dch.
Síť š. Us.

Špachta, y, m., osobní jm. Vz S. N. Š.
Dom., vz. Tf. H. 1. 172., 175., 182., Jg. H. 1.
635.

Špachtle, e, f.. u zedn., z něm. Spatel,
lat. spatula = lopatka, lžička, překládačka.

Špajdlík, u, m., vz Špandle.

Špak, a, m. = špaček, der Star. Slez.
Šd.

Špalda, špalta, y, f., samopše, pšenice,
orkyš, rýž, česká rýže, běl, triticum spelta,
der Spelz,-eine Art Weizen. Rstp. 1758. V.
Š. jednozrná = pšenice jednozrná, triticum
monococcum. Rstp. 1778. Cf. Kk. 111., Schd.
II. 264., Slb. 180., KP. III. 246., Kom. J. 127.
Š., pol. szpelta, lit. szpelte, nněm. Spelt,
Spelz, střněm. spëlte, spelze, strněm. spelta,
spelza, spelzo, vlas. spelta, spelda far, špan.
espalta, fr. éspeautre (ze střlat. speaulta),
střlat. obyč. spelta, spelda far; lat. spelta
objevuje se teprve ve čtvrtém století; řec.
střed, óníltov, zea. Mz 330.

Špalečkář, e, m. = špalíčkář. Jg.

Špalek, lku, špalík, u, špaleček, špa-
líček, čku, m. = kmen podťatý, oklestěný,
tenší než kláda, Jg.,, krč; š., ze kterého se
dělá šindel: hunt. Šp. Der Stock, Klotz,