926

Streichbaum, Block. Cf. holld. spalk, ags.
spëlc, spelce, deštice, kterou se obkládají
zlomené údy, skand. spalk, deštice, šved.
spjiilke, dlažice, scandnla, šindel. Mz 331.
Ty (větve) když se setnou, špalek a pařez
a stonek (peň sekaný) jméno jeho (kmenu)
jest. Kom. J. 108. Špalek neb štok pod
nákovadlem, der Ambosstock; špalek ku
sekání dříví, masa, Hackstpck atd. V. Špa-
líček na klepání u ševce. Šp. Š. položila mí-
sto Davida na loži. Bj. 8. koželužský, der
Gerbebaum; š. obsedlati, belegen. Šp. Ten
nenasyta chce, aby se mu navalil špalek
masa. Us. Dch. Obraz, špalek neb jiné od
člověka rukú udělánie nečiní divóv. Hus. I.
70. Hlína nabíjí se do špalku dříve, než
struhem se strouhá; potom dává se do
truplů a je-li dosti vypracovaná, válí se
a rozděluje v stejně veliké hrudky, z nichž
se dělají hrnce. Us. Mý. Střevíce na špal-
koch (š vysokými opatky). U Vsetína. Vck.
Š. na dřevoryt, das Stöckel zur Xylographie.
Dch. Na tvrdý š. tvrdý klín. Prov. Jg., Č.,
Sp. Hluchý jako š. Jg. — Š. = kláda pro
zločince, der Stock, Block. Do š-u za obé
nohy jej vsadili. Háj. Š. = úl včelní,
klát, der Bienenstock. Jg., Všk. Má 5 špalků.
Us. — Š. = v papírnictví, der Kropf. Žv.—
S., lká. m. = člověk necitelný, hloupý, der
Klotz, Stock. Z lidí špalkův a kamení chtějí
nadělati. V. Chová se jako špalek, hat ein
klotziges Benehmen. Dch. Ta filosofie člo-
věka ve š-ky obrátí., V. Ty špalku! Pk. --
Š. osob. jm. — Vz Špalíček.

Špaleta, y, f., it. spalletta, die Spallette
beim Fenster. Nz.

Špaletný, Spallette-. Š. okenice. Nz.

Špalíček, čku, m., vz Špalek. Š. jemného
sýra; š. tištěných písniček lidu, v maličkém
čtvercovém formáte kus po kuse přišíva-
ných; š. soli, das Salzstöckel. Dch. Š-ky v
houslích, die Klötzchen. Hud. — Š. pod paty
u střevíců ženských, der Stöckel. Choditi po
špalíčkách. Us. Vystupuje si jako na špalíč-
kách. Us. Sd. A co se ty myslíš, že já tě
mět mosírn? Takové panenky pod š-čkem
nosím; A já ten chodníček kamením zahazu
a trním zanosím; takové galany pod š-čkem
nosím. Sš. P. 239. 361.

Špalíčkový, Stöckel-, Block-. Š. dlažba,
das Stöckelpflaster, Nz., kalendář (ku sní-
mání jednotlivých listů), der Blockkalender.
Dch. '

Špalík, a, m., vz Špalek.

Špalír, u, m., das Spalier. Jg. Vz Mz.
331. Š. dvojí řada stromův n. osob na př.
vojáků na způsob ulice, kudy má jíti ně-
jaká znamenitá osoba. Pk. Vz Mz. 331.

Špalířka, y, f., silvia cinerea, die graue
Grasmücke. Pdy.

Špalkovitý, klotzig. D.

Špalkový, od špalku. Klotz-. Jg.

Špalky makové = prázdné makovice, které
vařívají dětem, aby lépe spaly. V severní
Mor. JT.

Špalía, vz Špalda.

Špan, a, m., osob. jm. Vz S. N.

Spán, u, m., louč, der Holzspan. Šm.
Španař, e, m., z něm. der Spanmacher —
dřízhal.

Špandava, y, f., mě. V Brandenburku,
Spandau. Vz více v S. N. — Špandavan,
a. m. — Špandavský.

Špandle, dřívka v jelitech (šprejle), na
vých. Mor.; u uher. Skalice: špajdlíky. Vz
Špejl.

Spánek, nku, m. = neduh koňský, stvrdlá
boule na zadních nohách. Us. Dch., Msk.

Španěl, Spaňhel, Hispan, a, m., der Spa-
nier. — Španělka, Španhelka, Hispanka, Špa-
nělkyně atd., die Spanierin.

Spanělka, y, f., vz Španěl. — Š. = špa-
nělský rákos, hůl z východoindijské palmy
(z rotanu), spanisches Rohr. Čl. — Š-ky =
ovce, Merinoschafe. Us. Sd.

Španělsko, a, n., Španěly, ěl, pl., f.,
Spanien, n. V.

Španělský, špaňhelský, hispanský, spa-
nisch. Vz více v S. N. Š. země, moře, kápě =
kukla. Kom. J. 510, vosk. Us. Jg. Š. bez
(vlaský bez, střenka, šeřík), syringa, der
Flieder; š. trn (pustoryl), philadelphus, der
Pfeifenstrauch. Slb. 373, 492. Š. mušky, kan-
tharidy, májky, májoví chrousti, z jiichž se
naše zpryšridla zhotovují Vz S. N. Š. osady.
Vz S. N. Š. višně, Us. Šd., pepř (paprika).
Nz. lk. Vypil toho za š. náprstek (málo).
Rychn. Crk.

Špaňhel, a, m. Š. Vilém, vz Tf. H. 1.144.

Španovský, ého, m., osob. jm. Vz S. N.,
Žer. Záp. II. 132., 134., 135., 138.

Španulet, u, m. = papírek na cigarettu.
Hlč.

Špár, vz Spár.

Špára, y, f. == skulina, die Spalte, Fuge,
Klinse. Mor. Mtl., Tč. Nahledla tam šparou.
Kld. 245. — Š. = spár, noha (pohrdlivě), der
Fuss, die Haxe. Slez. a mor. Mtl., Klš. Cf.
Spár.

Špáračka, y, f. = nemilá piplavá práce.
U Příbora. Mtl. Cf. Páráti se s čím.

Šparák, u, m. = drát, jímz šťouráme
dýmky. V Kunv. Msk. Na mor Hý. Š. =
párátko, der Zahnstocher. Mor. Šd.

Špárati, šparchati, šparkati, spartati, na
Slov. —-párati. — co: zuby (v nich dlou-
bati), stochern Bern. — se kde: v hubě.
Mor. Šd. — Š. také = nemilou, piplavou
práci konati. Mor., Mtl.

Špárátko, a, n. = špárák (na Mor.), der
Zahnstocher. — Š. = dlabadlo, jehož horník
ku trhání potřebuje. Am.

Špáravý = piplavý. Š. práce. U Příbora.

Mtl.

Špárek, rku, m., pl. spárky = malé pa-
zoušky neb drápky vzadu na nohách černé
zvěři, die Afftern o. Geäffter. Us. Dch. Cf.
Spár. — Š., čertův špár či spár, vidlák,
vlačeha, sv. Jana pás, medvědí tlapa, moří
noha, jelení skok n. růžek, plavuň, vidlička,
lycopodium clavatum. Rstp. 1771.