Předchozí (927)  Strana:928  Další (929) |
|
|||
923
|
|||
|
|||
hnusný, nečistý, ohavný, Plk., gering, schlecht,
elend, erbärmlich. Nad cín olovo měkčejší a špatnější jest; Vtip svůj na věci š. vyna- kládati. Kom. Š. podání, věc, plátce, krčma, veiš, D., dílo, zrak, vodič (elektrické moci), dělník. Us. Nemocný jest již velmi špatný; Z míry špatný; š. až hanba; Je špatná ho- spodyně, rozhazuje; Při špatném ovse da- leko se nedojede, Bei schlechtem Hafer fährt man nicht weit. Dch. Potázal se s dobrou, se š-nou. Us. Fch. S., nevydělaná useň. Šp. Má š. držák (nemůže moči držeti). Sych. Útek i osnova špatná. Prov. Spatná a hrdá potvora co veš (zrostu malého, ale pýchy má dosti). Mus. Spatný vozka, který by ne- uměl obrátiť (o tom, kdo má výmluvu hned pohotově). Dch. Špatnú Nechcem a pekNÚ mi nedajú; Ako bych mal špatné dievča milovať. Ps. sl. 215. Špatná radosť mého těla, vzala sem si, co sem chtěla, vzala sem si tě k radosti, tys mě přived do žalosti; Spatná vaše chvála, pudrovaná hlava; uvi- díte brzy, co umí Morava; A teraz (teď) mě pereš, me srdečko dereš a pravíš mi: špatná's je. Sš. P. 325., 586., 667. Špatná bych já byla pro vašeho syna. Er. P. 235. — od čeho Nebuď tak špaten od rúcha. Št. — v čem: v rúchu. St. —. Š. zlý, böse, schlecht, niederträchtig. S. chlap. D. Špat- ného srdce. V. Udělal špatný kousek. Sych. Strany přísloví vz Zlý. Pěkná tvář vede k špatné lásce. Na Ostrav. Tč. Ništ ve světě špatnějšího nad nedobré mravy; Neosoží kdokolvěk, by v poli bol udatný, keď v domě bez dobrých mravov život vede špatný; Žáden ťa pre špatnú tvár (tvář) karhati ne- budě, jak zlé činíš, k špatnaj tvári špaty ti přibudě. Na Slov. Tč. Vz Právo. Ani špat- ného slovíčka mu neřekl. Us. Zlí a špatní jsou oba, jeden jako vlk druhý jako liška. Dch. Já vám to dám, nechci zůstati špatným člověkem. Us. Šd. — S., ého, m. Š. Frant., spisovatel a lexikograf český, nar. 8/3 1814. Vz S. N., Tf. H. 1. 176., 195., Jg. H. 1. 635. Spatovati tupiti, tadeln. — abs. Což
to, oni umějí š. U Hořic. Hk. — koho jak. Nešpatoval sem ho ani za mák. U Jičína. Vz Spařiti. Špátový, spathig. L).
Špatúcný špatný. Ty špato špatúcná.
Na mor. Zlínsku. Brt. Špatule, e, f. kopisť, der Spatel. Techn.
Špécí, n. koření, die Spezerei, das Ge-
würz. U Olom. Sd. 1. Špeh, u, m., špehy, pl. pozor, slí-
dění po něčem, dohlídka, vyzvídka, u Opavy špeh (Klš.), die Späh, Kundschaft, Nachfor- schung. Maje špeh, že se král žení, vtrhl mocí do N. V. Na š hu státi. Pref. Po ně- kom š. míti. Lom., Reš., Br. Na š-y naklá- dati, Solí., vysiati. Háj., choditi. Sych. O kom š-y míti. Štelc. Š-y držeti. Cyr. Brali ho na špeh. U Solnice. Kteří pod pokličkou zdvořilosti špehy po jiných nesou. Vod. 2. Špeh, a, m. kdo špehuje, zvědač, der
Kundschafter, Spion. Zvěděvše skrze š-y. V. Špehéř, e, m., vz Špehoun.
Špehoun, a, m. špeh, zvědač, špehýř
|
(V., Kom. J. 705.), špehéř (V., BO.). Spe-
houn, D., u Opavy špěhoun. Klš. Der Spä- her, Ausspäher. Kundschafter, Ausforscher. Špehéř. BR. II. 5. a., Pč. 4. a j. Poslal špe- héře. V. Vysýlati špehýře. Kom. J. 705. Poslali sú špehéře neb zpytáky, aby po- padli ho v řeči. Hus II. 397. Špehounka, špehéřka, špehýřka, y, f..
die Späherin, Kundschafterin. Lom., Háj. — Š. = díra, skrze kterou se hledí, die Kukel. Štelc. Špehování, n., das Spähen. Us. Sá., V.
Špehovati, -vávati tajně vyzvídati,
spähen, ausforschen. Na Opav. špehovati. Klš. Š-li, kterak by ho polapiti mohli. Hus III. 315. — po kom čím. Očima po chu- dém š. Br. — koho, co. Ďáblové pána Boha špehovali. Solf. Š-li naši svobodu. ZN. -- koho kudy: skulinou. Sych. — co komu Šlap jim všecko špehoval. Pč. 5. Špehovný ku špehu patřící, Spähe-.
Špehýlka, y, f. okénko, vyhlídka v okně,
der Luftflügel. Us. Rgl. Špehýrek, rku, m. — špehýlka. Šp.
Špehýrka, y, f. = špehýrek.
Špechtati povídati, erzählen, plauschen.
Us. u Ronova. Rgl. Špejchal, a, m., osob. jm.
Špejchar, u, m., z něm. Speicher sýpka,
obilnice, žitník, V., žit nice. Vz Mz. 332. Der Schüttboden. Špejl, špýl, e, špejlek a spílek, lku,
špejleček, špíleček, čku, m., spilka, špilka roub, dlouhý, dřevěný roubík soukenníkův a řezníků, der Speil, Speiler.
Řezník špejlem rozpíná zabité hovado, aby otevřené zůstalo. Jg. Z němec. Speil. Mz. 332. — Š., špreji, dřívko k zadělávání jitr- nic, jelit, zabité drůbeže, der Speil. Vz Špilka, Spílek, Špandle. — Špejlky pra- sečiny, der Sautanz. Vz Prasečiny (II. 885. a.) a Šperk. Špejliti, il, en, ení; špejlovati, špejlem
spínati, speilen. — co: kapouna, jitrnice, jelita. Us. — Jg. Špejlovka, y, f. nůška dětská, okrá-
šlená kolem na délku barevnými špejly, eine Korbart. Us. C. Špejtati špitati. — co komu. Dlouho
o tom žádný nevěděl, až teprv nyní si to lidé špejtají. Us. u Petrovic. Dch. Špek, u, m., z něm. Speck tučnost',
mastnost, das Fett, der Speck; sádlo ve- přové, slanina, der Speck. Jg. Dostal ho na špek, lépe: na lep. Brt. Špekovati špikovati.
Špekovka, y, f., die Butterbirn. Jg.
Špekový, Speck-. Š. knedlíky.
Špektákl, u, m., z lat. spectaculuam
podívaná, podivný kus na podívanou. To je š.! Jaký to byl š., může si každý po- mysliti. Us. Kal. Špekulace, vz Spekulace.
Špekulant, a, m., z lat. = zištný a po-
čítavý člověk, der Spekulant, Rk., podni- kavá hlava, ein unternehmender Mensch. Nz. |
||
|
|||
Předchozí (927)  Strana:928  Další (929) |