923

hnusný, nečistý, ohavný, Plk., gering, schlecht,
elend, erbärmlich. Nad cín olovo měkčejší
a špatnější jest; Vtip svůj na věci š. vyna-
kládati. Kom. Š. podání, věc, plátce, krčma,
veiš, D., dílo, zrak, vodič (elektrické moci),
dělník. Us. Nemocný jest již velmi špatný;
Z míry špatný; š. až hanba; Je špatná ho-
spodyně, rozhazuje; Při špatném ovse da-
leko se nedojede, Bei schlechtem Hafer fährt
man nicht weit. Dch. Potázal se s dobrou,
se š-nou. Us. Fch. S., nevydělaná useň. Šp.
Má š. držák (nemůže moči držeti). Sych.
Útek i osnova špatná. Prov. Spatná a hrdá
potvora co veš (zrostu malého, ale pýchy
má dosti). Mus. Spatný vozka, který by ne-
uměl obrátiť (o tom, kdo má výmluvu hned
pohotově). Dch. Špatnú Nechcem a pekNÚ
mi nedajú; Ako bych mal špatné dievča
milovať. Ps. sl. 215. Špatná radosť mého
těla, vzala sem si, co sem chtěla, vzala sem
si tě k radosti, tys mě přived do žalosti;
Spatná vaše chvála, pudrovaná hlava; uvi-
díte brzy, co umí Morava; A teraz (teď)
mě pereš, me srdečko dereš a pravíš mi:
špatná's je. Sš. P. 325., 586., 667. Špatná
bych já byla pro vašeho syna. Er. P. 235. —
od čeho Nebuď tak špaten od rúcha. Št. —
v čem: v rúchu. St. —. Š. zlý, böse,
schlecht, niederträchtig. S. chlap. D. Špat-
ného srdce. V. Udělal špatný kousek. Sych.
Strany přísloví vz Zlý. Pěkná tvář vede
k špatné lásce. Na Ostrav. Tč. Ništ ve světě
špatnějšího nad nedobré mravy; Neosoží
kdokolvěk, by v poli bol udatný, keď v domě
bez dobrých mravov život vede špatný;
Žáden ťa pre špatnú tvár (tvář) karhati ne-
budě, jak zlé činíš, k špatnaj tvári špaty ti
přibudě. Na Slov. Tč. Vz Právo. Ani špat-
ného slovíčka mu neřekl. Us. Zlí a špatní
jsou oba, jeden jako vlk druhý jako liška.
Dch. Já vám to dám, nechci zůstati špatným
člověkem. Us. Šd. — S., ého, m. Š. Frant.,
spisovatel a lexikograf český, nar. ⁸/₃1814.
Vz S. N., Tf. H. 1. 176., 195., Jg. H. 1. 635.

Spatovati tupiti, tadeln. — abs. Což
to, oni umějí š. U Hořic. Hk. — koho jak.
Nešpatoval sem ho ani za mák. U Jičína.
Vz Spařiti.

Špátový, spathig. L).

Špatúcný špatný. Ty špato špatúcná.
Na mor. Zlínsku. Brt.

Špatule, e, f. kopisť, der Spatel. Techn.

Špécí, n. koření, die Spezerei, das Ge-
würz. U Olom. Sd.

1. Špeh, u, m., špehy, pl. pozor, slí-
dění po něčem, dohlídka, vyzvídka, u Opavy
špeh (Klš.), die Späh, Kundschaft, Nachfor-
schung. Maje špeh, že se král žení, vtrhl
mocí do N. V. Na š hu státi. Pref. Po ně-
kom š. míti. Lom., Reš., Br. Na š-y naklá-
dati, Solí., vysiati. Háj., choditi. Sych. O kom
š-y míti. Štelc. Š-y držeti. Cyr. Brali ho
na špeh. U Solnice. Kteří pod pokličkou
zdvořilosti špehy po jiných nesou. Vod.

2. Špeh, a, m. kdo špehuje, zvědač, der
Kundschafter, Spion. Zvěděvše skrze š-y. V.

Špehéř, e, m., vz Špehoun.

Špehoun, a, m. špeh, zvědač, špehýř

(V., Kom. J. 705.), špehéř (V., BO.). Spe-
houn, D., u Opavy špěhoun. Klš. Der Spä-
her, Ausspäher. Kundschafter, Ausforscher.
Špehéř. BR. II. 5. a., Pč. 4. a j. Poslal špe-
héře. V. Vysýlati špehýře. Kom. J. 705.
Poslali sú špehéře neb zpytáky, aby po-
padli ho v řeči. Hus II. 397.

Špehounka, špehéřka, špehýřka, y, f..
die Späherin, Kundschafterin. Lom., Háj. —
Š. = díra, skrze kterou se hledí, die Kukel.
Štelc.

Špehování, n., das Spähen. Us. Sá., V.

Špehovati, -vávati tajně vyzvídati,
spähen, ausforschen. Na Opav. špehovati.
Klš. Š-li, kterak by ho polapiti mohli. Hus
III. 315. — po kom čím. Očima po chu-
dém š. Br. — koho, co. Ďáblové pána Boha
špehovali. Solf. Š-li naši svobodu. ZN. --
koho kudy: skulinou. Sych. — co komu
Šlap jim všecko špehoval. Pč. 5.

Špehovný ku špehu patřící, Spähe-.

Špehýlka, y, f. okénko, vyhlídka v okně,
der Luftflügel. Us. Rgl.

Špehýrek, rku, m. — špehýlka. Šp.

Špehýrka, y, f. = špehýrek.

Špechtati povídati, erzählen, plauschen.
Us. u Ronova. Rgl.

Špejchal, a, m., osob. jm.

Špejchar, u, m., z něm. Speicher sýpka,
obilnice, žitník, V., žit nice. Vz Mz. 332. Der
Schüttboden.

Špejl, špýl, e, špejlek a spílek, lku,
špejleček, špíleček, čku, m., spilka,
špilka roub, dlouhý, dřevěný roubík

soukenníkův a řezníků, der Speil, Speiler.
Řezník špejlem rozpíná zabité hovado, aby
otevřené zůstalo. Jg. Z němec. Speil. Mz.
332. — Š., špreji, dřívko k zadělávání jitr-
nic, jelit, zabité drůbeže, der Speil. Vz
Špilka, Spílek, Špandle. — Špejlky pra-
sečiny, der Sautanz. Vz Prasečiny (II. 885. a.)
a Šperk.

Špejliti, il, en, ení; špejlovati, špejlem
spínati, speilen. — co: kapouna, jitrnice,
jelita. Us. — Jg.

Špejlovka, y, f. nůška dětská, okrá-
šlená kolem na délku barevnými špejly,
eine Korbart. Us. C.

Špejtati špitati. — co komu. Dlouho
o tom žádný nevěděl, až teprv nyní si to
lidé špejtají. Us. u Petrovic. Dch.

Špek, u, m., z něm. Speck tučnost',
mastnost, das Fett, der Speck; sádlo ve-
přové, slanina, der Speck. Jg. Dostal ho na
špek, lépe: na lep. Brt.

Špekovati špikovati.

Špekovka, y, f., die Butterbirn. Jg.

Špekový, Speck-. Š. knedlíky.

Špektákl, u, m., z lat. spectaculuam
podívaná, podivný kus na podívanou. To
je š.! Jaký to byl š., může si každý po-
mysliti. Us. Kal.

Špekulace, vz Spekulace.

Špekulant, a, m., z lat. = zištný a po-
čítavý člověk, der Spekulant, Rk., podni-
kavá hlava, ein unternehmender Mensch. Nz.