Předchozí (928)  Strana:929  Další (930) |
|
|||
929"
|
|||
|
|||
Spekulovati, přemýšleti, počítati, nach-
denken, berechnen, spekuliren. — k čemu: k úpadku vládních listin. Nz. Špelina, y, m., osob. jm.
Speliti, il, en, ení, špelovati = strčiti,
stossen. — koho. Špelil ho. Mor. Šd. — čím kam: do kouta. Us. Hý. Špelky, vz Prasečiny.
Špelta, vz Špelda.
Špenár, u, m. = kůl, der Pfahl. Sťatému
n. oběšenému prohnali srdce š-rem. U Vse- tína. Vck. Špenát, vz Špinák.
Špenčí, n. = jehličí, pazdeří. Us. Tč.
Špenčiti se, il, ení, stončiti se, Stoppeln
bekommen. Husa, kachna atd. špenčí se. Jg. Špenda, y, f. = obilí dávané učiteli, das
dem Schullehrer gegebene Getreide. Aus dem lat. spenda (cf. řec. onévóeiv), woher auch das deutsche Spende. Gl. Špendace, e, f. = dar, z něm. spendiren.
Us. v již. Čech. Kal. Vz Špendýr, Špenda. Špendáž, e, f. = špendace. Us. Hý.
1. Špendlíčí, n., jehličí chvoj, die Nadeln.
D. Listy sosnovitých rostlin slovou šetiny, jehličí neb špendlící a bývají z větší části vytrvalé, vždy zelené a po dvou neb více v chomáčích nahromaděné. Kk. 99. — Š. = stromy špendlíkové, die Spillenbäume. Us. 2. Špendlíčí hlavička, Stecknadel-.
Špendličné, ého, n., das Nadelgeld. Us. Špendličný = jehličný, jehelný, Nadel-. Špendlík, u, špendlíček, čku, m., z něm. Spendel, středoněm. spengel vedle spenel,
strněm. spenula z lat spinula, demin. slova spina, trn. Mz. 332. Š. jehla s hlavičkou ku spínání všelikých částí oděvu hl. ženského. S. N. Die Steck-, Kopfnadel, das Heftel. Š. = spínací jehlice. Š-ky něco spínati. Kom. J. 515. Š-dlík železný, mosazný, stříbrný, zlatý. Us. Hlavička špendlíku. Us. Š. a Ž. Šlo diťa (dítě) chodničkem, šprtalo špen- dličkem; Já naše dvírečka pantlama zavážu, pantlama zavážu, špendlíkem zašpendlím. Sš. P. 159., 290. Chodí jako po špendlíkách (pozorně). Us. Šg. — Š. = malá slívka, slutá, die Spille. V. Nemecky Spilling, jihoněm. spenling, střněm. speneline, spinlinc. Mz. 332. — S-ky, armenioides, ovoce kulovaté, žluté nebo zelenavě žluté. Rstp. 478. Cf. Čl. 37., Kk. 253., Kom. J. 120. Š-ky = žluté švestky, Brt., žluté špičaté slívy. Kd., Rgl. Špendlikář, e, m. = jehlář, der Nadler. Jg
Spendlikářiti, il, ení, Nadlerei treiben.
Špendlikářka. y, f. = jechlářka, die
Nadlerin. Jg. Špendlikářský, Nadler-. Jg
Špendlikářství, n. = řemeslo obírající
se děláním rozmanitého zboží z drátu; v užším smyslu jest š. dělání špendlíků. Vz S. N. Špendlíkový, Stecknadel-. Š. hlavička.
Nesmí toho chyběti ani za š-vou pálku. Mor. a slez. Šd. |
Špendliti, il, en, ení: špendlívati, mit
Stecknadeln zusammenknüpfen. Ros. — co čím: šat dlouhým špendlíkem. — komu. Spendýr, u, m., z něm. Spende = úplatek,
das Bestechungsgeschenk. U Olom. Šd. Vz Špendace. Špenek, nku, m. = ostenek, ospenec. Mor.
Kd. Vz Špenka, Špenčiti. Špění, n., das Beissen. Š. v těžkém moče
pouštění. Pont. o stat. 413. Špenka, y, f. — špička, stonek, ostenka.
Vz Špenek. Mor. D. Špensr, u, m., vz Spencer. Bka., Nl.,
Tč. Špenzl, u, m. = spencer. Mor. Brt., Zkl.
Také u Plzně. Dšk. — Š. = pěkná, obyč. drahá šněrovačka. Us u Tábora. Hrš. Špeřan, u, m. = dřevo u vozu mezi re-
brinami nahoře, aby k sobě nemohly, roz- pěrák. Us. Jg. Šperdlíček, čku, m. = nebozez, der Bohrer.
Mor. Pk. Šperechta, y, f. == Perchta, Berchta.
Moravan. 1878. 59. — Š., y, m. = kdo mnoho jí, der Vielesser. U Olom. Sd. — Š., y, m. jakýs šotek n. hastroš, o němž dítkám se vy- kládá, že o štědrém večeru s pastýři chodí po domech a kde někdo mnoho se najedl, tomu břicho rozvrtá perlíkem (vřetenem) a hrachovinou vycpe. U Olom. Sd. Š. chodí večer s vřetenem po domech a všecky děti jím provrtává, které nechtí se modliti; Š. chodí způsobem tří králův. Mor. Mřk. Dám té Šperechtovi! U Prostějova. Pkř. Šperk, u, m. = ozdoba, okrasa, nádherné
roucho atd., der Putz, Schmuck, Aufputz, Geschmack, die Zierde, das Geschmeide. Jg. Právo proti zbytečným š-ňm vynésti. V. Š-y se fintiti. Gníd. Ženstvo jest š-ů mi- lovno. Sych. S-ky na se věšeti. Lovnaí š., lovecký š.; miska na š. Dch. Na hlavě š-y a v hlavě třeba čemerky. Us. Bayer. — Ve zvláštním šperku slov si liboval. Pal. Dj. II. 1. 197. — Šperky = pochvy, das Ross- zeug. Š-ky k ozdobě jemu jsou. Kom. J. 452. Cf. Mz. 332. — Šperky (m. špejlky), na Mor. = jitrnice, klobásy, jelita, Würste, f. Us. Na východní Moravě prasecí vnitřnosti, u Uher. Skalice : trančina. S. = drob z pra- sete a vše, co se ze zabitého prasete hned uvaří; dárky ze zabitého prasete, výsluha. Kd., Brt. Š. = zábava při zabíjení prasete, das Wurstfest, Schweinsfest, der Sautanz. U Přerova a Tovačova. Mtl. Vz Spejl. Po- slati někomu šperky ;Š-ky dělati (jitrnice); Pozvati na šperky; Š-ky po známých roz- nášeti; Přijďte k nám na šperky. Sd., Šd., Tr. Kčr. Cf. Prasečiny. Šperka, y, f. = potlusté maso, unter-
spickt. U Frýdka. Tč. Pomastiti kobzole šperkou. Na Ostrav. Tč. Cf. Šperk. Šperkář, e, m. = šperkýř. Rk.
Šperkování, n., das Aufputzen, der Putz.
Šperkovaný; -án, a, o, geschmückt. V.
Skvěl se š-nou svou latinou. Pal. II. 1. 197. Š. oděv. Jel. |
||
|
|||
Předchozí (928)  Strana:929  Další (930) |