929"

Spekulovati, přemýšleti, počítati, nach-
denken, berechnen, spekuliren. — k čemu:
k úpadku vládních listin. Nz.

Špelina, y, m., osob. jm.

Speliti, il, en, ení, špelovati = strčiti,
stossen. — koho. Špelil ho. Mor. Šd. —
čím kam: do kouta. Us. Hý.

Špelky, vz Prasečiny.

Špelta, vz Špelda.

Špenár, u, m. = kůl, der Pfahl. Sťatému
n. oběšenému prohnali srdce š-rem. U Vse-
tína. Vck.

Špenát, vz Špinák.

Špenčí, n. = jehličí, pazdeří. Us. Tč.

Špenčiti se, il, ení, stončiti se, Stoppeln
bekommen. Husa, kachna atd. špenčí se. Jg.

Špenda, y, f. = obilí dávané učiteli, das
dem Schullehrer gegebene Getreide. Aus
dem lat. spenda (cf. řec. onévóeiv), woher
auch das deutsche Spende. Gl.

Špendace, e, f. = dar, z něm. spendiren.
Us. v již. Čech. Kal. Vz Špendýr, Špenda.

Špendáž, e, f. = špendace. Us. Hý.

1. Špendlíčí, n., jehličí chvoj, die Nadeln.
D. Listy sosnovitých rostlin slovou šetiny,
jehličí neb špendlící a bývají z větší části
vytrvalé, vždy zelené a po dvou neb více
v chomáčích nahromaděné. Kk. 99. — Š. =
stromy špendlíkové, die Spillenbäume. Us.

2. Špendlíčí hlavička, Stecknadel-.
Špendličné, ého, n., das Nadelgeld. Us.
Špendličný = jehličný, jehelný, Nadel-.
Špendlík, u, špendlíček, čku, m., z něm.

Spendel, středoněm. spengel vedle spenel,
strněm. spenula z lat spinula, demin. slova
spina, trn. Mz. 332. Š. jehla s hlavičkou ku
spínání všelikých částí oděvu hl. ženského.
S. N. Die Steck-, Kopfnadel, das Heftel.
Š. = spínací jehlice. Š-ky něco spínati. Kom.
J. 515. Š-dlík železný, mosazný, stříbrný,
zlatý. Us. Hlavička špendlíku. Us. Š. a Ž.
Šlo diťa (dítě) chodničkem, šprtalo špen-
dličkem; Já naše dvírečka pantlama zavážu,
pantlama zavážu, špendlíkem zašpendlím.
Sš. P. 159., 290. Chodí jako po špendlíkách
(pozorně). Us. Šg. — Š. = malá slívka, slutá,
die Spille. V. Nemecky Spilling, jihoněm.
spenling, střněm. speneline, spinlinc. Mz.
332. — S-ky, armenioides, ovoce kulovaté,
žluté nebo zelenavě žluté. Rstp. 478. Cf.
Čl. 37., Kk. 253., Kom. J. 120. Š-ky = žluté
švestky, Brt., žluté špičaté slívy. Kd., Rgl.
Špendlikář, e, m. = jehlář, der Nadler.

Spendlikářiti, il, ení, Nadlerei treiben.

Špendlikářka. y, f. = jechlářka, die
Nadlerin. Jg.

Špendlikářský, Nadler-. Jg

Špendlikářství, n. = řemeslo obírající
se děláním rozmanitého zboží z drátu; v užším
smyslu jest š. dělání špendlíků. Vz S. N.

Špendlíkový, Stecknadel-. Š. hlavička.
Nesmí toho chyběti ani za š-vou pálku. Mor.
a slez. Šd.

Špendliti, il, en, ení: špendlívati, mit
Stecknadeln zusammenknüpfen. Ros. — co
čím: šat dlouhým špendlíkem. — komu.

Spendýr, u, m., z něm. Spende = úplatek,
das Bestechungsgeschenk. U Olom. Šd. Vz
Špendace.

Špenek, nku, m. = ostenek, ospenec. Mor.
Kd. Vz Špenka, Špenčiti.

Špění, n., das Beissen. Š. v těžkém moče
pouštění. Pont. o stat. 413.

Špenka, y, f. — špička, stonek, ostenka.
Vz Špenek. Mor. D.

Špensr, u, m., vz Spencer. Bka., Nl.,
Tč.

Špenzl, u, m. = spencer. Mor. Brt., Zkl.
Také u Plzně. Dšk. — Š. = pěkná, obyč.
drahá šněrovačka. Us u Tábora. Hrš.

Špeřan, u, m. = dřevo u vozu mezi re-
brinami nahoře, aby k sobě nemohly, roz-
pěrák. Us. Jg.

Šperdlíček, čku, m. = nebozez, der Bohrer.
Mor. Pk.

Šperechta, y, f. == Perchta, Berchta.
Moravan. 1878. 59. — Š., y, m. = kdo mnoho
jí, der Vielesser. U Olom. Sd. — Š., y, m.
jakýs šotek n. hastroš, o němž dítkám se vy-
kládá, že o štědrém večeru s pastýři chodí
po domech a kde někdo mnoho se najedl,
tomu břicho rozvrtá perlíkem (vřetenem) a
hrachovinou vycpe. U Olom. Sd. Š. chodí
večer s vřetenem po domech a všecky děti
jím provrtává, které nechtí se modliti; Š.
chodí způsobem tří králův. Mor. Mřk. Dám
té Šperechtovi! U Prostějova. Pkř.

Šperk, u, m. = ozdoba, okrasa, nádherné
roucho atd., der Putz, Schmuck, Aufputz,
Geschmack, die Zierde, das Geschmeide. Jg.
Právo proti zbytečným š-ňm vynésti. V.
Š-y se fintiti. Gníd. Ženstvo jest š-ů mi-
lovno. Sych. S-ky na se věšeti. Lovnaí š.,
lovecký š.; miska na š. Dch. Na hlavě š-y
a v hlavě třeba čemerky. Us. Bayer. — Ve
zvláštním šperku slov si liboval. Pal. Dj.
II. 1. 197. — Šperky = pochvy, das Ross-
zeug. Š-ky k ozdobě jemu jsou. Kom. J.
452. Cf. Mz. 332. — Šperky (m. špejlky), na
Mor. = jitrnice, klobásy, jelita, Würste, f.
Us. Na východní Moravě prasecí vnitřnosti,
u Uher. Skalice : trančina. S. = drob z pra-
sete a vše, co se ze zabitého prasete hned
uvaří; dárky ze zabitého prasete, výsluha.
Kd., Brt. Š. = zábava při zabíjení prasete,
das Wurstfest, Schweinsfest, der Sautanz.
U Přerova a Tovačova. Mtl. Vz Spejl. Po-
slati někomu šperky ;Š-ky dělati (jitrnice);
Pozvati na šperky; Š-ky po známých roz-
nášeti; Přijďte k nám na šperky. Sd., Šd.,
Tr. Kčr. Cf. Prasečiny.

Šperka, y, f. = potlusté maso, unter-
spickt. U Frýdka. Tč. Pomastiti kobzole
šperkou. Na Ostrav. Tč. Cf. Šperk.

Šperkář, e, m. = šperkýř. Rk.

Šperkování, n., das Aufputzen, der Putz.

Šperkovaný; -án, a, o, geschmückt. V.
Skvěl se š-nou svou latinou. Pal. II. 1. 197.
Š. oděv. Jel.