934

Špinka, y, f., vz Spína, kleiner Schmutz.
Lepší díra nežli š. Prov. — Š. = vězení,
snad od vězně Špinky jako Daliborka od
Dalibora. Hanka. — Š., y, m. a f. = ušpi-
něný člověk, sviňka, ein schmutziger Mensch.
To je pravá š. Ros. — Š., y, m. = mazal, der
Schmierer. U Pelhř. Ptů. — Š., y, f. = druh
neštoviček, die Scbmutzfiechte, rupja. Ja. —
Š., y, m., osob. jm Vz S. N. — Š., y, f. =
pěna, der Schaum. Š-u sebrati, abschäumen,
abschöpfen. Suk. — Špinky, Stoppeln am
Federvieh. Tr.

Špintač, e, m., na Slov. — špinič.

Špintačka, y, f. = ŠpiniČka. Slov. Bern.

Špinták, a, m. = špintač. Slov.

Špintání, n., das Schmutzen. Slov.

Špintaný; -án, a, o, beschmutzt. Slov.

Špintati, špintám a špinci; špintávati,
na Slov. — špiniti, schmutzen, co,. — Š. =
pomlouvati koho, verleumden. — Š = plís-
niti, láti, schelten, schimpfen.Slov. — se
s kým (špiniti se). Bern. — Jg.

Špintavosť, i, f. = špinavosť. Slov.

Špintavý = špinavý. Slov.

Špion» a, m., z ital. spione = vyzvedač
Vz Spehoun.

Špionovati — vyzvídati. Vz Špehovati.
Rk.

Špirancl, a, m. — člověk malé postavy,
der Knirps-. Š. = šašek, der Hanswurst.
U Olom. Sd.

Špírek, rka, rn. = čtverák, ferina. Us.
u Jilemn. — Š. — skřítek. Mor. Kld. — Š.,
osob. jm. Šd.

Špirhanec, nce, m. = netopýr, die Fleder-
maus. Slov. Koll.

Špiritus, u, m. = líh, der Weingeist,
Spiritus. Us. — Š., a, m. O něm z vejce
od černé slepice ulíhlém vz Kld. Poh. II.
254.

Špirlice, e, f., 3arracenia, die Sarracenie.
Š. nachová, s. purpurea, rostl. Rstp. 57.

Špirlicovitý. Š. rostliny, sarracenieae:
špirlice. Rstp. 57.

Špíry, v rostl. = částky dílů tenkých
rozštípených na př. zubů na obústí mechů,
čnělky spoiuložných nejmnožších rozeklané,
crura, die Zinken, Schenkel. Rst. 503.

Špis, u, m., z něm. Spiess = kopí. V.
Špíšek, šku, m., das Fässchen. Cf. Špich.
S. soli, das Salzkübel. Gl. 308.

Špíškový. S. sůl. Cf. Špišek. Špich. Mor.
Sd.

Špitač, e, m. = žsváč, plískač, der Schwätzer.
D.

Špitačka, y, f. —= pleskna, třepna, die
Schwätzerin. Us.

Špitál, u (a e), m., z lat. hospitale, das
Hospital, Spital. Mz. 333. Š. = nemocnice. Š.
malomocných, das Lazaret. V. Ze, do š-le.
Aesop. Do š-lu se dostati, do š-lu jíti; ve
s-lo ležeti, umříti; ze š-lu pohřeb míti atd.—
Š. = pocestných, přespolních Udí dům. V.—
Š.. = dům pro chudé. Kom. J. 625. — Kdo

v něm své zaopatření má, slove špitálník.
Vz. S. N., Tk. II. 550., III. 660., IV. 712.

Špitálka, y, f., samota u Bubenče (u Oven-
ce). — Š. = stateček, malý grunt, ein klei-
nes Gut. Co pak teď má člověk na tej š-e
za dobrotu? V Kunv. Msk. — Š., Florahof,
dvůr u Blanska na Mor. Tč. — Š. = ulice
v Brně, Spitalwiese. — Š. = ulice ve Slav-
kově (Austerlitz), kde dosud kostelík tem-
plářský jest, Templergasse. Us. Hý.

Špitální, Spital-. Š-ní dům (špitál), V.,
strava. S. žebráci nejsou v přátelství trvací.

Špitálník, a, m., der Spitäler. Vz Špitál.
— Š., der Spitalsverwalter. 1561. — Š. =
člen řádu templářů, der Templer. V., Gl.
338. — Š. = mladší čeledín. Us. u Skrýje.
Kal.

Špitálsko, a, n. = ta čásť Karlina, která
náležela ku špitálu křižovnickému. Vz S. N.

Špitálský, Spital-. Š. peníze. NB. Tč.
200. Š-ská strava. S-skou houní se odívali
(špatně). Reš. — Š. chalupa, Spitalswald,
hájovna u Polné. Š. předměstí v Jihlavě,
Spitalvorstadt. Š-tálský mlýn, Spitalmühle,
u Opavy. PL. Š. brána, dvůr, lázeň, mlýny,
pole, zahrada v Praze. Vz Tk. II. 550., IV.
742.

Špitařiti se = mízovati se. Mor. Šd. Vz
Špiteračiti se.

Špitati — šeptati, lispeln. D. — co komu.
Lidé si to špitají.

Špitavosť, i, f. = zvavosť, die Schwatz-
haftigkeit, Geschwätzigkeit. D.

Špitavý = žvavý, štěbetný, geschwätzig.
D.

Špitera, y, špiterák, a, m. = bíďák,
nuzák, der Knirps, Krüppel, armer Teufel.
Mor. Sd., Šd., Ktz. Jdi ty špitero! Morav.
Šd. Co chceš, ty š-ráku? Mor. Šd. Cť. Špi-
terák.

Špiterácký = bídný, elend. To je š-ký
život! Mor. Šd.

Špiteračiti se, il, ení = nuzovati se,
elend leben. Mor. Šd. Vz Špitařiti se.

Špiterák, a, m. = špitera. U Olomouce,
Sd. — Š. = zchytralec, der Schlaukopf. Ve
vých. Čech. a na Mor. Kšá., Bkř.

Špíti, vz Čpíti.

Špitlář, e, m. = skupec, der Knauser.
Slov.

Špitlaření, n., das Knausern. Slov.

Špitlařiťi = shrbiti, knausern. Slov.

Špitlářka, y, f., die Knauserin. Slov.

Špitlářský, knauserig, knickerisch. Slov.

Špitlářství, n, = skoupost, die Knauserei,
Knickerei. Slov. Jg.

Špíže, e, f., cf. střhn. spise (Gb. Hl. 101.)
a to z lat. spensa. Mz. 333. Pol. obs. spiža,
slov. špiža, litev. spyže. Ib. Š. — potrava,
zásoba potravy, der Speisevorrath, Mund-
vorrath, Proviant. Kom. J. 695. Ve vojště
proviant. S. N. XI. 218. Všechnu špíži a
kostel vybil; Pobrala mi úroky mé v Ěev-
novicích a dornovitú špíži. Půh. I. 125., II.
509. Táhli k Žitavě na špíži. Let. 75. Š-e