Předchozí (933)  Strana:934  Další (935) |
|
|||
934
|
|||
|
|||
Špinka, y, f., vz Spína, kleiner Schmutz.
Lepší díra nežli š. Prov. — Š. = vězení, snad od vězně Špinky jako Daliborka od Dalibora. Hanka. — Š., y, m. a f. = ušpi- něný člověk, sviňka, ein schmutziger Mensch. To je pravá š. Ros. — Š., y, m. = mazal, der Schmierer. U Pelhř. Ptů. — Š., y, f. = druh neštoviček, die Scbmutzfiechte, rupja. Ja. — Š., y, m., osob. jm Vz S. N. — Š., y, f. = pěna, der Schaum. Š-u sebrati, abschäumen, abschöpfen. Suk. — Špinky, Stoppeln am Federvieh. Tr. Špintač, e, m., na Slov. — špinič.
Špintačka, y, f. = ŠpiniČka. Slov. Bern.
Špinták, a, m. = špintač. Slov.
Špintání, n., das Schmutzen. Slov.
Špintaný; -án, a, o, beschmutzt. Slov.
Špintati, špintám a špinci; špintávati,
na Slov. — špiniti, schmutzen, co,. — Š. = pomlouvati koho, verleumden. — Š = plís- niti, láti, schelten, schimpfen.Slov. — se s kým (špiniti se). Bern. — Jg. Špintavosť, i, f. = špinavosť. Slov.
Špintavý = špinavý. Slov.
Špion» a, m., z ital. spione = vyzvedač
Vz Spehoun. Špionovati — vyzvídati. Vz Špehovati.
Rk. Špirancl, a, m. — člověk malé postavy,
der Knirps-. Š. = šašek, der Hanswurst. U Olom. Sd. Špírek, rka, rn. = čtverák, ferina. Us.
u Jilemn. — Š. — skřítek. Mor. Kld. — Š., osob. jm. Šd. Špirhanec, nce, m. = netopýr, die Fleder-
maus. Slov. Koll. Špiritus, u, m. = líh, der Weingeist,
Spiritus. Us. — Š., a, m. O něm z vejce od černé slepice ulíhlém vz Kld. Poh. II. 254. Špirlice, e, f., 3arracenia, die Sarracenie.
Š. nachová, s. purpurea, rostl. Rstp. 57. Špirlicovitý. Š. rostliny, sarracenieae:
špirlice. Rstp. 57. Špíry, v rostl. = částky dílů tenkých
rozštípených na př. zubů na obústí mechů, čnělky spoiuložných nejmnožších rozeklané, crura, die Zinken, Schenkel. Rst. 503. Špis, u, m., z něm. Spiess = kopí. V.
Špíšek, šku, m., das Fässchen. Cf. Špich. S. soli, das Salzkübel. Gl. 308. Špíškový. S. sůl. Cf. Špišek. Špich. Mor.
Sd. Špitač, e, m. = žsváč, plískač, der Schwätzer.
D. Špitačka, y, f. —= pleskna, třepna, die
Schwätzerin. Us. Špitál, u (a e), m., z lat. hospitale, das
Hospital, Spital. Mz. 333. Š. = nemocnice. Š. malomocných, das Lazaret. V. Ze, do š-le. Aesop. Do š-lu se dostati, do š-lu jíti; ve s-lo ležeti, umříti; ze š-lu pohřeb míti atd.— Š. = pocestných, přespolních Udí dům. V.— Š.. = dům pro chudé. Kom. J. 625. — Kdo |
v něm své zaopatření má, slove špitálník.
Vz. S. N., Tk. II. 550., III. 660., IV. 712. Špitálka, y, f., samota u Bubenče (u Oven-
ce). — Š. = stateček, malý grunt, ein klei- nes Gut. Co pak teď má člověk na tej š-e za dobrotu? V Kunv. Msk. — Š., Florahof, dvůr u Blanska na Mor. Tč. — Š. = ulice v Brně, Spitalwiese. — Š. = ulice ve Slav- kově (Austerlitz), kde dosud kostelík tem- plářský jest, Templergasse. Us. Hý. Špitální, Spital-. Š-ní dům (špitál), V.,
strava. S. žebráci nejsou v přátelství trvací. Špitálník, a, m., der Spitäler. Vz Špitál.
— Š., der Spitalsverwalter. 1561. — Š. = člen řádu templářů, der Templer. V., Gl. 338. — Š. = mladší čeledín. Us. u Skrýje. Kal. Špitálsko, a, n. = ta čásť Karlina, která
náležela ku špitálu křižovnickému. Vz S. N. Špitálský, Spital-. Š. peníze. NB. Tč.
200. Š-ská strava. S-skou houní se odívali (špatně). Reš. — Š. chalupa, Spitalswald, hájovna u Polné. Š. předměstí v Jihlavě, Spitalvorstadt. Š-tálský mlýn, Spitalmühle, u Opavy. PL. Š. brána, dvůr, lázeň, mlýny, pole, zahrada v Praze. Vz Tk. II. 550., IV. 742. Špitařiti se = mízovati se. Mor. Šd. Vz
Špiteračiti se. Špitati — šeptati, lispeln. D. — co komu.
Lidé si to špitají. Špitavosť, i, f. = zvavosť, die Schwatz-
haftigkeit, Geschwätzigkeit. D. Špitavý = žvavý, štěbetný, geschwätzig.
D. Špitera, y, špiterák, a, m. = bíďák,
nuzák, der Knirps, Krüppel, armer Teufel. Mor. Sd., Šd., Ktz. Jdi ty špitero! Morav. Šd. Co chceš, ty š-ráku? Mor. Šd. Cť. Špi- terák. Špiterácký = bídný, elend. To je š-ký
život! Mor. Šd. Špiteračiti se, il, ení = nuzovati se,
elend leben. Mor. Šd. Vz Špitařiti se. Špiterák, a, m. = špitera. U Olomouce,
Sd. — Š. = zchytralec, der Schlaukopf. Ve vých. Čech. a na Mor. Kšá., Bkř. Špíti, vz Čpíti.
Špitlář, e, m. = skupec, der Knauser.
Slov. Špitlaření, n., das Knausern. Slov.
Špitlařiťi = shrbiti, knausern. Slov.
Špitlářka, y, f., die Knauserin. Slov.
Špitlářský, knauserig, knickerisch. Slov.
Špitlářství, n, = skoupost, die Knauserei,
Knickerei. Slov. Jg. Špíže, e, f., cf. střhn. spise (Gb. Hl. 101.)
a to z lat. spensa. Mz. 333. Pol. obs. spiža, slov. špiža, litev. spyže. Ib. Š. — potrava, zásoba potravy, der Speisevorrath, Mund- vorrath, Proviant. Kom. J. 695. Ve vojště proviant. S. N. XI. 218. Všechnu špíži a kostel vybil; Pobrala mi úroky mé v Ěev- novicích a dornovitú špíži. Půh. I. 125., II. 509. Táhli k Žitavě na špíži. Let. 75. Š-e |
||
|
|||
Předchozí (933)  Strana:934  Další (935) |