935

a potrav nezbývalo; Š-e a obroku na hrad
dodati. V. K armádě š-i voziti. Ros Š-e se
jim nedostávalo. V. — Š. zvonová = zvo-
novina, die Glockenspeise. Zlob. — Š. =
kus plechu ku spravování kosy. Us.

Špížek, žku, m. = homole. Sůl ze š-ku.
Mor. Šd. Vz Špich, Špíšek. — Š., Kegel-
mütze, f.

Špižíř, e, m. = špižírník. Tk. III. 18.,
Martim.

Špižírna, špižérna (Hus I. 220.), y, f.,

špižírně, ě, f. = sklep n. komora na po-
travy, potravnice, die Speis-, Vorrathskanimer,
das Küchengewölbe. Vz Špíže. (Kněžím) jsú
plny stodoly, komory, Š-ny i pivnice. Hus
I. 220., 236., II. 271. Klíčník š-u v opatro-
vání sobě poručenu má. V. Klíčník ze š-y
(vaření) vydává. Kom. J. 211., 431. Klíč
od š-y. V. Špižírny naplniti. Us. — Š. =
truhla na potravu, der Futterkasten. Jg.

Špižírní, -ný, Speise-, Proviant-. Š. vůz,
loď. Mns.

Špižírnice, e, f. = klíčnice, die Speise-
meisterin, Verschleisserin. Vus.

Špižírnický, Speisemeister-. Jg.

Špižírnictví, n., das Speisemeisteramt,
das Proviantwesen. Jg.

Špižírník, a, m. = klíčník, potravník,
špížník, der Speisemeister, der Proviant-
meister. Kom. J. 431. — Š., der Zehr-
gärtner. D.

Špižírný, vz Špižírní. — Š., ého, m. =
špižírník. Kom. J. 431.

Špížiti, il, en, ení; špížovati, špihovati =
špíží opatřiti, zásobiti, mit Vorrath, Provi-
ant versehen, verproviantiren; špíži shledá-
vati, Proviant suchen, fournigiren. — co:
pevnosť, D., hrad. Háj., lodí. St. skl. Byl
v Plzeňště, jako (= když) Žižka Krasikov
š-val. Pč. 42. — kdy. Aby hrad za tím
přiměřiem (— po čas příměří) š-val. Anth.

I. 102. — čím : obilím, masem atd. — komu
jak. On si do kapsy špižuje (nabírá). Ros.
Vz Špihovati a Špíže.

Špižkový. Š. sůl (v homolích), Kegelsalz,
n. Mor. Šd. Cf. Špich.

Špižlati, spižlati = tupým nožem chléb
skrájeti. U Klat. Kd. Vz Pižlati.

Špižní, špížní = potravní, Proviant-,
Speise-, Vorraths-. Š. vůz, komora, V., kůň,
Ctib., dům, trh, D., loď, Jg., důstojník. S. N.

11. 218.

Špížnice, e, f., das Speisegewölbe. Rk.

Špižnický, Proviant-. Štf.

Špižnictví, n. = úřad špížní, das Pro-
viantwesen. D.

Špižník, a, m., der Proviantmeister, špi-
žírník. Čsk.

Špížovati, vz Špížiti.

Špižúr, u, ra. = vysoký, homolovitý klo-
bouk na Valašsku. Měl na hlavě š. tak jako
plťař (jaký nosívají plťaři). V již. Mor. Šd.

Šplaha, šplecha, y, f. = poskvrna v sukně,
(der) Fleck im Tuch. Slov. Plk., Techn. III.
282.

Šplachárna, šplejchárna, y, f. = místo,
kde se něco špláchá, koupárna, der Tümpel,
das Bad. Us. u Bělohr.

Špláchati, vz Šplechati.

Šplachot, vz Šplechot.

Šplachotati, vz Šplechati. Jg.

Šplachotka, y, f. = mluvka, die Klat-
scherin. Jrsk.

Šplech, u, m. = šplechnutí. — Š., m.,
šplecha, y, f. = poskvrna, der Fleck. Šf.

Šplechání, šplíchání, šplouchání, šplá-
chání, šplochání, šplechotání, šplechtání,
šplechtávání, šplechotávání, šplechnutí, šplích-
nutí, n., das Manschen, Panschen, Pantschen,
Plätschern. Jg.

Šplechaný, šplíchaný, špláchaný, šplo-
clianý, šplouchaný, šplejchaný atd., ge-
pantscht, gespritzt. Jg.

Šplechati, špláchati, šplíchati, šplouchati,
šplochati, šplýchati, šplechotati, šplechtati,
šplochtati, šplechávati, špláchávati, šplíchá-
vati, šplouchávati; šplechnouti, spláchnouti,
šplíchnouti, šplouchnouti, chnul a chl, ut,
utí. Š. = ve vodě sebou n. něčím zmítati,
něco máčeti, šplechot dělati, plätschern, plan-
schen, plantschen; stříkati, spritzen, be-
plantschen; se = se šplechotem se zmítati,
máchati se, bryndati se čmýrati se, man-
schen, planschen, fletschern. Jg. — abs.
Husy šplíchají, když se koupají. Us. Voda
se šplýchá, šplichá, šplechá. Už budeme
šplachati (máchati prádlo). Slez. Šd. — čím :
vodou, Us., rozumem (hloupě mluviti). Us.,
Čl. M. 603. Po vsi chodí blatem šplíchaje.
Sš. P. 732. — kdy. Hoši při koupání šplí-
chají. Us. — (se) kde. Ve vodě š., Us.,
ve vodě se š. Ros., Ler. Mléko v žaludku
šplíchá. Volk. — odkud. Voda šplechla
z nádoby. Bern. — co, čím na koho:
vodu, vodou š. (stříkati). Us. Co to šplechtá
(tlachá)? Us. Aby těch věcí tak vůbec ne-
šplíchal. Br. ps. 1G35. Špláchati prádlo. Us.
Pk., Klš. — po kom: po zajíci (střeliti).
Us. — co komu kam: vodu do očí, v oči,
Baiz., mezi oči. Bern. — se komu, ausge-
lassen lachen. Mor. Kôr. Čančarara! kdo se
tomu čančaráčku bude řechotati, šplechotati,
ten to bude chtěti. Sš. P. 764.

Šplechot, šplachot, šplecht, u, m. =
šplíchání, das Geplätscher, Gepantsche, die
Pantsche. Dch., Jg. Šplechot vody. Zlob.
— Šplechty = klevety, das Gewäsche, Ge-
schwätz. To jsou jen šplechty. Us. To není
nic jiného nežli šplechty šplochty. Us.

Šplechotati, vz Šplechati.

Šplechta, y, m. a f., šplechtač, e, šplech-
tal, a, šplechtálek, lka, m. = kdo šplechtá,
der Pantscher, Spritzer. — Š. = žváč, tla-
chal, der Schwätzer.

Šplechtačka, šplechtalka, y, f., Schwät-
zerin, f.

Šplechtala, y, m., der Plauderer, Klat-
scher. Mor. Šd.

Šplechtání, n. = šplechot. Us. Vz Šple-
chání.

Šplechtati, vz Šplechati.