Předchozí (934)  Strana:935  Další (936) |
|
|||
935
|
|||
|
|||
a potrav nezbývalo; Š-e a obroku na hrad
dodati. V. K armádě š-i voziti. Ros Š-e se jim nedostávalo. V. — Š. zvonová = zvo- novina, die Glockenspeise. Zlob. — Š. = kus plechu ku spravování kosy. Us. Špížek, žku, m. = homole. Sůl ze š-ku.
Mor. Šd. Vz Špich, Špíšek. — Š., Kegel- mütze, f. Špižíř, e, m. = špižírník. Tk. III. 18.,
Martim. Špižírna, špižérna (Hus I. 220.), y, f.,
špižírně, ě, f. = sklep n. komora na po-
travy, potravnice, die Speis-, Vorrathskanimer, das Küchengewölbe. Vz Špíže. (Kněžím) jsú plny stodoly, komory, Š-ny i pivnice. Hus I. 220., 236., II. 271. Klíčník š-u v opatro- vání sobě poručenu má. V. Klíčník ze š-y (vaření) vydává. Kom. J. 211., 431. Klíč od š-y. V. Špižírny naplniti. Us. — Š. = truhla na potravu, der Futterkasten. Jg. Špižírní, -ný, Speise-, Proviant-. Š. vůz,
loď. Mns. Špižírnice, e, f. = klíčnice, die Speise-
meisterin, Verschleisserin. Vus. Špižírnický, Speisemeister-. Jg.
Špižírnictví, n., das Speisemeisteramt,
das Proviantwesen. Jg. Špižírník, a, m. = klíčník, potravník,
špížník, der Speisemeister, der Proviant- meister. Kom. J. 431. — Š., der Zehr- gärtner. D. Špižírný, vz Špižírní. — Š., ého, m. =
špižírník. Kom. J. 431. Špížiti, il, en, ení; špížovati, špihovati =
špíží opatřiti, zásobiti, mit Vorrath, Provi- ant versehen, verproviantiren; špíži shledá- vati, Proviant suchen, fournigiren. — co: pevnosť, D., hrad. Háj., lodí. St. skl. Byl v Plzeňště, jako (= když) Žižka Krasikov š-val. Pč. 42. — kdy. Aby hrad za tím přiměřiem (— po čas příměří) š-val. Anth. I. 102. — čím : obilím, masem atd. — komu
jak. On si do kapsy špižuje (nabírá). Ros. Vz Špihovati a Špíže. Špižkový. Š. sůl (v homolích), Kegelsalz,
n. Mor. Šd. Cf. Špich. Špižlati, spižlati = tupým nožem chléb
skrájeti. U Klat. Kd. Vz Pižlati. Špižní, špížní = potravní, Proviant-,
Speise-, Vorraths-. Š. vůz, komora, V., kůň, Ctib., dům, trh, D., loď, Jg., důstojník. S. N. 11. 218.
Špížnice, e, f., das Speisegewölbe. Rk.
Špižnický, Proviant-. Štf.
Špižnictví, n. = úřad špížní, das Pro-
viantwesen. D. Špižník, a, m., der Proviantmeister, špi-
žírník. Čsk. Špížovati, vz Špížiti.
Špižúr, u, ra. = vysoký, homolovitý klo-
bouk na Valašsku. Měl na hlavě š. tak jako plťař (jaký nosívají plťaři). V již. Mor. Šd. Šplaha, šplecha, y, f. = poskvrna v sukně,
(der) Fleck im Tuch. Slov. Plk., Techn. III. 282. |
Šplachárna, šplejchárna, y, f. = místo,
kde se něco špláchá, koupárna, der Tümpel, das Bad. Us. u Bělohr. Špláchati, vz Šplechati.
Šplachot, vz Šplechot.
Šplachotati, vz Šplechati. Jg.
Šplachotka, y, f. = mluvka, die Klat-
scherin. Jrsk. Šplech, u, m. = šplechnutí. — Š., m.,
šplecha, y, f. = poskvrna, der Fleck. Šf. Šplechání, šplíchání, šplouchání, šplá-
chání, šplochání, šplechotání, šplechtání, šplechtávání, šplechotávání, šplechnutí, šplích- nutí, n., das Manschen, Panschen, Pantschen, Plätschern. Jg. Šplechaný, šplíchaný, špláchaný, šplo-
clianý, šplouchaný, šplejchaný atd., ge- pantscht, gespritzt. Jg. Šplechati, špláchati, šplíchati, šplouchati,
šplochati, šplýchati, šplechotati, šplechtati, šplochtati, šplechávati, špláchávati, šplíchá- vati, šplouchávati; šplechnouti, spláchnouti, šplíchnouti, šplouchnouti, chnul a chl, ut, utí. Š. = ve vodě sebou n. něčím zmítati, něco máčeti, šplechot dělati, plätschern, plan- schen, plantschen; stříkati, spritzen, be- plantschen; se = se šplechotem se zmítati, máchati se, bryndati se čmýrati se, man- schen, planschen, fletschern. Jg. — abs. Husy šplíchají, když se koupají. Us. Voda se šplýchá, šplichá, šplechá. Už budeme šplachati (máchati prádlo). Slez. Šd. — čím : vodou, Us., rozumem (hloupě mluviti). Us., Čl. M. 603. Po vsi chodí blatem šplíchaje. Sš. P. 732. — kdy. Hoši při koupání šplí- chají. Us. — (se) kde. Ve vodě š., Us., ve vodě se š. Ros., Ler. Mléko v žaludku šplíchá. Volk. — odkud. Voda šplechla z nádoby. Bern. — co, čím na koho: vodu, vodou š. (stříkati). Us. Co to šplechtá (tlachá)? Us. Aby těch věcí tak vůbec ne- šplíchal. Br. ps. 1G35. Špláchati prádlo. Us. Pk., Klš. — po kom: po zajíci (střeliti). Us. — co komu kam: vodu do očí, v oči, Baiz., mezi oči. Bern. — se komu, ausge- lassen lachen. Mor. Kôr. Čančarara! kdo se tomu čančaráčku bude řechotati, šplechotati, ten to bude chtěti. Sš. P. 764. Šplechot, šplachot, šplecht, u, m. =
šplíchání, das Geplätscher, Gepantsche, die Pantsche. Dch., Jg. Šplechot vody. Zlob. — Šplechty = klevety, das Gewäsche, Ge- schwätz. To jsou jen šplechty. Us. To není nic jiného nežli šplechty šplochty. Us. Šplechotati, vz Šplechati.
Šplechta, y, m. a f., šplechtač, e, šplech-
tal, a, šplechtálek, lka, m. = kdo šplechtá, der Pantscher, Spritzer. — Š. = žváč, tla- chal, der Schwätzer. Šplechtačka, šplechtalka, y, f., Schwät-
zerin, f. Šplechtala, y, m., der Plauderer, Klat-
scher. Mor. Šd. Šplechtání, n. = šplechot. Us. Vz Šple-
chání. Šplechtati, vz Šplechati.
|
||
|
|||
Předchozí (934)  Strana:935  Další (936) |