Předchozí (935)  Strana:936  Další (937) |
|
|||
936
|
|||
|
|||
Šplechtavý = šplíchavý. Jg.
Šplejsovati, z něm. spleissen, das Königs- kupfer verschmelzen und reiner machen. Jg. Šplhací, Kletter-. Š. nohy, pedes scan-
sorii. Nz. Vz Šplhání. Šplhač, e, f. = kdo po tyči atd. se šplhá.
Vz Šplhání. Tš. Šplhačka, y, f. == klouzačka, U Přerova.
Šplhání, n., das Klettern. Nářadí k tomu:
šplhací tyč (stožár) a láno. Š. na jedné tyči. Příraz v levo, vpravo; š. s přírazem. Chmat při š. Š. jednou nohou; š. beze všeho pří- razu; š. jedno-, souručné. Střemhlav s tyče se spustiti. Výdrže u š.: váha s oporem o loket, váha o rameni; prapor. Š. na dvoj- tyči (jako na jedné). Mimo to: překot na před a na zad, váha z předu a ze zadu. Při š. na provaze dělá se klička místo přírazu. Vz Tš. str. 101., KP. I. 508. Šplhati, šplíhati, šplknouti, hnul a hl,
utí = lézti, drápati se, klettern, glitschen, kriechen, krackseln, rutschen. — kam: na strom, na tyč (vz Šplhám), Us., na skalí. MM. — odkud kam. Ryba z ruky do vody šplhla. Mor. Tč. — se = šplhati, lézti, klet- tern, Ssav.; klouzati se. Mor. Kd., Šd. — se komu kde. Šplhá se mi to pod nohami. Mor. Šd. Šplhavec, vce, m., pl. -ci, scansores, die
Klettervögel, mají nohy šplhavé, totiž dva prsty jsou ku předu a dva na zad. Frč. 359. Š. a) kukačky (cucullidae): kukačka, turako; b) vousáci (bucconidae): vousák; c) leskovci (galbulidae): leskovec; d) datlové (picidae): datel, žluna, strakapúd, krutihlav; e) tukani (rhamphastidae): tukan; f) papouš- kové (psittacidae): papoušek, kakadu, aras. Ib. Vz S. N., Pták, Schd. II. 451. — Š., rostl, (melodinus) dvouděložná, srostloplá- tečná z čeledi tojestovitých (apocyneae) a čeledi kulčibovitých (strychneae). Obsahuje keře pnivé a šplhavé. S. N. Šplhavka, y, f., dendroclaptes, pták špl-
havý. Krok. Šplhavkovitý = ke šplhavce podobný.
S. ptáci, dendroclaptini. Krok. I. c. 120. Šplhavý = kdo šplhá, kriechend, klet-
ternd. Š. nohy (šplhavců), peň (ku př. břeč- tanu). Krok., Rostl. I. 87. b. Šplih = šplech, Fleck, m. Slunce bez
š-hu a mraku. Koll. — Š. podpory = malá podpora. Lpř. Špliha, y, f. == špleh.
Šplihálek, lka, m., arabates, pták. Presl.
rkp. Šplíhati = šplhati.
Šplihatý = šplihovatý. Srn. Šplihovatý = skvrnitý, fleckig. Š. mar- mor. Koll. Čít. 164. Šplíchal, a, m., der Pantscher. Dch. —
Š., osob. jm. Šd. Šplíchanina, y, f., die Pantscherei. Ft. Šplíchati, vz Šplechati. Šplíchavý, šplechtavý = kdo se rád
šplíchá, plätschernd, gern manschend. Ros.
|
Šplíchota, y, f. Ty š-to (smíšku). V Kunv.
Msk. Šplíti, el, ení, na Slov. = svrběti, jucken.
— od čeho. Ruka šplí od žíhlavy (kopřivy). Šplohnouti, hnul a hl, utí = hoditi se-
bou, sich schwingen. Dřevo šplohlo. Us. Šploch, u, m. = šplocht. Šplochati, vz Šplechati. Šplochotka, y, f. = pomlouvačná žsena,
die Klatscherin. Jrsk. Šplocht, u, m. = šplecht. — Š., das Ge-
schwätze, Gewäsche. Není šplochu, aby ne- bylo pravdy trochu. Dch. Vz Šproch. — Š. = špatné jídlo, blivanma, pantschiges Essen, pantschige Speise. Dch. Šplochtanice, e, f. = řídké bláto, weicher
Koth. — Š. == mluvení bez ladu a skladu, Gewäsche, n. Us. u Poličky. Kšá. Šplochtati, vz Šplechati.
Šplouchání, n., das Geplätsche. Nz. lk.
Š. potůčku. Dch. Šplouchati, vz Šplechati.
Šplouchnouti, vz Šplechati.
Šplounání, n., das Geplätscher. Dch.
Šplounati, -návati, na Moravě = hrčeti,
plätschern, rieseln. — co. Potůčkové budou vlnky š. MM. — kudy. Potůček přes louku šplouná. — jak (kam). Proud řeči Páně tu tiše jenom šplouná; Potok šplouná tiše ke smrtnému sňatku. Sš. J. 153., Bs. 61. — co komu. Sny mně šplouná větríček pozatichlý. Pokor. Šplounavý. Š. výmluva = plácavá, leere
Strohdrescherei. Dch. Špluchov, a, m., Spluchau, ves ve Frý-
decku ve Slez. Tč., Šd. Šplun, u, m. = šplounání. Aj ty potůčku
milý, proč tok tvůj sladším béře nyní se šplunem? Sš. Sm. bs. 120. Š. vln. Šplunda, y, f. = ušplichaná, nečistá žen-
ská, ein besudeltes, schmutziges Weib. Us. Šplundati se = šplíchati se. — kde.
v blátě, v kalu, sich unrein tragen, das Kleid im Kothe schleppen. Us. — se komu kde. Šaty se jí mezi nohama šplundají. Us. Č.
Šplunot, u, m. — šplounání, das Geplät-
scher, Geriesel. Čas. duch. Špodi-um, a, n. = spodium, das Spodium,
die Knochenasche. U Olom. Šd. Špok, u, m. = zbytek svíčky, oharek. U Ko-
jetína. Bkř. Šponar, a, m., osob. jm., vz S. N., Žer.
Záp. II. 190. Šporec, rce, m. = vrchol hory, témě, der
Berggipfel. Třebas tatík vrbný proutek nebo rákos v řece, a já hlaný dub na šporci — on mi taťkem přeci. Hdk. C. 78. Na š-ci Machnáče. Ib. 58. Špornal, a, m., osob. jm. Šd.
Špornava, y, f., Spornhau, ves u Kold-
štýna. PL. |
||
|
|||
Předchozí (935)  Strana:936  Další (937) |