Předchozí (936)  Strana:937  Dalí (938) |
|
|||
937
|
|||
|
|||
porováti, p. z něm. sparen = střá-
dati. jak. . od tisíce ke stu. U Olom. d. portel, e, f., pl. portele = vedlejí příjmy
úředníkův, halafance, die Sportein. D. Vz Sportle. potavec, vce, m. = maha. U Opav.
Kl. potavý = mahavý. U Opav. Kl. . bůt
(vymahaná bota). Slez. Pk. potiti = mahati. U Opav. Kl.
pott, a, m., osob. jm. . Karel a Jan,
lékaři. Vz S. N., Tf. H. 1. 192. poula, y, m. = člověk s vypoulenými
ústy, ein Mensch mit aufgeworfenen Lippen. To je -la! U Dobruky. Vk. poule, e, f., z něm. die Spule, cévka. Us.
poulený; -en, a, o. . ústa, aufgewor-
fener, zugespitzter Mund. Dch. pouliti, puliti, il, en, ení; poulívati,
pulívati = čpuliti, klebiti, muffeln, rümpfen, spitzen. co: hubu. Er. P. 429. Ústa i- balsky . Us. Dch. co k čemu: ústa k hubičce. Us. Dch. čím: ústoma. d. -- co nač: hubu = brousiti, spitzen. Ros. se = klebiti se, schiefes Maul machen. D. se nač. poulí se jako Filip na jelito. Us. Msk. prachati = sráti, scheissen. Snad z něm.
Spork; sporken, kothig werden. kam, do čeho. Čr. Vz Mz. 334. prajc, e, m., u zedníků p. z něm. m.:
podpěra. prajcovati, u zedníků p. z něm. m.:
podepříti, podpírati, podloiti. prajditi se = fintiti se, sich putzen
Ta se prajdí jako ňáká kněna. Us. Vk. prcek (místy: prcek), cka, m. = vrabec,
der Sperling (ertovně). Us. ve východních Čech. Kd., Ktk. Ten hoch jest pořád jako . (malý, neroste). U Rychn. Hvl. Vz prček. prček, čka, m. = skalní vrabec, der Fels-
spatz. Sr. něm. sperk, spork, vrabec. Mz. 334. . = člověk malý. Us. Ká. Vz prcek. prechéř, e, m. Pochlebníci, eptáci,
dvornomluvní a němečtí sprechen. Hus. I. 87. Vz prochař. preji, vz pandle, pejl, Čink.
premberk, a, m., Grodek, někdy hrad
u Bílence. Vz Tk. IV. 442., S. N. princl, vz prync.
pringler, a, m., osob. jm.
prkač, e, m. = kdo prká, der Spritzer.
prkaěka, y, f. = která prká, die Sprit-
zerin. . = běhavka, das Abweichen. Cf. prkalka. prkalka, y, f. = chvístačka, der Bauch-
fluss, die Diarrboee. Us. Ptr. Vz prkaěka. prkati, prkávati; prknouti, knul a kl,
ut, utí = stříkati, plíchati, spritzen. Us. čím: vodou. Us. Ptr. prlatný = prle mající. . kola, dio
Spielräder. Techn. |
prle, e, n. = mečík, prlení v posadách,
das Sperrbrett. Snad z něm. Spreil = kolík. Mz. 334. prlení, n. == v posadách a klecích hůlky
jedna vedlé druhé, laová ohrada. Vz prle.
V rybníce takové hůlky u čepu. V čas plavení
vecky mlýnské náhony, prolevy záverami
n. prlením uzamykati. Um. les. III. 146.
prňdě, prně, ěte, n. = mení, pyné
děvče. To je . Us. Ft. prniti se, il, ění = pyniti se, stolz
einher gehen. Us. Chrud. Ta se prní. Ft. proch, u, m., z něm. der Spruch = pro-
pověd, Smr.; úklebek, útipek, pomluva, der Spott, das Gewäsche, die Nachrede. r. Není toho prochu, aby nebylo pravdy trochu. Km. Cf. plocht. . = ert, der Spass. To je jenom prochem. V Koste- lecku. Hrp. prochař, prochýř, e, m., vz proch.
. = kdo rád prochy (propovědí, přísloví) zvlá kratochvilně do řeči vplétá. Y Krkon. Kb. Der Witzbold, Plauderer. . = vá- stal, mluvka, der Schwätzer. Vz prechéř. Znamenitý -ař a ertovný byl. Mus 1858. 359. Znáte pána, e jest . Pr. man. 527. Kom., telc. prochýřský, Witzbold-, Spassmacher-.
Schwätzer-. prochýřství, n. = ertování v průpo-
vědech, lustige, scherzhafte Sprüche. Kom. Las. 8. protava, y, f., mě. ve Slez. Pal. D.
proučeti se = sápati se. nač. Nech
se celý svět na nás proučí. S. Sm. bs. 155. prouchatí = nepořádně krájeti, un-
ordentlich schneiden. co: chléb. Us. prsel, sle, m., prysl = příčel u e-
bříku. Us. Slm., Kál., g. Vz. pruha, Příčel, prysel. prt, a, m. = kdo sebou prtá, pajdák.
Mor. Sd. . = malé dítě, které rychle sem tam běhá (se prtá). Mor. Bkř., d. prták, a, m. = prt. Ve Slez., d.
prtálka, y, f. čamrha. Běhá jako .
(o čiperném dítěti a o obratné hospodyni). Mor. d. prtanec, nce, m. Hra na -ca (o boby,
které prtají, poupují), ein Bohnenspiel. Na mor. Zlínsku. Brt. prtati = strkati, oupati, schieben; hra-
bati, scharren, kratzen. Na Mor. a ve Slez. d., Ktz., Kl. abs. Ona ma zvonky kole mezulanky, jak se veme prtač, vemu (= začnou) vecke črkač. S. P. 786. co: fazole (prstem na příč poloeným fazoli svou proti fazoli spoluhráčově n. do důlku posouvati, oupati). Na mor. Zlínsku. Brt. se = strkati se: na mor. Vala. = kroutiti se, svíjeti se. Vck. -- čím. lo dia (dítě) chodníčkem, prtalo pendlíčkem. S. P. 159. se s čím kam. Stařenka prtají se s hů- lečkou do kostela. Mor. Tč. kde. Ryba prtá na suchém. U Uher. Hraditě. Tč. sebou = na jednu nohu napadati, hinken. Na Slov. Rybay. |
||
|
|||
Předchozí (936)  Strana:937  Dalí (938) |