Předchozí (937)  Strana:938  Další (939) |
|
|||
938
|
|||
|
|||
Šprtel, tla, m., osob. jm. Šd. Cf. Šprt.
Šprtka, y, f. = sivá křivonoska. Na mor.
Zlínsku. Brt. Šprucnouti, cnul a cl, utí = prasknouti.
U Ronova. Rgl. Špruček, čka, m. = mrštný hmyz ve
studánkách žijící; též o dítěti mrštném. Na mor. Zlínsku. Brt. = Š,, osob. jm. Šd. Špruha, y, f. = stupeň u řebříku, v ob.
mluvě šprysle, na Slov. štěbel, štěbla,štěblík, die Leitersprosse. Šm. Vz Příčel, Šprysel, Špručel. Špruhla, y, špruhle, e, f. == pruhel,
pruhlo, sklonek, pletka nástroj ku chy- tání ptáků do oka, der Biegel, die Done, Sprengel, Sprenkel, Schneide, Schneisse, das Baumgericht. Jg. Š. slove prut ohnutý do trojhranu n. polooblouku, ve kterém jsou žíněná oka a dole jeřabiny. Šp. Š. trojhranná, š-i poléciti; do š-lí ptáky chytati; léč špru- hlí; š-i zavrtati. Šp. Sprungbrett, z něm. Sprungbrett, Spring-
brett = pružné prkno, skakací lávka, ska- kadlo, skakačka (v plovárnách). Šprušel = příčel. Vz Příčel, Špruha, Špr-
šel. Us. u Frenštátu. Dšk. Šprycle, í, pl., f., z něm. Spritzkrapfen
— stříkanec, stříkanka, Rk., na Slov. = kotouč. Špryháček, čka, m., na Slov. špaček
(pták), der Star. Psk. Špryhati, z něm. sprühen, na Slov. =
prskati. Ptk. Šprým, šprým, u, šprýmek, mku, m. =
žert, žertovná, směšná, kratochvilná řeč, der Schwank, Scherz, Spass, Schnack, die Posse, das Intermezzo. V. Na š. býti někomu. Hlč. Šprýmy dělati. Us. Dch. Š-em něco říci. Ros. Š-y, ostrými přípovídkami se potýkati vtipná věc jest. Kom. Š-y při kvasu proná- šeti. Lom. Š-em oplzlým někoho pohoršiti. Sych. Š-y bláznové prováděti. Dal., Nz. Š-y lahodnou řečí omastiti. Rvač. Vz Povídka. Špryméř, -mýř, e, m. = kdo šprýmy provo-
zuje, V., šprýmovník, kratochvilník, der Spass-, Lustigmacher, Spassvogel, Scherzer. Ros. Šprymopis, u, m., das Scherzgedicht.
Šprymovati, -vávati = šprýmy provozo-
vati, žertovati, scherzen, spassen. — jak: špinavě š. Lom. Hosp. 117. — s kým. Tak ještě s tebou šprýmoval. Dač. I. 78. Když jeden s druhým přátelsky šprymuje. Pr. měst. Q. XII. — Lom. — kde: při dvoře. Záv. Šprymovně = žertovně, kratochvilně,
scherzhaft. Ros. Šprymovní, scherzhaft. Š. hra. Us. Vz
Šprymovný. Šprymovnice, c, f., die Scherzerin. Jg.
Šprýmovník, a, m. = špryméř.
Šprymovnosť, i, f. = kratochvílnosť, žert,
die Spasshaftigkeit, Scherzhaftigkeit, der Scherz. Ros. Šprymovný, -ní = žertovný, kratochvilný,
scherzhaft, lustig, spassig, spasshaft, drollig. V. Š. narážení, řeč, Kom., člověk. Us. |
Šprync, e, špryncl,e, šprynclík, šprin-
clink, a, m., z něm. Sprinz, Sprinzel = pták, modrák, raroch, falco cyanopus, dle jiných samec krahujčí. D. — Jg. Vz Mz. 334. Kdoby krahujce n. š-cle neb jiného ptáka mysliveckého, kteří na ruce nošeni bývají, ukradl (falco nisus, cyanopus). Gl. 338. Špryncl, a, m., osob. jm. Vz Tf. 266.
Špryncle, í, pl, f. = špruhy u fasunku,
Sprossen, f. Us. Š. u řebříku, vz Špruha, Roubík. Z něm. Sprinzel, Sprenzel, Sperr- holz, Spriessel. Mz. 334. Šprysel, šprysl, e, špryslík, u, špry-
slíček, čku, m., z nám. Spriessel = příční dřevo v rebríku, příčka, nástup, nástupek (vz toho), spruha, stupadlo, die Leitersprosse. Vz Ščebl, Špruha, Příčel. Z něm. Spriessel. Mz. 334. — Š. = dřevo ku rozpínání tka- niny na příč, Spannholz, n. Špudlat, u, m. = stroj, na kterém sou-
kenníci cívky soukají. U Rychn. Msk. Hvl. Špulačka, y, f., die Landesverwiesene.
Špulák, a, m. = vyhnanec, der Landes-
verwiesene. Smrť. Jer. ms. 1410. Pulk. — Š., osob. jm. Špulati se = vyhnancem býti, exulare,
im Elende herumirren. Smrť Jer. ms. 1410. — kde. Mutina u polského vévody se špulal. Pulk. 186. Špulákové po zemi se špulají. Smrť Jer. ms. 1410. Špulčík, a, m. = špulec. Vc vých. Čech.
Kd., Jir. Špulec, lce, m. = pulec, der Kaulfrosch.
Us. Kd., Jir. Špulení, n. Užívajte tohoto času malého
š. a klamov a opilstvie a bojov a svárov a frejování. Boč. exc. Špuléř, špulíř, e, m., der Zapfen-, Cen-
trumbohrer. Šp., Hk., Suk. — Š. = soukadlo, stroj soukací, das Spulrad. Ve vých. Čech. a na Mor. Kšá., Škd. — Š..— dírka v sudě, das Zapfenloch. — Š., vz Špulíř. Špulíř, e, m., osob. jm. Vz S. N. — Š.,
vz Špuléř. Špulířní, od špulíře, Zwirl-. Š. hřídel
(vřeteno), der Zwirl. D. Špuliti, vz Špouliti.
Špuněk, ňku, m. — špinka, der Schmutz-
fleck. U Olom. Sd. — Š. = masitý kořen hrachoru Miznutého, zemský ořech, die Acker- eichel, Ackernuss. Ú Olom. Sd. — Š. = čan- čarák = kousek koudele, kterou při hře děva louč (posvitek) anebo jiné dřívko ovíjí a od děvy ku děvě chodí atd. Vz Sš. P. 764, 767. Nemá špuňky v hlavě = není hloupý. U Olom. Sd. Špunt, u, m., z němec. Spund = díra,
ku př. na vrchu sudu. Ros., Jád. — Š. = zátka (ku zacpání díry), vrchní ploskatý čep v sudu, zakryvadlo, zandavadlo, der Spund, Zapfen, Pfropf. — Š. (zátka) u ruč- nice, u trouby vodní, der Spund. Jg. — Š., a, m. = malé děcko, ein kleines Kind, Knirps. Ty š-te! Us. Šd. |
||
|
|||
Předchozí (937)  Strana:938  Další (939) |