Předchozí (938)  Strana:939  Dalí (940) |
|
|||
939
|
|||
|
|||
puntovačka, y, f. = sekera sladovni-
cká picatá k otvírání sudů, die Spund- hacke. Jg., Sp. puntovák, u, m. = puntovní hřebík,
der Spundnagel. D. Spuntovati, -vávati = díru sudu bedniti,
spunden. co: sud. Rk. . = střikovati; vyřezáním po krajích pojiti, spünden (mit- telst einer Fuge an und in einander fügen). co: prkna. D., Jg. puntovní, Spund-. S. díra. hřebík (pun-
továk), prkno, jehly (puntovnice). Jg. puntovnice, e, f. = puntovní jehla
u jesu, der Spundpfahl; puntovní deska u sudu, die Spundbohle; (Nz.), té díra v sudu, das Spundloch, sekera puntovacka, die Spundhacke. Jg. puntovník, u, m. = puntovní nebozez,
pulíř, puléř. . = puntovní hoblík, Spundhobel, m. Us. Jg. puntovný. . jehla, der Spundpfahl.
Nz. Vz puntovní. purc, e, m., das Makular, Kapihor. 44.
(Jg.) Z lat. spurcus. Mz. 334. purec, rce, m. = nábytek v pokoji, die
Zimmereinrichtung. U Roudn. pd. pýchar, vz pejchar, Sýpka.
pýl, vz pejl, Prasečiny.
pýr, a, m., Speier, z lat. Spira, hlavní
mě. bavorského vladařství Falcu. Vz S. N., Tf. 35. r, touto skupinou počínají se nejvíce
slova cizí: roub, rák, rám atd. Ht. radyn, a, m., osob. jm. Vz Tf. 344. ragle, e, f. = nosidla, die Trage; tra-
kař, der Schubkarren. . na voze, das Wagengitter. Slov. Bern. rahula, y, m., osob. jm. Sd.
rajdati se = kulhati, pajdati, grät-
schein. Mor. Ktz., Vch., Sd. rajdavý = kulhavý, pajdavý, grät-
schelnd. Mor. d. rajdoň, ě, m., der Grätschler. Vz raj-
davý. U Olom. Sd. rajdovati. kde. Saně, vůz rajduje
po kluzké cestě, kdy z kolejí se vysmekne a ourem jede. Vz Snejdrovati. Na mor. Zlínsku. Brt. rák, u, ráček, čku, m., z něm. der
Schrägen, das Gestell = podstavek. Kom. . na necky, tkadlcovský na přízi. Rohn. . (věák) na aty. Dch., Ká. . u soukenníků = stavítko, na kterém cívky n. potáče stojí a odkud niti na snovadlo převádějí, die Scharlatte, -bank. Nvk. . = kozlík, . na chléb, na tvaroh, das Gestell. Vz ráky. rakličky, pl., f. = místo za vozem n.
na voze, kam se lecjakés věci ukládají, ejtroch, ejtrok, die Schosskelle. D. ráky, na Mor. = le, kandy. Nl., Jg.,
Brt., kd., d. ráky = pochvy, das Pferdegeschirr. Slez. Pk. 1. rám, a, m., osob. jm. Vz Tk. V. 63.,
65, 66.
|
2. rám, u, rámek, mku, rámeček,
čku, m. = jizva (po ráně sečné), pruh, liska, cicatrix, der Hieb, die Schramme, Narbe. V. Pruh, ., streifenförmige Narbe, liska, flache Narbe. Nz. lk. Rus. ram, pol. szrama, něm. Schramme, střněm. schräm. Mz. 334. Kdy se zajitřený vřed zavře, strupem potáhne, naposledy vak . zůstává. Kom. A se rána zacelí, rám přece zůstává. Sych. V osidla světa upadne a z těch bez -mů neujde. V. Kdo v cizí hnízda zanáí, -rny na tváři od- náí. C. M. 122. . v kamenných dolech = podkop (měkké vrstvy pod tvrdou skalou), der Schram. Vz KP. III. 29. . v bota- nice - místo po odpadlém dílu patrné n. p. listní, po listu na lodyze nebo větvi zbý- vající, die Fruchtnarbe. Rst. 503. ráma, y, f. = pokuta, trest, die Strafe.
Vichni najdou rámu před Bohem. Exc. rámací nosák = rámovka. Hř. S. stroj,
die Schrämmaschine. Hř. rámač, e, m. == havíř dělající rám, der
Schramhauer. Hř. ramání, n. = dělání rámu, das Schrä-
men. Hř. ramář, ramovač, e, m., v horn., der
Schrämhauer. m. rámati, v horn. schrämen. Bc.
ramatka. y, f., kleinia, die Kleinie, rostl.
Rstp. 916. . oleandrolistá, k. neriifolia; čár- kovaná, k. anteuphorbium. Ib. rámatý, cicatricosus, narbig brada-
vicemi obrostlý, na př. rokyt kapradí stro- movitého. Rst. 503. rámek, mku, m malý rám, das Närb-
chen. S. ústní, cicatricula stomatis, das Mund- närbchen, díra klová na semeně. Rst. 161. , mka, m., osob. jm. Vz Tk. III. 421., S. N., Tf. 175. rámice, e, f., v horn., der Schrämspiess
(zugespitztes Eisen ohne Stiel). m. ramocení, n., das Getöse, Geräusch. Vz
ramotiti. ramot, romot, u, m. = ramocení, das
Getöse, Geräusch. Pref. ramota, y, f. = ramot, der Lärm, das
Unwesen. Mor. ramotiti, romotiti, il, těn a tění n. cen,
cení; -tívati ramot dělati, bouřiti, třís- kati, tlouci na něco, lärmen, tosen, Getöse macher, Geräusch machen; krábati, ritzen; se = ramotiti, lärmen, rauschen; se ra- motem se hýbati, sich schwer und mit Ge- räusch fortbewegen. V., Jg. čím na koho n. proti někomu: kordem (s hurtem naň jíti). co = ostřím pokrábati. kde. Co to v komoře ramotí? Us. ramotný = hlučný, geräuschvoll. Dch.
ramovačka, y, f., der Schrämhammer,
v horn zvlátní motyka se picem, tak e topůrko u prostřed jest. Am. ramovák, u, m., die Schrämhaue. Vys.
ramování, n., vz ramovati.
ramovaný; -án, a, o, geschrammt. -
čím. Čelo ranami -né. Vz rám, ramovati. |
||
|
|||
Předchozí (938)  Strana:939  Dalí (940) |