Předchozí (941)  Strana:942  Další (943) |
|
|||
942
|
|||
|
|||
Šrůtka, y, f. = zpropitné sladovnickým
od vystavěného piva, z něm. Schrot, Mz 334., das Schrot-, Spundgeld. Š. = zisk, výdělek, der Schnitt, Profit. Š-u při něčem míti. D. Čert chce míti nějakou š-u. Šp. — Š. = váda, potyčka, das Gezänk. Konec udělati š-ce. Hněvk. Š. ve vojen, zcela nepatrná nahodilá srážka malých čet, nemající žá- dného vlivu na operace válečné, méně vý- znamná než šarvátka. S. N. XL Dlouhým střílením před Čáslaví a š-kami častými . . . do 2000 vojáků potlučeno jest. Skl. 299. — Š-ky a půtky. Us. Rgl. — Š. = kus, úkro- jek masa, chleba, der Schnitt. Vz Mz. 334. Š. = kus na dlouho ukrojeného, uzeného masa, ein Stück Rauchfleisch. Ve východ. Čech. a na Mor. Dř., Kčr., Hý. Šrutky, pl., f., na Mor. vých. -= klobásy,
uzenky. Zabili prase na šrutky. Mor. Šd. — Š. = hadry, Fetzen. Roztrhaný, že š. s něho visí. U Opavy. Klš. Šrutování, n. das Schrotwerk, v horn.
Šm. Šrutovati = šrotovati, schroten. U Opavy.
Klš. —- Š., den Schacht auszimmern. Šm. Šryry = čtyři. Na mor. Zlínsku. Brt.
Sš. Místo skupeniny šš slyšeti u lidu jen
š: vyší m.: vyšší. Kts. Vz Š. 1. Št, m.: čt; štyry m. čtyři, v obec.
mluvě. Ht. Vz Šť. 2. Šť v 15. věku počalo nastupovati mí-
sto šč, mívaliť staří: oščep, ščít, ješče, bo- jišče: nyní: oštěp, štít, ještě, bojiště; ale místy v obecné mluve a na Mor., Slov. a ve Slez. se šč {chč) udrželo: ščastný, ščestí, Ščepan, ščekať, ščít (vz Brt, Mtc. 1878. 7.), vz Chč, Sč. — Sč m. šč, se jest znakem ná- řečí českého: ohniště, v Polště, lidští. Šf. — St povstává obyčejně z sk a st: tisknu — tištěn, vojsko — u vojště, hustý — houšť, pustý — poušť, mastím = maštěn. Vz Sk, St; — St a št se střídají s č: čvat, mo- ravčí m.: štváti, moravští; malenovčí (vždy po v), na mor. Zlínsku, Brt.; slovenština, franština, slovenčina, frančina. — Jména žen. rodu v -šť ukončená skloňují se podlé Dan. Štáb, u, m., z němec. Stab == hul, žezlo,
znamená náčelníky pluku vojenského. Jg. S. pevnostní, generalní, genijní, dělostře- lecký, brigádní. Čsk. Vz Štáb. Šťab, u, m. šťovík, rumex, der Sauer-
ampfer. Na Ostrav. Tč. Šťabák, šťovák, a, m. kos, chlapík.
Us. Rgl. Štabarati hřmotiti. Na mor. Zlínsku.
Brt. Štabarc e, m., der Lärm. Na Moravě a
Slov. Kch., Bern. Cf. Štarc. Štabarcovati = štarc dělati, buráceti,
bouchati, rumpeln. Slov. a mor. Bern. — čím. Kdo tam dveřmi pořád štabarcuje? Mor. Sd., Včr. Šťabec, bce, m. = kousek, drobek, štipec,
ein Bischen. Š. chleba, masa, hlíny. Us. Štablík, a, m. = vrabec, š prcek; slabé,
vyzáblé dítě. Ve vých. Cech. Ktk., Hrp. |
Štablovice, dle Budějovice, ves u Opavy.
Vz S. N. Štablovský, ého, m., osob. jm. Š. z K.o-
valovic, starožitná vládycká rodina mor.- slezská. Vz S. N. Štábstrompetr, a, m., z němec. Stabs-
trompeter. Pije jako š. Vz Opilý. Štace, e, f., z latin., statio = zastávka,
stanoviště, stanice, die Station. Poštovská š. S. na křížové cestě. Šťaditi, vz Štěditi.
Šřadlo, šťadlo, a, n., štadia, pl. Š. =
budova k rozličné potřebě horní a hutní jako na dni tak v dole, der Stadel. Vys. Něm. dial. stadel, horreum, stabulum, sto- dola, chlév, kolna. Mz. 335. Š. hutní. Šp. Stadia, báňské budovy, domky, v nichž se horníci zdržovali, scházeli, modlili atd. Am. — Š-a = pražecí ohniska. KP. IV. 67. Štadlov, a, m., Stadlau, místo v Rakou-
sích. Pal. Štáf, u, m. = kus, díl, ku př. z kamene,
hlíny, ledu atd., Stück; z něm. Staf, Stab, vz Mz. 335., Gl. 338. Štáf chleba, medu, mýdla, Us., železa. Br., Us. v Přerovsku. Kd. Popadnuv š. ocele. Mus. 1832. 316. Pa- pírovými š-fy na sebe házeli. Kom. L. 10. Masa veliké štáfy nasekali z velryba. Ler. Na našeho jednoho štáfem a brokem střelil. 1717. Pk. exc. Štafa, y, m., osob. jm.
Štafák, u,. m. = kus. S. chleba. Us. Rgl.
Vz Štáf. Štafáž, vz Staffage.
Šťafelec, Ice, m. -kus, ein Stiick Dala mu
hodný š. chleba. Us. Ft. Vz Štáf, Štramfál. Štafeta, y, f., vz Staffette. J. tr.
Štafetné, ého, n., die Estafettengebühr. J. tr. Štafír, a,, m. = stafír, pozlacovač, der
Vergolder. Sd. Štafirovati, vz Stafirovati.
Štáfovitý = štáfy mající, kouskovátý, in
Stücken. Jg. Šťahel a šťagel, hle, gle, m. = šťčakel.
Us. na mor. Drahansku. Hý. S. chleba. Hý. Šťáhlavce, Stiahlawetz, ves u Rokycan.
PL. Štáhlavka, y, f., Stiahlawka, samota
u Prahy. PL. Šťáhlavy, dle Dolany, Stiahlau, ves u Ro-
kycan. PL. Vz S. N. Šťachel, chle, m. = šťaklík.
Štacheta, y, f. = ostře zakončený kůl,
die Stachete, Palisade. Z vlas. steccato, vz Mz. 335. — Kom. J. 613. Štachetný, Stacheten-, Palisaden-. S-né
šance. Jg. Štachetovati == kolím špičatým hraditi,
mit Stacheten (Palisaden) umgeben, ver- sehen. Ros. Štachle, e, f. = v hutn. železná hul se
dřevěnou násadou ku prondavání peci. Us. |
||
|
|||
Předchozí (941)  Strana:942  Další (943) |