942

Šrůtka, y, f. = zpropitné sladovnickým
od vystavěného piva, z něm. Schrot, Mz 334.,
das Schrot-, Spundgeld. Š. = zisk, výdělek,
der Schnitt, Profit. Š-u při něčem míti. D.
Čert chce míti nějakou š-u. Šp. — Š. =
váda, potyčka, das Gezänk. Konec udělati
š-ce. Hněvk. Š. ve vojen, zcela nepatrná
nahodilá srážka malých čet, nemající žá-
dného vlivu na operace válečné, méně vý-
znamná než šarvátka. S. N. XL Dlouhým
střílením před Čáslaví a š-kami častými . . .
do 2000 vojáků potlučeno jest. Skl. 299. —
Š-ky a půtky. Us. Rgl. — Š. = kus, úkro-
jek masa, chleba, der Schnitt. Vz Mz. 334.
Š. = kus na dlouho ukrojeného, uzeného
masa, ein Stück Rauchfleisch. Ve východ.
Čech. a na Mor. Dř., Kčr., Hý.

Šrutky, pl., f., na Mor. vých. -= klobásy,
uzenky. Zabili prase na šrutky. Mor. Šd. —
Š. = hadry, Fetzen. Roztrhaný, že š. s něho
visí. U Opavy. Klš.

Šrutování, n. das Schrotwerk, v horn.
Šm.

Šrutovati = šrotovati, schroten. U Opavy.
Klš. —- Š., den Schacht auszimmern. Šm.

Šryry = čtyři. Na mor. Zlínsku. Brt.

Sš. Místo skupeniny šš slyšeti u lidu jen
š: vyší m.: vyšší. Kts. Vz Š.

1. Št, m.: čt; štyry m. čtyři, v obec.
mluvě. Ht. Vz Šť.

2. Šť v 15. věku počalo nastupovati mí-
sto šč, mívaliť staří: oščep, ščít, ješče, bo-
jišče: nyní: oštěp, štít, ještě, bojiště; ale
místy v obecné mluve a na Mor., Slov. a
ve Slez. se šč {chč) udrželo: ščastný, ščestí,
Ščepan, ščekať, ščít (vz Brt, Mtc. 1878. 7.),
vz Chč, Sč. — Sč m. šč, se jest znakem ná-
řečí českého: ohniště, v Polště, lidští. Šf. —
St povstává obyčejně z sk a st: tisknu —
tištěn, vojsko — u vojště, hustý — houšť,
pustý — poušť, mastím = maštěn. Vz Sk,
St; — St a št se střídají s č: čvat, mo-
ravčí m.: štváti, moravští; malenovčí (vždy
po v), na mor. Zlínsku, Brt.; slovenština,
franština, slovenčina, frančina. — Jména žen.
rodu v -šť ukončená skloňují se podlé Dan.

Štáb, u, m., z němec. Stab == hul, žezlo,
znamená náčelníky pluku vojenského. Jg.
S. pevnostní, generalní, genijní, dělostře-
lecký, brigádní. Čsk. Vz Štáb.

Šťab, u, m. šťovík, rumex, der Sauer-
ampfer. Na Ostrav. Tč.

Šťabák, šťovák, a, m. kos, chlapík.
Us. Rgl.

Štabarati hřmotiti. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Štabarc e, m., der Lärm. Na Moravě a
Slov. Kch., Bern. Cf. Štarc.

Štabarcovati = štarc dělati, buráceti,
bouchati, rumpeln. Slov. a mor. Bern. —
čím. Kdo tam dveřmi pořád štabarcuje?
Mor. Sd., Včr.

Šťabec, bce, m. = kousek, drobek, štipec,
ein Bischen. Š. chleba, masa, hlíny. Us.

Štablík, a, m. = vrabec, š prcek; slabé,
vyzáblé dítě. Ve vých. Cech. Ktk., Hrp.

Štablovice, dle Budějovice, ves u Opavy.
Vz S. N.

Štablovský, ého, m., osob. jm. Š. z K.o-
valovic, starožitná vládycká rodina mor.-
slezská. Vz S. N.

Štábstrompetr, a, m., z němec. Stabs-
trompeter. Pije jako š. Vz Opilý.

Štace, e, f., z latin., statio = zastávka,
stanoviště, stanice, die Station. Poštovská
š. S. na křížové cestě.

Šťaditi, vz Štěditi.

Šřadlo, šťadlo, a, n., štadia, pl. Š. =
budova k rozličné potřebě horní a hutní
jako na dni tak v dole, der Stadel. Vys.
Něm. dial. stadel, horreum, stabulum, sto-
dola, chlév, kolna. Mz. 335. Š. hutní. Šp.
Stadia, báňské budovy, domky, v nichž se
horníci zdržovali, scházeli, modlili atd. Am.
— Š-a = pražecí ohniska. KP. IV. 67.

Štadlov, a, m., Stadlau, místo v Rakou-
sích. Pal.

Štáf, u, m. = kus, díl, ku př. z kamene,
hlíny, ledu atd., Stück; z něm. Staf, Stab,
vz Mz. 335., Gl. 338. Štáf chleba, medu,
mýdla, Us., železa. Br., Us. v Přerovsku.
Kd. Popadnuv š. ocele. Mus. 1832. 316. Pa-
pírovými š-fy na sebe házeli. Kom. L. 10.
Masa veliké štáfy nasekali z velryba. Ler.
Na našeho jednoho štáfem a brokem střelil.
1717. Pk. exc.

Štafa, y, m., osob. jm.

Štafák, u,. m. = kus. S. chleba. Us. Rgl.
Vz Štáf.

Štafáž, vz Staffage.

Šťafelec, Ice, m. -kus, ein Stiick Dala mu
hodný š. chleba. Us. Ft. Vz Štáf, Štramfál.

Štafeta, y, f., vz Staffette. J. tr.
Štafetné, ého, n., die Estafettengebühr.
J. tr.

Štafír, a,, m. = stafír, pozlacovač, der
Vergolder. Sd.

Štafirovati, vz Stafirovati.

Štáfovitý = štáfy mající, kouskovátý, in
Stücken. Jg.

Šťahel a šťagel, hle, gle, m. = šťčakel.
Us. na mor. Drahansku. Hý. S. chleba. Hý.

Šťáhlavce, Stiahlawetz, ves u Rokycan.
PL.

Štáhlavka, y, f., Stiahlawka, samota
u Prahy. PL.

Šťáhlavy, dle Dolany, Stiahlau, ves u Ro-
kycan. PL. Vz S. N.

Šťachel, chle, m. = šťaklík.

Štacheta, y, f. = ostře zakončený kůl,
die Stachete, Palisade. Z vlas. steccato, vz
Mz. 335. — Kom. J. 613.

Štachetný, Stacheten-, Palisaden-. S-né
šance. Jg.

Štachetovati == kolím špičatým hraditi,
mit Stacheten (Palisaden) umgeben, ver-
sehen. Ros.

Štachle, e, f. = v hutn. železná hul se
dřevěnou násadou ku prondavání peci. Us.