943

Šťaehlík, u, m. = kus, ein Stück. Vz
Stachel. Na Polic. Kšá.

Štáchlotí, n., štáchloví = haraburdí,
das Gerumpel, der Rummel. Us. Ptr.

Štachytí, n. = koly na plot. Mor. Bkř.

Štajdyš, e, m. = brambory moukou a
zelím rozmíchané. U Písku. Šg.

Štajer, jra, m., osob. jm. Vz S. N.

Stajerka, y, f. = štajryš. Dal si zahrát
š-ku. Sš. P. 695., 697.

Štajerovice, dle Budějovice, Steurowitz.
S. veliké a malé, vsi u Hostopeče (Auspitz)
na Mor. PL. U lidu: Štorvice, Štorvičky.
Us. Hý.

Štajgr, a, m., šp. z něm. Steiger, v horn. —
lezec. Rkp. pr. hor.

Stajngut, šp. z něm. Steingut — kame-
nina, kamenné nádobí, majolíkové nádobí,
hliněné nádobí na způsob porcelánu.

Štajryš, e, m., baborák, baboračlca, ná-
rodní tanec v Čech. Vz S. N.

Štak, u, m., v horn. = zvýšení štoly, die
Erhöhung des Stollens. Srov. dněm. stack,
příčná hráze z kolí. Mz. 335.

Šták (slov. ščák), a, m., der Brunzer.
Bern.

Sťakal, u, m., grosser Brodschnitt. Olom.
Sd. Cf. Šťahel, Šťakalec, Šťakel.

Sťakalec, lce, m. = šťakal. Olom. Sd.

Sťakel, kle, m. = suchá větev, dürrer
Ast; kus dřeva, ein Stück Holz. Mor. Vz
Sťaklík.

Šťaklík, u, m. = šťakel. U Olom. Sd. Vz
Šťachel, Šfachlík.

Stakovati = štolu zvýšiti, erhöhen. Vz
Štak.

Štákové paseky u Vizovic. Tc.

Štalc, e, m. = štalec. Hvl., Prm. IV. 249.

Štalčí, Stelzen-. Š. díra. Cf. Štalec.

Stalec, lce, m., z němec, die Stelze =
trámec, sloupec, na kterém koš mlýnský leží,
der Gossebaum, das Rüstholz, die Stelze.
Jg. Vz Mz. 335.

Stamfál, u, m. = veliký kus, veliký krajíc.
Zakrojil si š-fál chleba. Us. Rgl. Cf. Štáf,
Štramťál, Šťakal.

Štamfrlka, y, f. = menši sklenice picí,
das Trinkglas. Na mor. Drahansku. Hý.

Štampach, a, m., Steinbach, ves u Falk-
nova. PL. Vz S. N. — Š., a, m., jm. staré
šlechtické rodiny, která r. 1830. po meči
vymřela. Vz S. N.

Štampilie, vz Stampilie.

Štanda, y, f., z něm. Stande = plecho-
vice, nádoba, kterou se pro pivo chodí. V. —
Š. = štoudev. U Plzně. Dšk., Dač. L 359.

Standář, e, štandar, a, m., v obecné
mluvě ze: gensďarm (žandarm). Cf. Sandár.

Šandára, y, f. = zástava, praporec jez-
decký, die Standarte. D., Mus. II b. 60.
Z lat. extendere, vz Mz. 335.

Standle, e, f. = štandlík, u, m. = káď,
štoudev, die Stande, der Ständer. Vz Mz.

335. Š-dle měděná na vychlazení vína, der
Kühlkübel, Kühlständer. Půh. brn. 1580. f.
342. Je jako š. (tlustý, neobratnv . U Žamb.
Kf.

Štandrle, e, n. = zastavenícko, večerní
hudba pod okny, šp. z něm., das Ständchen,
Ständerlein. D.

Štangla, y, f., strč. štanda, němec, die
Stande = štoudev na vodu. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Štangle, e, f., šp. z něm. Stange, vz l =
tyč, bidlo, žerď, ráhno.

Štanovský, ého, m., osob. jm. Š. z Cech-
tic, m. starožitné vládycké rodiny v Cech.
Vz S. N.

Sťapka, y, f. = špetka, štipka, vz toto.
Š. mouky. Us.

Šťára, y, f. Š-u si u někoho udělati, sich
eine Sau einlegen. Šm.

Šťárací, Schürf-. Šm.

Šťárač, e, m., der Schürfer. Šm.

Šťáradlo, a, n., v hutu., das Gareisen. —
Š-a, das Schürfwesen.

Šlarák, u, m. drátek ku šiárání v dýmce.
Mor. Sd.

Šláral, a, m. = hašteřil, der Stänker,
Stirler, Störer. Jg., Šp., Sd.

Sťárálek, lka, m. = štáral.

Šťárání, n., das Stirlen, Stöbern, Grübeln,
die Stänkerei. Jg.

Štárati, šťarati, šťourati, štourati; štá-
rávati, šťárávati, šťourávati = hledati, slí-
diti, stöbern, stirlen, grübeln, nachsuchen,
stäubern. Jg. Vz Štreka, Kutiti, Šťourati. —
abs Kdo sám v peci bývá, jiného tam štárá.
Ros. Ten člověk ustavičně šťárá (je rýpal).
Ms. Hý. — (co) kde. Š. v domé (= hle-
dati po domě), V.; poklady v hrobích š.,
Puch.; š. v ohni; v zubích (párati). Štárati
po všech koutech. V. — jak: na všecky
strany. V. Š-rati se někam po tmě. Us. —
někoho = špičkovati, sticheln. Aesop. -
čím kam: do vosího hnízda hůlkou š. —
Vz Mz. 336.

Sťarátka, Stiaratsbaude, hospoda u Ko-
lína. PL.

Sťárátko, a, n. = párátko, der Zahn-
stocher. Us. Ft.

Šťáravosť, i, f., die Stichelei, Pikanterie.
Olom. Sd.

Štáravý, stichelig, pikant. U Olom. Sd.
Štarc, e, m. hluk. Mor. Brt. Nedělej
štarců. Mor. Šd.

Štarcovati. To jest nástroj pohubení
všecek svět š-jící. 1522. Vz Šturcovati. —
Š. = rumpeln. Flav. — se = s těží se s ně-
čím pohybovati, chramostiti se, protzen, ü.

Šťárka, y, f., vz Kutná.

Štarnov, a, m., Sternheim, ves u Konice
na Mor. PL.

Šťasník, a, m., osob. jm.

Šťasta, y, m., osob. jm.

Šťastie, zastr. a na Slov. = štěstí.