944

Šťastikovati někomu = štěstí přáti.
Kld. 289. Cf. Štěstkovati.

Šťastka, y, f., osob. jm.

Šťastlivé = šťastně, glücklich. Bern.

Šťastlivec, vce, m. = syn Štěstěny. S. N.

Šťastlivosť, štěstlivosť, i, f., das Glück-
lichsein. Slov.

Šťastlivý, štěstlivý, na Slov. a Mor. a
ve Slez. = šťastný, glücklich. Jg., Tč-. Š.
cesta, návrat, posedění. Dbš. 95., 16. Š-vý
ples.'Edk. C. 310.

Šťastná, é, f., Felicitas; die hl. Feliciana.

Šťastně, zastr. štěstně, glücklich. Š. se
zvěsti, zdařiti, vyjíti, se vésti, bojovati, V.,
prospívati. Kom.

Šťastněti, ěl, ění, glücklich werden. Ros.

Šťastníce, e, f.,,ve slož.: nešťastnice, die
Unglückliche. — Š., das Vorstreckrechen.
Us,

Šťastník, a, m., ve slož.: nešťastník, der
Unglückliche. Jg.— Š., a, m., osob. jm. Vz
Tk. III. 638., V. 84.

Šťastniti, il, ěn, ění = blažiti, beglücken.
Pl., Dch., Jg. — koho čím.

Šťastnosť, i, f. = štěstí, blaho, der Glücks-
zustand. Jel., Dch.

Šťastnoušek, ška, m., das Glückskind,
Sonntagskind. D.

1. Šťastný; šťasten, stna, o; šťastničký;
kompar. šťastnější. Š., v již. Čech. posud
ščasnej (vz šč, šť.) Kts. Thema sъčestъ,
woher štěstí, příp. -ьnъ.. Mkl. B. 151. Š. =
kdo má štěstí, glücklich, glückselig, froh,
Glücks-. Š-ou bitvu svésti. V. Š-ý den, V.,
příhoda, hvězda, hodina. D. Narodil se na
šťastné hvězdě; Přejeme šťastného daření;
Nastala nám šťastná doba; Přeji šťastného
dne, návratu. Us. Dch. Odpusť, Bože, od-
pusť vinu, a dej nám šcasnú hodinu; Ten
rok velmi šťastný bude, obrodí se nám ci-
bule; Šťastná voda, na nižto chodí děvy
na letnice nebo na bílou sobotu nebo před
svátky p. Marie letními. Sš. P. 42., 740.,
760. (Tč.). Se panem Bohuši šťastné paměti,
seligen Angedenkens. Půh. II. 439. Š-stný
na koni a nešťastný pod koněm (jest). Č.
Šťastný-li jest někdo, nehleď šilhavě. Kom.
J. 912. Neškoď nikomu, š-ných věcí žádej
všechněm. Kom. J. 881. Šťastný, kdo cizí
příhodou vystříhá se před svou škodou.
Prov. Šťastný, kdo cizím neštěstím umí se
káti. Sych. Kdo se š-ným nenarodí, ledva
kdy o svém věku š-ným bude. Prov. Šťast-
ným učiniti někoho. D. Strany přísloví a
pořekadel vz: Blázniti, Cimbál, Dobřany,
Kat, Klobása, Kvítí, Líha. Peří, Poděbrady,
Poduška, Praha, Pšenice, Ryba, Sednouti na
koho, Šátek, Štěstí, Svakr, Zelený. Nikdo
není dokonale šťasten, vz o tom přísloví
v článcích: Ale, Bídný, Dým, Nehoda, Stav,
Střevíc, Zlosť. — v co. Aby v kóno byli
šťastni. Št. Bude v přátely šťastný. Star.
pran. — nač: na numera. Us. — v čem,
čím: v lásce, láskou. Jakové krále dieme,
ež jsú šťastni nyní nadějí a potom, když
sstojí v tom, ovšem budú teprv š-ni dojdúc
královstvie nebeského. Št. Ob. v. 162. 5.

2. Šťastný, ého, m. = Felix, jméno.

3. Šťastný, ého, m., osob. jm. Š. Matěj,
malíř, f 1866; Š. Jarosl. a Vladim., spisov,
čeští, vz Tf. H. 1. 193., 136. Š. Jan, řed.
čes. real, škol v Praze, český spisovatel;
Š. Vladimír, katech, v Brně a čes. básník.
Vz S. N., Tf. H. 1. 195.

Štater, u, m. = mince 10 dukatův uher-
ských, z řec.-lat. úxax^. Vz Mz 336.

Štatista, y, m., lépe: statista.

Statistika, y, f., lépe: statistika.

Štatue, e, f., z latin, statua, die Statne,
Bildsäule. Vz Socha.

Štatut, lépe: statut.

Šťáv, u, m. = šťável, rostl. Slb. 236. Na
Ostr. šťob. Tč. Vz Šťável.

Šťáva, šťavka, šťavička, y, f.; instr.
šťavou, vz Brána. Š. = míza, der Saft. V,
144. Š-vy (hurnores) jsou podstatné kapalné
nebo docela tekuté součástky těl organic-
kých sloužící nejvíce k jich výživě. Roze-
znáváme š-vy bylinné (succus) a šťávy zví-
řecí. U rostlin jest to hlavně míza. Š-vy
zvířecí: voda zvířecí (blastema, cytobla-
stema), míza (chylus), š-vy vymíšené (se-
creta, excreta: sliny, žluč, střevní, břišní a
žaludeční moky, semeno, mok předstojnice,
mléko, mok oční, maz ušní, slzy, sliz oční,
pot, moc, lejno atd.). Vz S. N. Š. v rostl.
sok, succus, der Saft, všeobecný název všeli-
jaké kapaniny uvnitř v rostlinách jsoucí n.
na povrch vytékající. Š. oblanová, cambium,
das Kambium. Rst. 70. Š. sklípková, liquor
cellularis, der Zellensaft, kapanina jako voda
čistá ve sklípcích nikdy nescházející. Rst.
7 , 503. -- Š. stromová, koniklecová lihová,
hroznová (víno), z máku pro spaní, mlíčná
z jahůdek, Rostl., D., Us. (Jg.), žaludková
(Magensaft), Krok, výživná (zažitina, Nah-
rungs-), mléčná (mléčina, Milch-), Pž.; ze
švestek při sušení jich se vyvíjející: kecanda,
kocanda, kyndule, š. stromů: míza, miska,
míždí, Šp.; akacová, pravá n. aegyptská,
alkermesová, bezová, borovičková, bylinná,
citronová, jalovcová, lociková, malinová,
trnková, Kl., rivisová. Us. Š. buněčná, ža-
ludečná. Vz Schd. II. 154., 353., Kk. 5. Š.
ovocná, od pečeně, k pečeni (der Braten-
saft), prsní (lék). Us. Dch. Š-va jablková,
jahodová, octová, pomerančová, třešňová,
višňová. Hsg. Š. rakoviny, der Krebssaft;
mikterová. Nz. lk. Š. čeřená, lučená, der
Scheidesaft. Pta. Vz Tresť. Kadidlo, pry-
skyřice — jsou šťáva (míza stromů jistých).
Kom. J. 124. Mízu, šťávu pouštěti. Šp. Ne-
hledej na šťávě loje (cf.: na žábě chlupu).
Smil. Usmíval se naň jako vlk na šťávu.
Dělati někomu na něco šťávu (sliny, lasko-
minu. Vz Mlsný). Č. — Š., na Hané = zel-
nice, der Küchengarten. — Š., na Slov. ==
šťáv, šťovík. Plk. Vz Šťavel.

Šťávati = scávati. Slov. Vz Scáti.

Šťável (zastr. štěvel), e, m. = šťovík, der
Sauerampfer, rumex acetosa. Jg. — Š., der
Sauerklee, oxalis. Š. kyselý, o. acetosella;
tuhý, o. stricta; růžkovatý, o. corniculata;
hlíznatý, o. tuberosa, kolníkový, o. conor-



	944

	Šťastikovati někomu = štěstí přáti. Kld. 289. Cf. Štěstkovati. Šťastka, y, f., osob. jm. Šťastlivé = šťastně, glücklich. Bern. Šťastlivec, vce, m. = syn Štěstěny. S. N. Šťastlivosť, štěstlivosť, i, f., das Glück- lichsein. Slov. Šťastlivý, štěstlivý, na Slov. a Mor. a ve Slez. = šťastný, glücklich. Jg., Tč-. Š. cesta, návrat, posedění. Dbš. 95., 16. Š-vý ples.'Edk. C. 310. Šťastná, é, f., Felicitas; die hl. Feliciana. Šťastně, zastr. štěstně, glücklich. Š. se zvěsti, zdařiti, vyjíti, se vésti, bojovati, V., prospívati. Kom. Šťastněti, ěl, ění, glücklich werden. Ros. Šťastníce, e, f.,,ve slož.: nešťastnice, die Unglückliche. — Š., das Vorstreckrechen. Us, Šťastník, a, m., ve slož.: nešťastník, der Unglückliche. Jg.— Š., a, m., osob. jm. Vz Tk. III. 638., V. 84. Šťastniti, il, ěn, ění = blažiti, beglücken. Pl., Dch., Jg. — koho čím. Šťastnosť, i, f. = štěstí, blaho, der Glücks- zustand. Jel., Dch. Šťastnoušek, ška, m., das Glückskind, Sonntagskind. D. 1. Šťastný; šťasten, stna, o; šťastničký; kompar. šťastnější. Š., v již. Čech. posud ščasnej (vz šč, šť.) Kts. Thema sъčestъ, woher štěstí, příp. -ьnъ.. Mkl. B. 151. Š. = kdo má štěstí, glücklich, glückselig, froh, Glücks-. Š-ou bitvu svésti. V. Š-ý den, V., příhoda, hvězda, hodina. D. Narodil se na šťastné hvězdě; Přejeme šťastného daření; Nastala nám šťastná doba; Přeji šťastného dne, návratu. Us. Dch. Odpusť, Bože, od- pusť vinu, a dej nám šcasnú hodinu; Ten rok velmi šťastný bude, obrodí se nám ci- bule; Šťastná voda, na nižto chodí děvy na letnice nebo na bílou sobotu nebo před svátky p. Marie letními. Sš. P. 42., 740., 760. (Tč.). Se panem Bohuši šťastné paměti, seligen Angedenkens. Půh. II. 439. Š-stný na koni a nešťastný pod koněm (jest). Č. Šťastný-li jest někdo, nehleď šilhavě. Kom. J. 912. Neškoď nikomu, š-ných věcí žádej všechněm. Kom. J. 881. Šťastný, kdo cizí příhodou vystříhá se před svou škodou. Prov. Šťastný, kdo cizím neštěstím umí se káti. Sych. Kdo se š-ným nenarodí, ledva kdy o svém věku š-ným bude. Prov. Šťast- ným učiniti někoho. D. Strany přísloví a pořekadel vz: Blázniti, Cimbál, Dobřany, Kat, Klobása, Kvítí, Líha. Peří, Poděbrady, Poduška, Praha, Pšenice, Ryba, Sednouti na koho, Šátek, Štěstí, Svakr, Zelený. Nikdo není dokonale šťasten, vz o tom přísloví v článcích: Ale, Bídný, Dým, Nehoda, Stav, Střevíc, Zlosť. — v co. Aby v kóno byli šťastni. Št. Bude v přátely šťastný. Star. pran. — nač: na numera. Us. — v čem, čím: v lásce, láskou. Jakové krále dieme, ež jsú šťastni nyní nadějí a potom, když sstojí v tom, ovšem budú teprv š-ni dojdúc královstvie nebeského. Št. Ob. v. 162. 5.	2. Šťastný, ého, m. = Felix, jméno. 3. Šťastný, ého, m., osob. jm. Š. Matěj, malíř, f 1866; Š. Jarosl. a Vladim., spisov, čeští, vz Tf. H. 1. 193., 136. Š. Jan, řed. čes. real, škol v Praze, český spisovatel; Š. Vladimír, katech, v Brně a čes. básník. Vz S. N., Tf. H. 1. 195. Štater, u, m. = mince 10 dukatův uher- ských, z řec.-lat. úxax^. Vz Mz 336. Štatista, y, m., lépe: statista. Statistika, y, f., lépe: statistika. Štatue, e, f., z latin, statua, die Statne, Bildsäule. Vz Socha. Štatut, lépe: statut. Šťáv, u, m. = šťável, rostl. Slb. 236. Na Ostr. šťob. Tč. Vz Šťável. Šťáva, šťavka, šťavička, y, f.; instr. šťavou, vz Brána. Š. = míza, der Saft. V, 144. Š-vy (hurnores) jsou podstatné kapalné nebo docela tekuté součástky těl organic- kých sloužící nejvíce k jich výživě. Roze- znáváme š-vy bylinné (succus) a šťávy zví- řecí. U rostlin jest to hlavně míza. Š-vy zvířecí: voda zvířecí (blastema, cytobla- stema), míza (chylus), š-vy vymíšené (se- creta, excreta: sliny, žluč, střevní, břišní a žaludeční moky, semeno, mok předstojnice, mléko, mok oční, maz ušní, slzy, sliz oční, pot, moc, lejno atd.). Vz S. N. Š. v rostl. sok, succus, der Saft, všeobecný název všeli- jaké kapaniny uvnitř v rostlinách jsoucí n. na povrch vytékající. Š. oblanová, cambium, das Kambium. Rst. 70. Š. sklípková, liquor cellularis, der Zellensaft, kapanina jako voda čistá ve sklípcích nikdy nescházející. Rst. 7 , 503. -- Š. stromová, koniklecová lihová, hroznová (víno), z máku pro spaní, mlíčná z jahůdek, Rostl., D., Us. (Jg.), žaludková (Magensaft), Krok, výživná (zažitina, Nah- rungs-), mléčná (mléčina, Milch-), Pž.; ze švestek při sušení jich se vyvíjející: kecanda, kocanda, kyndule, š. stromů: míza, miska, míždí, Šp.; akacová, pravá n. aegyptská, alkermesová, bezová, borovičková, bylinná, citronová, jalovcová, lociková, malinová, trnková, Kl., rivisová. Us. Š. buněčná, ža- ludečná. Vz Schd. II. 154., 353., Kk. 5. Š. ovocná, od pečeně, k pečeni (der Braten- saft), prsní (lék). Us. Dch. Š-va jablková, jahodová, octová, pomerančová, třešňová, višňová. Hsg. Š. rakoviny, der Krebssaft; mikterová. Nz. lk. Š. čeřená, lučená, der Scheidesaft. Pta. Vz Tresť. Kadidlo, pry- skyřice — jsou šťáva (míza stromů jistých). Kom. J. 124. Mízu, šťávu pouštěti. Šp. Ne- hledej na šťávě loje (cf.: na žábě chlupu). Smil. Usmíval se naň jako vlk na šťávu. Dělati někomu na něco šťávu (sliny, lasko- minu. Vz Mlsný). Č. — Š., na Hané = zel- nice, der Küchengarten. — Š., na Slov. == šťáv, šťovík. Plk. Vz Šťavel. Šťávati = scávati. Slov. Vz Scáti. Šťável (zastr. štěvel), e, m. = šťovík, der Sauerampfer, rumex acetosa. Jg. — Š., der Sauerklee, oxalis. Š. kyselý, o. acetosella; tuhý, o. stricta; růžkovatý, o. corniculata; hlíznatý, o. tuberosa, kolníkový, o. conor-