953

der Hunde, Füchse, Wölfe, Affen, Bären,
Löwen. Tísta se štěňaty štěká na přícho-
zího. Kom. Ščeně lvové. Ž. wit. 16. 12.,
103. 21. Štěnec lvový. Vyhnali ho před
vrata, přišla k němu štěnata; Ščeňata po-
zavíral a je kyjmi bíti dal. Sš. P. 20., 21.
Ovšem, však také štěňátka jedie drobty,
kteříž padají se stolu pánóv jich (Mat. 15.);
Ale jako štěněti otruskóv (drobtů) podaj.
Hus. II. 95., 99. (Tč). Štěně štěká, jak od
psů slyší. Pk. Sám se vnadí štěnec ručí.
Alex. 1099. Š. podpažní. V. Š. vyzrazuje,
co z něho za psa bude. Vz Mladík. Prov.
Také někdy štěncům zuby dorostají (mla-
dými a mdlými nemáme pohrdati, i oni
svého Času mohou dojíti). Jg. Jižť jsú štěn-
cóm zubi dorostli. Tkadl. II. 1.

Štenec, nce, m. = nedozralé peří ptačí.
Na Policku. Kšá.

Štěnec, nce, m., vz Stěně. — Š., pl. š-ci
= vzteklosť, běsnost, pominutí, die Wasser-
scheu, Wuth, hydrophobia. Ani štenci se za-
rodí v člověku, ani co jedovatého. Lék. kn.
1544. — Š-ci = zhlaví u brusního koryta.
Us. — Š., Stienitz, ves u Vys. Mýta. PL.

Štěněcí = od štěněte, von einem jungen
Hunde. L.

Štěněr, u, m. = motyka, die Haue. Us.
v Budějov. Jg.

Štěnha, y, f., pl. š-hy == dlouhá dřeva,
která kladou místo hnojníku a na ně dává
se korba.

Štěnice, vz Štěnice, Hmyz. BO. Š. stro-
mová: škřina. Na mor. Zlínsku. Brt. Š. čer-
vené, vz Barušky.

Štěničenka, y, f., trichocera, prvok. Krok.
II. 521.
Štěníčník, lépe: stěničník. Jg.

Štěník, u, m., čteník, der Zaspel, míra příze.
S. N. Pásmo 20 nití, štěník 20 pásem, pra-
deno 3 štěníky, štučka 4 přadena. U Rychn.
Ntk. Š. = 10 pásem tlusté příze z koudele
napředené. V Policku. Kšá. U Chrud. š. =
10 pásem nití. Kd. Kroutí šteníky = přede
š-ky (posměvačně). Na Policku. Kšá. Je na-
raženej jako šteník (jak široký tak dlouhý).
V Kunv. Msk. Vz Čteník, Tkadlcovství.

Šteníkový, vz Čteníkový.

Šteníř, e, m. = der Leiter-, Gerüstbaum
im Bau. Us. Jg.

Štěniti se, oštěniti se = štěnata roditi,
junge Hunde, Wölfe usw. werfen, ausschüt-
ten. Vz Štěně. Čuba se běhá, štění.

Štěnka, y, f. Pl. štěnky, lépe: stěnky =
dvě tlustá do čtverce otesaná dřeva podél
na voze, aby se na ně těžký náklad nalo-
žiti mohl. Us. u Hořic. Hk.

Štěnný, štěňatý, trächtig. S. suka. Na
Ostrav. Tě.

Štěnovice, dle Budějovice, Stienowitz,
ves u Plzně. PL. Vz Tk. IV. 218., S. N.,
Pal. III. 2. 130.

Štěnýř, e, m. = šteníř. Zkr.

Step, u, m. — druh šití, kde se steh se
stehem spojuje, das Steppen, Sticken. Š-em
šiti košili.

Štěp, u, štípek (zastr. štěpek), pku, m.,
štěpí, n., strsl. štьpь, vedle ščip, was man
mit den Fingern zusammenfassen kann; hier-
her gehört auch ščap, damnum, škoda, ei-
gentlich das Abgezwickte. Mkl. B. 16. Cf.
Sčip. (Hý.) Š. = roub či ratolesť ze stromu na
strom sazená, der Pfropf, das Pfropfreis. Ros.
Š. je rostlina, která roub vyhnala n. na níž
se roub ujal. Rostl. I. 64. a. Š., zvl. strom
ovocný zušlechtěný, der gepfropfte Obstbaum.
D. Štipků pilen jest. V. Š., který hrušky
nese; Š. meruňkový. V. Š. bez květu. Prov.
Jaký š., takové ovoce. Prov. — Š., zvl. ja-
bloň štěpná, gepfropfter Aepfelbaum. Po za-
hradě chodila, ščep jablunku sadila; sadila
ju z hlyboka: Růsť jablunko z široka. Sš.
P. 435. Jablko nerádo padá od štěpu, nemů-
že-li jináč, ale špičkou se k němu obrátí.
V. — Š. = strom vůbec, der Baum. Ar-
bores fructiferae, quae ščepy dicuntur. Ord.
j. t. §. 62. Gl. 339. Když ovoce na štěpiech
dospievá, tehdy blízko jest léto. Hus. II.
12. Š. velmi rád se přijímá, když věter,
déšť a slunce má; tak každému se, kdo má
štěstí, může vždycky dobře vésti. Slez. Tč.
Štěpař š-y neúrodné vykořeňuje. Kom. List
od š-u neb stromu. V. Vsadil š. Jel. — Š.
mizdřicí, na kterém koze mizdří, der Streich-,
Schabelbaum. D.

Štěpač, e, m. = štěpák.

Štěpák, a, m. = drvoštěp, který dříví
štípá, jež potom jiní přeřezávají, der Holz-
spalter. Us. Dch.

Štěyalka, y, f. = křísalka. U Prostěj.
Vch. Vz Štěpán 2.

1. Štěpán, a, m., z řec. órícfiavog, Ště-
pánek, nka, m., dříve Štefán, Štefánek,
v obec mluvě na Slov. Štefek, Štefko, Šte-
fíček, Štefíčko, Štěvo, Števko, Štěvičko. Ste-
phan. Jg. Sv. Štěpána nalezení (³/₈). Gl 339.
Na sv. Stepána, každý se má za pána (toho
dne jdou pacholci t. j. mužští čeledínové
ze služby, je svoboda, sloboda, vz toto);
Na boží narození o huby otevření, na sv.
Štěpána o napití ze džbána, na nový rok
o slepicí krok, na tři krále o hodinu dále
(o to jest den delší). Hrš. Vz o vlastních
jménech Štěpán a Štěpánek Tk. I., IL. III.,
IV., V. (rejstřík), S. N., Tf. 120.

2. Štěpán, u, m. = křížalka, gedörrtes
Obst. Nakup tam štěpánů k večeři. U Olom.
a Litovle. Sd., Kčr.

Štěpanice, dle Budějovice, Stiepanitz,
ves u Nové Paky. PL. — S. dolejní a ho-
řejní, Stiepanitz, vsi u Jilemnice. PL. Cf.
S.N.

Štěpánov, a, m., Stepanow, ves u Bilína;
Stephanau a) ves u Šternberka na Mor.,
b) ves u Boskovic; Stephanshof, hostinec
u Vys. Mýta; Stiepanau, městys v Brněn-
skú, Stiepanow, mě. u Vlašimi, vsi u Cho-
téboře, u Leštiny, u Skutče, u Přelouče,
u Slaného; Stiepanowitz, ves u Lišova;
Stippanau, ves v Olomoucku. PL., Tk. I.
626.

Štěpanovice, dle Budějovice, Stepano-
witz, ves u Rovenska; Stiepanowitz, ves
u Lišova (vz Štěpánov), vsi u Klatov, u Ti-