954

šnova, u Jaroměř. PL. Vz Tk. III. 34., 305.,
V. 192-, S. N., Tf. 288., Žer. Záp. II. 190.

Štěpanovec, vce, m., osob. jm. Vz Tk.
III. 377., 524.

Šťěpanovsko, a, n., Stiepanowsko, ves
u Holic. PL.

Štěpánský přívoz, Stephans-Uiberfuhr,
samota u Mělníka. PL. — Š. kostel v Praze,
vz Tk. I. 625., II. 550., III. 660., IV. 742.
Š. kostel ve Vídni; š. věž. Us. Šd.

Štěpař, štěpíř, e, m. = kdo stromy ště-
puje, též kdo je sází a opatruje, der Impfer,
Pfropfer, Pelzer. Š. semeniště buď ratolestmi
aneb pláněmi vysadě rouby štěpuje a svla-
žuje, výstřelky klestí, štěpy neúrodné vy-
kořeňuje. Kom. S. (sadař) sází stromy, rou-
buje (štěpuje) proutky (rouby) na plaňky
aneb je očkuje. Pt.

Štěpaření, n. = štěpařství.

Štěpařiti, il, ení, Baumgärtner sein.

Štěpařka, y, f., die Baumgärtnerin.

Štěpárna, y, f. — samota u Velvar. PL.

Štěpařský, Pfropfer-, Baumgärtner-. Š.
knihy, nástroje. Š. jednota, vz S. N.

Štěpařství, n. = umění ovocné stromy
dle zvláštností jich povahy přiměřeně vy-
chovávati, šlechtiti, přesazovati, aby se ve-
likých, zdravých stromů a hojného ovoce
docílilo, die Obstbaumzucht, der Obstbbau.
Vz více v S. N.

Štepati = štěpovati. Hej jedna ci ju šila
a druha stepala. Šl. ps. 339.

Štěpek, pka, m. = Štěpán. Mor. Šd.

Štěpený; -en, a, o, gepfropft. Ta za-
hrada t. cierkev sv., prve na malém miestě
t. v židovstvu štiepena, zprýštila sě jest.
Hus. III. 52.

Štěpí, n. -= mnoho štěpův, Obstbäume.
Zahrada štěpím vysazená. V. Mráz na š. u-
dělal škodu. V. Š. plemeniti, rozsazovati,
štěpovati, klestiti, očistiti. V. Ovoce na š.
roste. V.

Štěpík, u, m. = štípek, das Obstbäum-
chen. Koll.

Štěpina, y, f. = něco štípaného, poleno
atd., der Spaltling, das Spaltstück, das
Scheit, V., Dch. Š. = ¹/₄ pařezu. V Bolesl.
Bf. Přikládali smolné štěpiny. Šbk. Š. =
prokůlka. U Král. městce. Psčk. — Š., y, m.,
osob. jm.

Štěpinka, y, f., vz Štěpina, Pravidlo..

Štěpinový, Scheit-. Š. dřiví. Us. Dch.

Štěpíř, e, m. = štěpař.

Štěpitel, e, m., der Pflanzer. Bern.

Štěpitelka, y, štěpitelkyně, ě, f., die
Pflanzerin. Bern.

Štěpiti, il, en, ení; štěpívati, pfropfen,
pelzen, vsazováním roubů štěpy dělati. Z pla-
ných stromů činí se dobré štěpením, kopu-
lováním, očkováním, cívčením. Koll. Č. —
abs. Oni (kněžie) mají tu vinici okopávati,
bludy ven plejíce; mají štiepiti neb saditi,
v dobrém učiece. Hus. II. 65. — co (čím).
Cierkev svatů apoštolé krví svú štěpili; Svú

krví ji (cierkev) vykúpiv dal jim, aby také
svú krví ji štěpili. Hus. I. 365., 180. Ze
dřeva zlého móž býti dobré, když by je
štiepil. Hus. II. 295 — kde jak. Sstúpil
s vysokosti nebeské do zahrady cierkve
svaté, jižto na nízkém miestě t, ve veliké
pokoře štiepil. Hus. III. 71. (Tě.). — co
kam. Zdvořilost' do života štěpiti. Koll. —
Vz Štěpovati.

Štěpka, y, f. — tříska, der Span. Dch.
— Š. = špetka, ein Bischen. U Oiom. Sd. —
Š., y, m., osob. jm.

Štěpkov, a, m., Stiepkau, ves u Mor. Bu-
dějovic. PL.

Štěpnatý, reich an Obstbäumen. Šm.

Štěpní, Obst-. Š. zahrada. D.

1. Štěpnice, e, štěpnička, y, f. = štěpná
n. ovocná zahrada, sad, štěpovnice, sad
ovocní, sadiště, der Obst-, Baumgarten. Šp.
Š, = trata ovocnými stromy vysázená, po-
marium, der Obstgarten. Rst. 504. Zahrada
neb š. jest aneb kvítnice aneb obora. Kom.
Zpustlá š., prázdná truhlice. Vz Hospodář-
ský. Č., Lb. Špatné stromy ze š-ce vyře-
zati. Us., Hus. II. 292. Š. vědy, die Pflanz-
stätte der Wissenschaft. Č. — Š. = štěpařka.
St. skl. — S. = školka na stromy, die Baum-
schule. D.

2. Štěpnice, Stiepnitz, předměstí v Telči.
PL.

Štěpnický, zum Pfropfen gehörig. Š.
plánka. Bern.

Štěpnictví, n. = štěpařství.

Štěpnička, y, m., osob. jm. Š. Fr. Boh.,
čes. básník. Vz S. N., Tf. H. 1. 104.

Štěpničný — zahradní. Š. rostlina. Ro9tl.

Štěpník, a, m., Stiepník, myslivna v Po-
děbradsku. — Š. = štěpař. Ždk.

Štěpnosť, i, f. = kolnost, lupnosť, die
Spaltbarkeit. Um. les. I. 96.

Štěpný — kolný, sečný, spaltbar. S. dříví.
V. — Š. = ku štěpování sloužící, Pfropf-.
Š. proutky. Orb. p. — Š. = štěpovaný, ge-
pfropft Š. strom, hruška, D., ovoce, sad.
V. — Š. = sazený lidskou rukou, gepflanzt,
zahm. Byl. — Š. krajina, kde stromy se daří,
Obstgegend, f. J. — Š. rým, který samým ko-
řenem slova se děje: hod — rod; planý,
který ukončením pouhým se tvoří —: milo-
vati — vybírati. Č. — Jg.

Štěponka (Ščeponka), y, f. -= Štěpánka.
Na Ostrav. Tč.

Štěpov, a, m., Baumberg, několik domků
u Chrasti. PL.

Štepovací, Stepp-.-Š. jehla, hedvábí. D.

Štěpovací = vrubov ad, Pfropf-, Pelz-.
Š. nůž, školka. D.

Štěpcvactví, n. — vyšívání, die Stepp-,
Stickerkunst. Slov. Bern.

Štepovač, e, m., der Stepper, Sticker.
Šp.

Štěpovač, e, m. — štěpař, der Pelzer,
Píropfer. Us. Jg.

Štepovačka, y, f., die Stepperin, Stik-
kerin. Bern. Šp.