Předchozí (953)  Strana:954  Další (955) |
|
|||
954
|
|||
|
|||
šnova, u Jaroměř. PL. Vz Tk. III. 34., 305.,
V. 192-, S. N., Tf. 288., Žer. Záp. II. 190. Štěpanovec, vce, m., osob. jm. Vz Tk.
III. 377., 524. Šťěpanovsko, a, n., Stiepanowsko, ves
u Holic. PL. Štěpánský přívoz, Stephans-Uiberfuhr,
samota u Mělníka. PL. — Š. kostel v Praze, vz Tk. I. 625., II. 550., III. 660., IV. 742. Š. kostel ve Vídni; š. věž. Us. Šd. Štěpař, štěpíř, e, m. = kdo stromy ště-
puje, též kdo je sází a opatruje, der Impfer, Pfropfer, Pelzer. Š. semeniště buď ratolestmi aneb pláněmi vysadě rouby štěpuje a svla- žuje, výstřelky klestí, štěpy neúrodné vy- kořeňuje. Kom. S. (sadař) sází stromy, rou- buje (štěpuje) proutky (rouby) na plaňky aneb je očkuje. Pt. Štěpaření, n. = štěpařství.
Štěpařiti, il, ení, Baumgärtner sein.
Štěpařka, y, f., die Baumgärtnerin.
Štěpárna, y, f. — samota u Velvar. PL.
Štěpařský, Pfropfer-, Baumgärtner-. Š.
knihy, nástroje. Š. jednota, vz S. N. Štěpařství, n. = umění ovocné stromy
dle zvláštností jich povahy přiměřeně vy- chovávati, šlechtiti, přesazovati, aby se ve- likých, zdravých stromů a hojného ovoce docílilo, die Obstbaumzucht, der Obstbbau. Vz více v S. N. Štepati = štěpovati. Hej jedna ci ju šila
a druha stepala. Šl. ps. 339. Štěpek, pka, m. = Štěpán. Mor. Šd.
Štěpený; -en, a, o, gepfropft. Ta za-
hrada t. cierkev sv., prve na malém miestě t. v židovstvu štiepena, zprýštila sě jest. Hus. III. 52. Štěpí, n. -= mnoho štěpův, Obstbäume.
Zahrada štěpím vysazená. V. Mráz na š. u- dělal škodu. V. Š. plemeniti, rozsazovati, štěpovati, klestiti, očistiti. V. Ovoce na š. roste. V. Štěpík, u, m. = štípek, das Obstbäum-
chen. Koll. Štěpina, y, f. = něco štípaného, poleno
atd., der Spaltling, das Spaltstück, das Scheit, V., Dch. Š. = 1/4 pařezu. V Bolesl. Bf. Přikládali smolné štěpiny. Šbk. Š. = prokůlka. U Král. městce. Psčk. — Š., y, m., osob. jm. Štěpinka, y, f., vz Štěpina, Pravidlo..
Štěpinový, Scheit-. Š. dřiví. Us. Dch.
Štěpíř, e, m. = štěpař.
Štěpitel, e, m., der Pflanzer. Bern.
Štěpitelka, y, štěpitelkyně, ě, f., die
Pflanzerin. Bern. Štěpiti, il, en, ení; štěpívati, pfropfen,
pelzen, vsazováním roubů štěpy dělati. Z pla- ných stromů činí se dobré štěpením, kopu- lováním, očkováním, cívčením. Koll. Č. — abs. Oni (kněžie) mají tu vinici okopávati, bludy ven plejíce; mají štiepiti neb saditi, v dobrém učiece. Hus. II. 65. — co (čím). Cierkev svatů apoštolé krví svú štěpili; Svú |
krví ji (cierkev) vykúpiv dal jim, aby také
svú krví ji štěpili. Hus. I. 365., 180. Ze dřeva zlého móž býti dobré, když by je štiepil. Hus. II. 295 — kde jak. Sstúpil s vysokosti nebeské do zahrady cierkve svaté, jižto na nízkém miestě t, ve veliké pokoře štiepil. Hus. III. 71. (Tě.). — co kam. Zdvořilost' do života štěpiti. Koll. — Vz Štěpovati. Štěpka, y, f. — tříska, der Span. Dch.
— Š. = špetka, ein Bischen. U Oiom. Sd. — Š., y, m., osob. jm. Štěpkov, a, m., Stiepkau, ves u Mor. Bu-
dějovic. PL. Štěpnatý, reich an Obstbäumen. Šm.
Štěpní, Obst-. Š. zahrada. D.
1. Štěpnice, e, štěpnička, y, f. = štěpná
n. ovocná zahrada, sad, štěpovnice, sad ovocní, sadiště, der Obst-, Baumgarten. Šp. Š, = trata ovocnými stromy vysázená, po- marium, der Obstgarten. Rst. 504. Zahrada neb š. jest aneb kvítnice aneb obora. Kom. Zpustlá š., prázdná truhlice. Vz Hospodář- ský. Č., Lb. Špatné stromy ze š-ce vyře- zati. Us., Hus. II. 292. Š. vědy, die Pflanz- stätte der Wissenschaft. Č. — Š. = štěpařka. St. skl. — S. = školka na stromy, die Baum- schule. D. 2. Štěpnice, Stiepnitz, předměstí v Telči.
PL. Štěpnický, zum Pfropfen gehörig. Š.
plánka. Bern. Štěpnictví, n. = štěpařství.
Štěpnička, y, m., osob. jm. Š. Fr. Boh.,
čes. básník. Vz S. N., Tf. H. 1. 104. Štěpničný — zahradní. Š. rostlina. Ro9tl.
Štěpník, a, m., Stiepník, myslivna v Po-
děbradsku. — Š. = štěpař. Ždk. Štěpnosť, i, f. = kolnost, lupnosť, die
Spaltbarkeit. Um. les. I. 96. Štěpný — kolný, sečný, spaltbar. S. dříví.
V. — Š. = ku štěpování sloužící, Pfropf-. Š. proutky. Orb. p. — Š. = štěpovaný, ge- pfropft Š. strom, hruška, D., ovoce, sad. V. — Š. = sazený lidskou rukou, gepflanzt, zahm. Byl. — Š. krajina, kde stromy se daří, Obstgegend, f. J. — Š. rým, který samým ko- řenem slova se děje: hod — rod; planý, který ukončením pouhým se tvoří —: milo- vati — vybírati. Č. — Jg. Štěponka (Ščeponka), y, f. -= Štěpánka.
Na Ostrav. Tč. Štěpov, a, m., Baumberg, několik domků
u Chrasti. PL. Štepovací, Stepp-.-Š. jehla, hedvábí. D.
Štěpovací = vrubov ad, Pfropf-, Pelz-.
Š. nůž, školka. D. Štěpcvactví, n. — vyšívání, die Stepp-,
Stickerkunst. Slov. Bern. Štepovač, e, m., der Stepper, Sticker.
Šp. Štěpovač, e, m. — štěpař, der Pelzer,
Píropfer. Us. Jg. Štepovačka, y, f., die Stepperin, Stik-
kerin. Bern. Šp. |
||
|
|||
Předchozí (953)  Strana:954  Další (955) |