956

Štěrbivý — štěrby mající, děravý, dír-
kovatý, schartig, lückig, hohl. S. zub, V.,
dřevo. Ros.

Štěrbný, pl., f., v lodn-, der Planken-
gang. Šm.

ŠtěrBoholy, dle Dolany, Stierbohol, ves
u Běchovic PL. Vz S. N.

Štěrbovačka, y, f-, u zedn., die Verschle-
ierung, Verzwickung. Rk.

Štěrbovatosť, štěrbovitosť, i, f. = šter-
bivosť. Ros.

Štěrbovatý, štěrbovitý = štěrbivý. Ros.

Štěrbovina, y, f., Stierbon, ves u Hod-
kovic. PL.

Šterc, e, m., z něm. Sterz, v horn. =
dřevo pod huntem, na, kterémž dřevě leží oj,
der Sterz. Campe. — Š. = šklubánky. Rohn.
Vz Šklubánky.

Stercéř, -cíř, e, m., zastr. = tulák, žebrák,
der Landstreicher, Müssiggänger, Bettler,
z něm. Sterzer. Vz Mz. 336. — Bdl. Žebráci
a štercíři mi se ve své žebrotě příkladem
Lazarovým zastírati nemohou. Zk. exc.

Štercéřka, štercířka, šterena, y, f. ==

tulačka, žebračka, die Landstreicherin, Bett-
lerin. Ros.

Štercování, n., vz Štercovati. Bck. II.
3. 7.

Štercovna, y, f., osob. jm. Vz Žer. Záp.
L 248. — Š., v hutn., der Ausgusskasten.
Šp.

Štercovati, z něm. sterzen, vz Mz. 336. =
toulati se, sterzen, herumwandern, Br.; bou-
řiti, třískati, poltem. Ros. Vůz štercuje
(jede-li po kamení). Da. — se = rumplo-
vati, chramost činiti, lärmen. Ros. — co
odkud: tuny, okovy s haldy, lärmend fort-
schaffen. Vys.

Štěrčeti = chřestiti, rasseln, klirren. —
kde. Peníze v kapse štěrči. U Opav. Klš.

Šterčný = co štěrká, klappernd. Ros. —
Š. dítě = švítoné. Ros.

Štere — čtyři, vier. Zapřihe šohajo štere
koně vrany. Sš. P. 393.

Šterec, rce, m. = šterc. Us. u N. Kdyně.
Rgl.

Štěrečný = od štěrku, Sand-, Kies-. Š.
pole. Koubl. Vz Štěrkoviště.

Stěrek, vz Štěrk. Hdk. C. 76.

Šterchnouti, chnul, ut, utí, šterchovati =
šťouchnouti, mit dem Ellenbogen stossen.
Vz Šťouchati.

Štěřín, u, m., vz Řebřík, KP. I. 502.

Šteřina, y, l - skulina. U Ronova. Rgl.

Štěřiti, il, en, ení; štěřivati, na Slov. --
šlceriti, oštírati. — co: zuby, fletschen. D. —
se. Plk.

Štěrk, u, štěrek, rku, m. = štěrkáni,
das Schellen, vz Štěrkati. Plk. — Š. =
drobné kamenicko, hrubý písek, jaký na ře-
čištích bývá, das Steingerölle, der Kiessand,
Schotter, Steinschutt. V., Dch., Tč., Prm.
V. č. 1. str. 4. Š. a písek jest sypký shluk
hrubší n. drobnější naplavené hmoty skalní;

Š. šumavský, krkonošský, diluvialní, krušno-
horský. Krč. 184., 1001., 1002.,1003. Š. ==
kameni k urovnání silnic. Us. Štěrkem po-
kládati silnici. J. tr. Násep štěrku a kře-
mele, Schutt- und Kiesablagerung. Dch. Š.
skládá se z ostrých úlomků, které stráně a
úpatí hor pokrývají tvoříce se větráním
hornin a rozpadáváním-se kusů skal. Vz
Hornina. Bř. 247. — Ros., Br., Kom.

Štěrká, y, f., menula, pták, zastr. Rkp.

Štěrkač, e, m. = kdo štěrká, der Klap-
perer. — Š. = štěrkavka, die Klapper. Cf.
Hrkačka, Klapačka. — Š. = sveřepec. Slov.
Plk.

Štěrkačka, y, f., die Klappererin. -- Š. ==
štěrkavka, der Klapper. Vz Štěrkač.

Štěrkadlo, a, n., slov. štrkadlo = štěr-
kavka. Plk.

Štěrkáni, n., das Klappern. Jg.

Štěrkati, štěrkávati; štěrknouti, knul a
kl, utí, klappern. — čím: penězi, Ros.,
ořechy (= chřestati, cinkati). Kom. — od
čeho čím. Od zimy zuby š (na Sloven, a
u Opavy). Klš., Baiz. — Š. = žvástati,
plappern. U Opavy. Klš.

Štěrkavka, y, f.= chřestačka, klapačka,
hrkačka, die Klapper, das Klapperwerk.
Kom. J. 230.

Štěrkot, u, m. - štěrkáni, das Geklapper.
Ros.

Štěrkotati, -kotám a koci; -kotávati ==
štěrkot dělati, klappern. — čím: zuby. Na
Mor.

Štěrkotka, y, f. = řehtačka, die Klapper;
das Plappermaul. U Opav. Klš. Vz Štěrkavka.

Štěrkotník, u, m. (slov. štrkotník), u,
m. = peněmík, hrkač, lepidium iberis, wilde
Kresse. Bern.

Štěrkov, u, m. = štěrk. Ros.

Štěrkovati = osnovu ve šlichtě vyšlapo-
vati, stärken. U Rychn. Msk.

Štěrkovati, beschottern. — co: silnici =
štěrkem pokládati. Us, Dch.

Štěrkovisko, a, n. = štérkoviště. Us. Šd.

Štérkoviště, ě, štěrkovisko, a, n., gla-
reosa, der Kiessplatz, Schottergrund. J. tr.,
Rst. 504.

Stěrkovištní, glareosus, Kies-. Š. rost-
liny = ve štěrku rostoucí. Rst. 504.

Štěrkpvitý, steinig, voll Gerolle, griesig,
kiesig. Š. půda, Rostl., cesta, role. Tč. Na
ščerkovitém chodníku se kameně pod no-
hama svážely; V ščerku nebo v ščerkovité
zemi se kobzole dobře rodí. Na Ostrav. Tč.

Štěrkovný, Schutter-. Š. vlak. Dch. — Š.,
sand-, griesklein. Š. rybičky (drobné). Ros.

Štěrkový, kiesig, steinig. Š-vá zem je
dobrá na kobzole. Na Ostrav. Tč. Š. bylina
(rostoucí na štěrkovišti). Rostl. I. 289. b.

Šterlink, u, m., vz Sterling.

Štermberkský, ého, m., osob. jm. Vz
Tk. V. 95., 96.

Šternberák, u, m, — severní vítr studem/.
U Olom. Sd