957

Šternberk, a, m., Sternberg, městys u Vla-
šimi; město v Olomoucku. PL., Tk. I. 503.,
II. 550., III. 660., IV. 742., V. 260., S. N.
O pánech a hrabatech ze Š-ka vz S. N.

Šternberské lázně, Sternberg, lázně
u Smečna. PL.
Šternberský mlýn, u Bechyně. PL.

Šternov, a, m., Sternhof, ves u Vlašimi.
PL.

Šterovati se == pojímati se (o beraních),
běhati se, z něm. stähren. D.

Šterovice, dle Budějovice, Strerowitz,
ves u Prostějova.

Štěrý = štirý.

Štěstěna, y, f., Fortuna, bohyně štěstí,
die Glücksgöttin. Nej. Milec Š-y. das Glücks-
kind. Us. Dch.

Štěstí (dříve ščestie), n., v již. Čech., na
Mor. a na Slov. a ve Slez. ščestí, Kts., vz
šč, šť. O původu vz Šťastný. Š. znamenalo
původně součastenství, tedy podíl bezpo-
chyby dědičný a později teprve nabylo vý-
znamu nynějšího. Gb. Š. jest spokojenost'
uvnitř a mír se zevnějším světem. V. Vlček.
Š. = sběh příjemných a prospěšných okolností,
o nichž jsme napřed nevěděli, aniž je sami
přivésti mohli, příznivá náhoda, das Glück,
günstiger Zufall. Zvláště sběh příjemných a
prospěšných okolností stav náš dobrým činí-
cích i věci, které k tomu slouží, dobrý pro-
spěch, das Glück, Heil, der Flor. Potom
sběh příjemných a prospěšných okolností,
které k vykonání předsevzetí našeho pomá-
hají, das Glück, günstige Umstände. Š. jako
osoba, která jest příčinou příjemných okol-
ností našich, das Glück. Jg. Nápadné, pří-
padné, náhodné štěstí; š. časné (dobré ve
světě); město na vrch š. se vyneslo; v času
š.; mnoho š., dejž Bůh š.; hoď Bůh š.; š.
to dalo, přineslo; š-stí k nim se obrátilo;
korouhvička š. se obrátila; něco š. poručiti;
pochybné, nejisté š., odporné š. (neštěstí).
V. Š. se mu výší; Člověk neví, kde naň š.
čeká (též o neštěstí se říká). Us. Dch. Má
slepé š. U Olom. Sd. Uřeže svého š. Dh.
102. Šlo mu všecko po ščestí. Št., Výb. I.
162. Ztratí člověk v každém mieste, když
k tomu nenie š. Alx. 1138. Dáť š-stí málo
blaha. Kká. M. ž. 15. To bylo š. od Boha.
Brt. Náhoda a š. nic nejsou; Má-li kdo ve-
liké š., nehleď šilhavě; Choulostivý š-ím se
nadýmá, neštěstím srdce tratí. Kom. Jí ve
světě š. dobře slouží. Br. Š- vaše (bylo), že
jste se dal na pokání; Ve š-stí člověk rád
pyšní; Š. mu nadělilo; Štěstí nás zmýlilo.
Sych. Š-ím obdaření; Při tom běží o celé
mé š.; Vypínati se š-ím; Zkusiti své š. D.
Na š. nic z toho nebylo. Kdo ví, jaké š.
na mne čeká! Má náramné š. Má více š.
než rozumu. Se š-ím se slepě potkal. Pam.
kut. Bůh š-ím vládne. Moudrý král jest š.
národu. Bůh ho obdařil velikým š-ím. Ne-
rozumí svému š. Zmrhal sobě š. Málo komu
š. kvete. Š. svého hledati. Vrat. Vždy sě
člověk mění, v ščestí i v neščestí. Hus. Ten
člověk tam udělal š. Maně přišel ku š.; Š.
se doplaziti. Sych. On sám aby poněkud na
stranu pro bezpečnosť z vojska poustoupil

a tudy, pokudžby jim štěstí zle padlo, sebe
při životě zachoval. Sl. Uh. 1. 9. Člověk ve
š. mnoho vyčte přátel. Vš. II. 18. Kdo š.
chyt. bývá syt; kdo rychle kluše, chvátí
i duše. Shakesp. Š. hledáme u nebe a ono
sedává u nás na prahu. U Žamb. Dbv. Já
nikdy takového dobrodinie nezapomanu,
buďto ve š-stí nebo v neštěstí. Hus III. 20.
Zkazuju mu toli ščestí, co je v tom háječku
listí; Umoř bratra, vezmi si mě, budeš míti
ščestí ze mne; Zbavíš-li mě vínka mého,
zbaví tě Bůh ščestí tvého; Bode (bodej) ti,
mynaři, pan Bůh ščestí nedal; Co sem za
nim jezdievával, svého ščesťa pohledával;
Měl jsem ščestí a neščestí, potkalo mě děvče
hezký, potkalo mě, neznalo mě, zajda za
mne, volalo mě; Pršelo na tebe velké krapě
dešča, nenadala sem se takového ščesťa;
Pán Bůh ti dej ščestí z dobrého chování;
Láska není žádné ščestí, ščestí není bez
závisti; dyby láska plamenem hořela, nebylo
by dříví potřeba; Zakukala zezulenka, vy-
leťa na rozcestí, kerá žena muža bije, té
nedá pán Bůh ščestí; Dej Bůh ščestí tomu
domu; Vinšujem vám ščestí, zdraví, svaté
požemání; Ščestí, zdraví, pokoj svatý vin-
šujem vám, napřed pánům hospodářům a
potom dítkám. Sš. P. 114., 169., 192., 252.,
271., 29.9., 360., 633., 668., 735., 740. (Tě.).
Štěstí nosit — prut z břízi nebo z chvojky
uříznutý, strčený do hrnce, na němž jablka
atd. nastrčena jsou. To se nosívá po ko-
ledě. Vz Sš. P. 739. Člověk v štěstí paměť
tratí. Sá Ve zdraví a š. se odněkud vrátiti.
Kom Š. jich prasklo. Kram. Má ve všem
š. (vše se mu daří). Š-stí na dobytku míti.
Ms. bib. Někomu k něčemu š. žádati. Kram.
Š. na, vojně. Š. mu přeje, nakloněno jest,
lahočí, na něho se směje. Š. svůj obličej
k němu obrátilo. Háj. Jde mu š. pod ruku.
Nesedlo mu š. jak myslel. Kram. Š. jest
nestálé. Slepé š., sedni mi co sedni. Kom.
Š. a neštěstí sousedy jsou sobě. Ros. Ty
máš :s pekla (pekelné) š. Ta má z pekla š.
na milovníky. Us. Č. Odvážil jsem se toho
na dobré š.; Š. i neštěstí s někým nésti.
Ml. K mému š. to učinil (ne: na mé š.).
Jv. S. mu zpívá (kvete); Má š., až kypí;
Dvorské š. na teničké pavučině visí; Moje
š. doutalo pěstí (vz Neštěstí); Š. sedá na
rozcestí. Č. Více stojí kventlík štěstí nežli
cent rozumu. Na Slov. Kdo železo na cestě
najde, bude mať tvrdé š. Dbš. 105. Jiný
chlup jiné štěstí (při koupi a prodeji do-
bytka). V Kunv. Msk. Ščestí sa chytro zrně-
ňuje, čím víc komu dává, tím víc mu chce
uškoditi, nech sa ho obává; Nebol, není
i nebudě žáden v takém ščasti, žeby nikdy
neokusil trpkosti; Při ščastí pyšný nebuď,
než přátelov si nadobuď; Když sa š. zmení,
i prátelov není; Ščastí je nestálé, dnes je
velké, zítra malé; Ščastí mnohé zaslepuje
a o zrak privádzá; Buď jednaký v ščastí
i v neščastí; Světa velké ščastí predchádzá
neščastí; Bez sčasti práca čas svoj utrácá;
Na svém rozumě záleží vlézť k ščastí neb
k bídě; Zřídka ščastí s bláznom chodí;
Kdo Boha ctí v ščastí, tomu pomáhá Bóh
v neščastí; Lekár môže predpisuvať, uzdraviť
je v «častí; Ctnost v srdcu zakorenená ne-