Předchozí (956)  Strana:957  Další (958) |
|
|||
957
|
|||
|
|||
Šternberk, a, m., Sternberg, městys u Vla-
šimi; město v Olomoucku. PL., Tk. I. 503., II. 550., III. 660., IV. 742., V. 260., S. N. O pánech a hrabatech ze Š-ka vz S. N. Šternberské lázně, Sternberg, lázně
u Smečna. PL. Šternberský mlýn, u Bechyně. PL. Šternov, a, m., Sternhof, ves u Vlašimi.
PL. Šterovati se == pojímati se (o beraních),
běhati se, z něm. stähren. D. Šterovice, dle Budějovice, Strerowitz,
ves u Prostějova. Štěrý = štirý.
Štěstěna, y, f., Fortuna, bohyně štěstí,
die Glücksgöttin. Nej. Milec Š-y. das Glücks- kind. Us. Dch. Štěstí (dříve ščestie), n., v již. Čech., na
Mor. a na Slov. a ve Slez. ščestí, Kts., vz šč, šť. O původu vz Šťastný. Š. znamenalo původně součastenství, tedy podíl bezpo- chyby dědičný a později teprve nabylo vý- znamu nynějšího. Gb. Š. jest spokojenost' uvnitř a mír se zevnějším světem. V. Vlček. Š. = sběh příjemných a prospěšných okolností, o nichž jsme napřed nevěděli, aniž je sami přivésti mohli, příznivá náhoda, das Glück, günstiger Zufall. Zvláště sběh příjemných a prospěšných okolností stav náš dobrým činí- cích i věci, které k tomu slouží, dobrý pro- spěch, das Glück, Heil, der Flor. Potom sběh příjemných a prospěšných okolností, které k vykonání předsevzetí našeho pomá- hají, das Glück, günstige Umstände. Š. jako osoba, která jest příčinou příjemných okol- ností našich, das Glück. Jg. Nápadné, pří- padné, náhodné štěstí; š. časné (dobré ve světě); město na vrch š. se vyneslo; v času š.; mnoho š., dejž Bůh š.; hoď Bůh š.; š. to dalo, přineslo; š-stí k nim se obrátilo; korouhvička š. se obrátila; něco š. poručiti; pochybné, nejisté š., odporné š. (neštěstí). V. Š. se mu výší; Člověk neví, kde naň š. čeká (též o neštěstí se říká). Us. Dch. Má slepé š. U Olom. Sd. Uřeže svého š. Dh. 102. Šlo mu všecko po ščestí. Št., Výb. I. 162. Ztratí člověk v každém mieste, když k tomu nenie š. Alx. 1138. Dáť š-stí málo blaha. Kká. M. ž. 15. To bylo š. od Boha. Brt. Náhoda a š. nic nejsou; Má-li kdo ve- liké š., nehleď šilhavě; Choulostivý š-ím se nadýmá, neštěstím srdce tratí. Kom. Jí ve světě š. dobře slouží. Br. Š- vaše (bylo), že jste se dal na pokání; Ve š-stí člověk rád pyšní; Š. mu nadělilo; Štěstí nás zmýlilo. Sych. Š-ím obdaření; Při tom běží o celé mé š.; Vypínati se š-ím; Zkusiti své š. D. Na š. nic z toho nebylo. Kdo ví, jaké š. na mne čeká! Má náramné š. Má více š. než rozumu. Se š-ím se slepě potkal. Pam. kut. Bůh š-ím vládne. Moudrý král jest š. národu. Bůh ho obdařil velikým š-ím. Ne- rozumí svému š. Zmrhal sobě š. Málo komu š. kvete. Š. svého hledati. Vrat. Vždy sě člověk mění, v ščestí i v neščestí. Hus. Ten člověk tam udělal š. Maně přišel ku š.; Š. se doplaziti. Sych. On sám aby poněkud na stranu pro bezpečnosť z vojska poustoupil |
a tudy, pokudžby jim štěstí zle padlo, sebe
při životě zachoval. Sl. Uh. 1. 9. Člověk ve š. mnoho vyčte přátel. Vš. II. 18. Kdo š. chyt. bývá syt; kdo rychle kluše, chvátí i duše. Shakesp. Š. hledáme u nebe a ono sedává u nás na prahu. U Žamb. Dbv. Já nikdy takového dobrodinie nezapomanu, buďto ve š-stí nebo v neštěstí. Hus III. 20. Zkazuju mu toli ščestí, co je v tom háječku listí; Umoř bratra, vezmi si mě, budeš míti ščestí ze mne; Zbavíš-li mě vínka mého, zbaví tě Bůh ščestí tvého; Bode (bodej) ti, mynaři, pan Bůh ščestí nedal; Co sem za nim jezdievával, svého ščesťa pohledával; Měl jsem ščestí a neščestí, potkalo mě děvče hezký, potkalo mě, neznalo mě, zajda za mne, volalo mě; Pršelo na tebe velké krapě dešča, nenadala sem se takového ščesťa; Pán Bůh ti dej ščestí z dobrého chování; Láska není žádné ščestí, ščestí není bez závisti; dyby láska plamenem hořela, nebylo by dříví potřeba; Zakukala zezulenka, vy- leťa na rozcestí, kerá žena muža bije, té nedá pán Bůh ščestí; Dej Bůh ščestí tomu domu; Vinšujem vám ščestí, zdraví, svaté požemání; Ščestí, zdraví, pokoj svatý vin- šujem vám, napřed pánům hospodářům a potom dítkám. Sš. P. 114., 169., 192., 252., 271., 29.9., 360., 633., 668., 735., 740. (Tě.). Štěstí nosit — prut z břízi nebo z chvojky uříznutý, strčený do hrnce, na němž jablka atd. nastrčena jsou. To se nosívá po ko- ledě. Vz Sš. P. 739. Člověk v štěstí paměť tratí. Sá Ve zdraví a š. se odněkud vrátiti. Kom Š. jich prasklo. Kram. Má ve všem š. (vše se mu daří). Š-stí na dobytku míti. Ms. bib. Někomu k něčemu š. žádati. Kram. Š. na, vojně. Š. mu přeje, nakloněno jest, lahočí, na něho se směje. Š. svůj obličej k němu obrátilo. Háj. Jde mu š. pod ruku. Nesedlo mu š. jak myslel. Kram. Š. jest nestálé. Slepé š., sedni mi co sedni. Kom. Š. a neštěstí sousedy jsou sobě. Ros. Ty máš :s pekla (pekelné) š. Ta má z pekla š. na milovníky. Us. Č. Odvážil jsem se toho na dobré š.; Š. i neštěstí s někým nésti. Ml. K mému š. to učinil (ne: na mé š.). Jv. S. mu zpívá (kvete); Má š., až kypí; Dvorské š. na teničké pavučině visí; Moje š. doutalo pěstí (vz Neštěstí); Š. sedá na rozcestí. Č. Více stojí kventlík štěstí nežli cent rozumu. Na Slov. Kdo železo na cestě najde, bude mať tvrdé š. Dbš. 105. Jiný chlup jiné štěstí (při koupi a prodeji do- bytka). V Kunv. Msk. Ščestí sa chytro zrně- ňuje, čím víc komu dává, tím víc mu chce uškoditi, nech sa ho obává; Nebol, není i nebudě žáden v takém ščasti, žeby nikdy neokusil trpkosti; Při ščastí pyšný nebuď, než přátelov si nadobuď; Když sa š. zmení, i prátelov není; Ščastí je nestálé, dnes je velké, zítra malé; Ščastí mnohé zaslepuje a o zrak privádzá; Buď jednaký v ščastí i v neščastí; Světa velké ščastí predchádzá neščastí; Bez sčasti práca čas svoj utrácá; Na svém rozumě záleží vlézť k ščastí neb k bídě; Zřídka ščastí s bláznom chodí; Kdo Boha ctí v ščastí, tomu pomáhá Bóh v neščastí; Lekár môže predpisuvať, uzdraviť je v «častí; Ctnost v srdcu zakorenená ne- |
||
|
|||
Předchozí (956)  Strana:957  Další (958) |