Předchozí (957)  Strana:958  Další (959) |
|
|||
958
|
|||
|
|||
zkusuje bídu, dobré mravy mnohokráte za
ščastím nejidú; Mnoho prátelstvo v ščastí ukazuje a keď prinde neščastí, prátelstvo shadzuje; Čím do většího ščasťa nemúdrý postupuje, tím víc seba i též jiných bláznivě sužuje; Neví šťastí užívat, kdo je bez roz- umu; Koho nechceš míti v štěstí za přítele, ten tě zapovrhne v neštěstí cele; Ščastí mnohých oklamalo a v potupě zanechalo; Když si v ščastí postavený, máš prátelov i mnoho, jak upadneš do úzkosti, neuzřeš nikoho. Slov. Tč. Š. jen mu kvete; Štěstí o berle se vleče a neštěstí lítá na křídlech; Z pilnosti se š-stí rodí, lenost' holou bídu plodí. Sd. Š. bývá obyčejně jen na krátký čas; Kdy tvé š. došlo, i tvé jméno pošlo; V neštěstí žalost' ukrocuj, v ščestí rozpu- stilost'; Co chceš mluviť, na tvé vůli leží, co chceš, by se stalo, na š. záleží; Štěstí darem zaslepuje, potom náhle ustupuje; Kdo je pilný práce, k tomu š. skáče; Nedostane, co kdo hledá, jak mu pán Bůh š. nedá; Ty vládneš řečami tvými, věcmi vládne š-stí, nehned najdeš, jako mluvíš, kapuňa na cestě; Jak ti š-stí zbytkem slúží, měj ho v podezření. Mor. Tč. Největší šelma, nej- větší š.; Kdo má ve světě š., má dosť píti a jésti; Kdo má š. v komoře (= děti), pln je bídy a hoře. Slez. Tč. Každý sobě š-stí kuje. Každý svého štěstí jest tvůrce a strůjce, Jeder ist seines Glückes Schmied. Kmp. Štěstí křehké, zlomení lehké, Glück und Glas, we leicht bricht das. Dch. Š. je kulaté; Nech š. jíti svou vahou; Komu š. slouží, po ničem netouží; Ne každému š-stí slouží; Snadno najíti š., snáze ztratiti. Pk. S. mu paty ukázalo. Vz Neštěstí. Lb. Snáze neštěstí trpělivě snášeti nežli ve š. se ne- podnášeti. Č. M. 152. Těžko člověku ve š. nezpýchati; Kdo š-im oplývá, paměť tratí; Blázen, kdo š. věří a před Nuzným zavírá dveří: V š. mnoho přátel bývá a v neho- dách i svoji se opouštějí. Prov. Přílišné š. pouhé neštěstí; S. bez neštěstí jest pokrm bez kořeni; Není š. bez závisti. Km. Slepé š. hmatá po lidech. Chch. Štěstí se nedá nutiti, je slepé, o tom prísloví: Kdo š. nutí, málo vynutí. Chudobného chudobné jest š., vz o tom přísloví: Blázen, Groš, Šťastný. Komu š. jede, dobře se mu vede. S-stí má vždy nenávisti dosti, sama bída se s závistí zhostí. Ve š. člověk rád zpyšní. Na š. si nezakládej (jeť nestálé). Ve š-stí nedoufej, v neštěstí nezoufej. První š. zřídka bývá dobré. Kdo sobě cizí štěstí cukruje, tomu vlastní velmi hořce chutná. Š., sklo a led, rozsype se hned; Š. se trousí, neštěstí se sype. Hrš. Větší-li lotr bývá, tím větší š tí mívá; Čím větší šelma, tím větší š.; Horší-li člověk, lepší š.; Přílišné š., pouhé neštěsti; Varuj se příliš zdravých krmí, dobrých lidí a velikého š.; Rohy mu v čas š. příliš rostou; Kdo se v kole š. příliš vrtí místa sobě ne- maje, s tím a s takovým nikdy se to kolo bez poklésky neobrátí. Jg. V š. nedoufej, v neštěstí nezoufej. Br. Š. jest sklenná věc, blyští se a zláme se. Ros. Komu přeje š., pomůže mu na kůií vsésti. Lom. Š. když chřestí, tuť třeští, boj se ueštěstí; jedno druhé když honí, noclehy často mění. Horný. |
Bůh š. dělá a kuchař polévku. Když Bůh ráčí,
š. musí. První š. zřídka bývá dobré. Ctnost' a š. visí na tenké niti. Nekaždému dlouho š. slouží. Lepší s náprstek š. nežli s korec rozumu. Prostřední š. nejlepší. Š. předchůdce neštěstí. S. jako zimnice, koho chce, toho napadá. Sedne-li jednomu š., sto jiných za to zmýlí. Strany přísloví vz ještě: Brod, Groš, Hlava, Hnida, Hodina, Hospodáříček, Hra, Huba, Hůl, Jasno, Karta, Kaše, Klín, Korka, Kostka, Košilka, Léto, Líha, Mlýn, Naroditi se, Navaliti, Nehet, Oblíznouti, Padnouti komu, Pavouk, Plynouti, Posví- cení, Potázati se, Ptáče, Radosť, Ratolesť, Sednouti, Slepice, Sloup, Struna, Sucho, Svět, Šňůra, Velryb, Vítr, Voda, Zito. Jak lze š. přilákati? Vz Mtc. 1879. 39. Provaz od oběšence přináší prý š. Mus. 1853. 484. O jiných pověrách š. se týkajících vz Mus. 1853. 482. — Š. Pavel, vz Tk. V. 82. Štěstík, u, m. Kdo chce š. trhati, musí
býti sirotkem. Šml. Štěstílek, lka, m., štěstilátko, a, n,
das Glücks-, Sonntagskind.
Stěstiti, il, ěn, ění = štěstí dávati, Glück
geben, Gedeihen geben, glücken lassen. — koho. L. — se = dařiti se, glücken, glück- lich ergehen, wohl gerathen. — se komu. Dobře se mu štěstí. Ros., V. — se oč. Štěstili se o to = losovali, kdo má odejíti. Ld. Záře. Štěstkovati = štěstí přáti, Glück wün-
schen. — komu. Sš. L. 25. (Hý.). Štěstlivosť, štěstlivý, vz Šťastlivosť atd.
Štěstný. S. hry = odvážné, Glücksspiele.
MP. 154. (Hý.). Štět, a, m., iberus (pták), zastr. Rozk.
Stěť, i, f., štět, u, m., jinde: štětina,
seta, die Borste. D. — Štěti nebo štětiny u rostlin = vlasy tuhosti osin nejsoucí však prodloužená žebra. Rostl. I. 40. b. Také == nožka u mechu. U mechů a játrovek štěti- novitě prodloužená nožka. Rst. 189., 196. Š. = stopka plodonosná nesoucí na konci výtrusnice podobající se malým tobolkám víčkem uzavřeným (u mechu). Vz Schd. II. 260., Kk. 88., 8. — Š. = kůl do země za- ražený, na němž se staví, der Pfahl, Rosť. Na štětcích stavěti. Us. — Š-y = drobné koly před jezem, stěna špuntová, die Vor- brüstung, die Spundwand. Nz. — Š., u, m. == základní kamení na silnici, das Strassen- pflaster, der Steinsatz. Us. Jg., Šp. Štěta, y, f. = kartáč, štětka, die Bürste.
Č. exc. — Š. = štětec, der Borstenpinsel. Nz. Štěták, a, m., theliphonus, pavouk. Krok.
II 249. Štětconoš, e, m. S. trnkový, orgyia an-
tiqua, der Schlehenspinner; borůvkový, o. gonostigma, der Zwetschkenspinner, Eck- ilügel; jetelový, orgyia fascelina, der Klee- bluraenspinner; ořechový, o. pudibunda, der Wallnussspinner. Č. Kalandra v Km. 1878. 615. Stětcovitý, penicillaris, pinselartig. Slb.
XLVII. |
||
|
|||
Předchozí (957)  Strana:958  Další (959) |