958

zkusuje bídu, dobré mravy mnohokráte za
ščastím nejidú; Mnoho prátelstvo v ščastí
ukazuje a keď prinde neščastí, prátelstvo
shadzuje; Čím do většího ščasťa nemúdrý
postupuje, tím víc seba i též jiných bláznivě
sužuje; Neví šťastí užívat, kdo je bez roz-
umu; Koho nechceš míti v štěstí za přítele,
ten tě zapovrhne v neštěstí cele; Ščastí
mnohých oklamalo a v potupě zanechalo;
Když si v ščastí postavený, máš prátelov i
mnoho, jak upadneš do úzkosti, neuzřeš
nikoho. Slov. Tč. Š. jen mu kvete; Štěstí
o berle se vleče a neštěstí lítá na křídlech;
Z pilnosti se š-stí rodí, lenost' holou bídu
plodí. Sd. Š. bývá obyčejně jen na krátký
čas; Kdy tvé š. došlo, i tvé jméno pošlo;
V neštěstí žalost' ukrocuj, v ščestí rozpu-
stilost'; Co chceš mluviť, na tvé vůli leží,
co chceš, by se stalo, na š. záleží; Štěstí
darem zaslepuje, potom náhle ustupuje; Kdo
je pilný práce, k tomu š. skáče; Nedostane,
co kdo hledá, jak mu pán Bůh š. nedá; Ty
vládneš řečami tvými, věcmi vládne š-stí,
nehned najdeš, jako mluvíš, kapuňa na
cestě; Jak ti š-stí zbytkem slúží, měj ho
v podezření. Mor. Tč. Největší šelma, nej-
větší š.; Kdo má ve světě š., má dosť píti
a jésti; Kdo má š. v komoře (= děti), pln
je bídy a hoře. Slez. Tč. Každý sobě š-stí
kuje. Každý svého štěstí jest tvůrce a
strůjce, Jeder ist seines Glückes Schmied.
Kmp. Štěstí křehké, zlomení lehké, Glück
und Glas, we leicht bricht das. Dch. Š. je
kulaté; Nech š. jíti svou vahou; Komu š.
slouží, po ničem netouží; Ne každému š-stí
slouží; Snadno najíti š., snáze ztratiti. Pk.
S. mu paty ukázalo. Vz Neštěstí. Lb. Snáze
neštěstí trpělivě snášeti nežli ve š. se ne-
podnášeti. Č. M. 152. Těžko člověku ve š.
nezpýchati; Kdo š-im oplývá, paměť tratí;
Blázen, kdo š. věří a před Nuzným zavírá
dveří: V š. mnoho přátel bývá a v neho-
dách i svoji se opouštějí. Prov. Přílišné š.
pouhé neštěstí; S. bez neštěstí jest pokrm
bez kořeni; Není š. bez závisti. Km. Slepé
š. hmatá po lidech. Chch. Štěstí se nedá
nutiti, je slepé, o tom prísloví: Kdo š. nutí,
málo vynutí. Chudobného chudobné jest š.,
vz o tom přísloví: Blázen, Groš, Šťastný.
Komu š. jede, dobře se mu vede. S-stí má
vždy nenávisti dosti, sama bída se s závistí
zhostí. Ve š. člověk rád zpyšní. Na š. si
nezakládej (jeť nestálé). Ve š-stí nedoufej,
v neštěstí nezoufej. První š. zřídka bývá
dobré. Kdo sobě cizí štěstí cukruje, tomu
vlastní velmi hořce chutná. Š., sklo a led,
rozsype se hned; Š. se trousí, neštěstí se
sype. Hrš. Větší-li lotr bývá, tím větší š tí
mívá; Čím větší šelma, tím větší š.; Horší-li
člověk, lepší š.; Přílišné š., pouhé neštěsti;
Varuj se příliš zdravých krmí, dobrých lidí a
velikého š.; Rohy mu v čas š. příliš rostou;
Kdo se v kole š. příliš vrtí místa sobě ne-
maje, s tím a s takovým nikdy se to kolo
bez poklésky neobrátí. Jg. V š. nedoufej,
v neštěstí nezoufej. Br. Š. jest sklenná věc,
blyští se a zláme se. Ros. Komu přeje š.,
pomůže mu na kůií vsésti. Lom. Š. když
chřestí, tuť třeští, boj se ueštěstí; jedno
druhé když honí, noclehy často mění. Horný.

Bůh š. dělá a kuchař polévku. Když Bůh ráčí,
š. musí. První š. zřídka bývá dobré. Ctnost'
a š. visí na tenké niti. Nekaždému dlouho
š. slouží. Lepší s náprstek š. nežli s korec
rozumu. Prostřední š. nejlepší. Š. předchůdce
neštěstí. S. jako zimnice, koho chce, toho
napadá. Sedne-li jednomu š., sto jiných za
to zmýlí. Strany přísloví vz ještě: Brod,
Groš, Hlava, Hnida, Hodina, Hospodáříček,
Hra, Huba, Hůl, Jasno, Karta, Kaše, Klín,
Korka, Kostka, Košilka, Léto, Líha, Mlýn,
Naroditi se, Navaliti, Nehet, Oblíznouti,
Padnouti komu, Pavouk, Plynouti, Posví-
cení, Potázati se, Ptáče, Radosť, Ratolesť,
Sednouti, Slepice, Sloup, Struna, Sucho,
Svět, Šňůra, Velryb, Vítr, Voda, Zito. Jak
lze š. přilákati? Vz Mtc. 1879. 39. Provaz
od oběšence přináší prý š. Mus. 1853. 484.
O jiných pověrách š. se týkajících vz Mus.
1853. 482. — Š. Pavel, vz Tk. V. 82.

Štěstík, u, m. Kdo chce š. trhati, musí
býti sirotkem. Šml.

Štěstílek, lka, m., štěstilátko, a, n,

das Glücks-, Sonntagskind.

Stěstiti, il, ěn, ění = štěstí dávati, Glück
geben, Gedeihen geben, glücken lassen. —
koho. L. — se = dařiti se, glücken, glück-
lich ergehen, wohl gerathen. — se komu.
Dobře se mu štěstí. Ros., V. — se oč.
Štěstili se o to = losovali, kdo má odejíti.
Ld. Záře.

Štěstkovati = štěstí přáti, Glück wün-
schen. — komu. Sš. L. 25. (Hý.).

Štěstlivosť, štěstlivý, vz Šťastlivosť atd.

Štěstný. S. hry = odvážné, Glücksspiele.
MP. 154. (Hý.).

Štět, a, m., iberus (pták), zastr. Rozk.

Stěť, i, f., štět, u, m., jinde: štětina,
seta, die Borste. D. — Štěti nebo štětiny
u rostlin = vlasy tuhosti osin nejsoucí však
prodloužená žebra. Rostl. I. 40. b. Také ==
nožka u mechu. U mechů a játrovek štěti-
novitě prodloužená nožka. Rst. 189., 196.
Š. = stopka plodonosná nesoucí na konci
výtrusnice podobající se malým tobolkám
víčkem uzavřeným (u mechu). Vz Schd. II.
260., Kk. 88., 8. — Š. = kůl do země za-
ražený, na němž se staví, der Pfahl, Rosť.
Na štětcích stavěti. Us. — Š-y = drobné
koly před jezem, stěna špuntová, die Vor-
brüstung, die Spundwand. Nz. — Š., u, m. ==
základní kamení na silnici, das Strassen-
pflaster, der Steinsatz. Us. Jg., Šp.

Štěta, y, f. = kartáč, štětka, die Bürste.
Č. exc. — Š. = štětec, der Borstenpinsel.
Nz.

Štěták, a, m., theliphonus, pavouk. Krok.
II 249.

Štětconoš, e, m. S. trnkový, orgyia an-
tiqua, der Schlehenspinner; borůvkový, o.
gonostigma, der Zwetschkenspinner, Eck-
ilügel; jetelový, orgyia fascelina, der Klee-
bluraenspinner; ořechový, o. pudibunda, der
Wallnussspinner. Č. Kalandra v Km. 1878.
615.

Stětcovitý, penicillaris, pinselartig. Slb.
XLVII.