960

Štětkářka, y, f., die Bürstenbinderin.
Štěkářský, Bürstenbinder-. Š. řemeslo.
Štětkářství, n., die Bürstenbinderei. Prm.,

Jg. Vz více v S. N.

Štětkovec, vce, m. Š-ci, serpulacea, mají
na těle dvoje oddělení různící se rozličným
uspořádáním štětinek, a na hlavě na list-
natých přívěscích dlouhá vláknitá žábra.
Štětkovec oranžový, sabella unispira. Vz
Rournatec chvostnatý. Frč. 78.

Štětkovice, dle Budějovice, Stietkowitz,
ves u Sedlčan. PL. Vz S. N.

Štětkovitosť, i, f., die Bürstenartigkeit.
Jg. — Š. indijská, Sycosis indica, der Yaws,
neduh. Ja.

Štětkovitý. S. rostliny, dipsaceae, kar-
denartige Pflanzen: štětka, chrastavec. Kk.
160.

Štětní obilí = přední, das Vorderge-
treide. Us. Mark. — Š. stěna, die Bürsten-
wand (zeď ve vodě pevně stavěná, aby jí
voda nepodemlela). Řád. stav. 8.

Štětnice, pl. f. = Pleiades, zastr. Rozk.
Vz Štětky.

Štětničník, u, m., melisfaurum, rostl.

Štětný, borstig. L

Štětonosný, borstontragend. Rst. 504. Š.
mák. Rostl. III. a. 55. 5.

Štětoretka, y, f., synagris, hmyz voso-
vitý. Krok II. 261.

Štětoul, u, m., clidemia, die Klidemie.
S. srstnatý, c. hirta; výborný, c. elegans;
obecný, c. agrestis. Vz Rstp. 571.

Štětovaný; Š. silnice, Strasse mit Sturz-
pflasterung. Srn.

Štětovati = štětiti.

Štětovec, vce, m., štětový trnovník, ro-
binia hispida, borstige Akazie. Berg.

Štětovice, dle Budějovice, Stietowitz,
ves u Prostějova. PL.

Štětovka, y, f., penicillaria, rostl, tráva.
Rostl. I. 284. a.

Štětovský, ého, m., osob. jm.

Štětozub, u, m., vz Sapin.

Štěvel = šťavěl.

Štěvík, u, m. = šťovík. Jedieše š. a stred
lesní. ZN. Na cestě vzektve mandla, vzplodí
sě š (impignabitur locusta). Eccl. 12. 5. BO.
Vz Štiber, Štibr.

Štěvíkový - šťovíkový.
Štévko, Štěvo, a, m. = Štěpán. Slov.
Dbš.

Šteyr, a, m. Š. Mat., spisov. Vz Tf. H. 1.
203.

Štěžerky, dle Dolany, Stiežirek, ves u
Kuklen.

Štěžery, dle Dolany, Stösser, ves u Kr.
Hradce.

Štibal, vz Stihal. N. T.

Štiber, bru, m. = šťovík. U Opavy. Pk.

Štibla, y, f., na Slov. bota německá,
der Stiefel. Bern.

Štiblář, e, m., na Slov. = švec. Bern..
Štiblářka, y, f. = ševcová. Slov.
Štiblářský = ševcovský. Slov.
Štiblářství, n. = ševcovství. Slov.
Štíble, ete, n. = kamaše. D.
Štibora, y, m., osob. jm. Šd.

Štibořice, dle Budějovice, něm. Stibro-
witz, ves v Opavsku; něm. Struberwitz, ves
v Hulčínsku ve Slez. Šd.

Štibr, u, m. = šťovík, der Sauerampfer.
U Opav. Klš. Cf. Štiber. — Š. = kus uštíp-
nutého železa, ein Stück abgezwickten Ei-
sens. U Kostel. n. O. Ktk.

Štibra, y, f. = zednická tříska, kousek
kamene při otesávání kamene odpadávající,
die Wacke. Hrp., Reš.

Štibral, a, m., osb. jm. Šd. — Š., der Fleher.

Štibrati = hrýzti, benagen. — co. Myš
chléb štibrá. Us. Dch., Škd., Bzd. — Š. —
betteln, flehen. Rk.

Štibravec, vce, m., ein Bissigarmseliger.

Štibřík, u, m.satureje. Slov.

Štica, štice, e, f. = kštice. Chmátnoutí,
popadnouti někoho za šticu, beim Schopí
fassen. Mor. Šd. Nech sa vadí, koho mrzí
štica. Na Ostrav, a Slov. Tč. Nechcej vo-
diti žádného za nos, neb za šticu, by ťa
někde neprežehnal po hlavě palicú; Nišť
nemá vlasóv na hlavě, krem (kromě) nad
čelom ščicu. Slov. Tč. O p. Hynkovi z Roud-
nice tak mluví, že se narodil s dlouhou štičí
vlasů. Paprocký o stavu panském p. 349.

Šticatý -- kšticatý.

Šticový = kšticový.

Štíče, ete, n., vz Štika.

Štičí - od štiky, Hecht-. Š. žluč, Jád.,
krev, maso (štikovina). Š. zuby si podávali
= hněvali se. Dvorský.

Štička, y, f., vz Štika.

Štičník, u, m., der Hechtteich. Us. Zkr.

Štidla (jindy ščidla), štihla, y, f. = dře-
vená noha, die Stelze, Krücke. V. O původu
vz Mz. 320. Štidly, štihly, pl. = chůdy,
Stelzen. Reš. Na ščidle chodí žebrák. Kra.
Štihlák na štihlách (chůdách) kročeje široké
roztahuje. Kom. J. 944. Na štihlách choditi.
Jg. U Kyjova. Včr. Vz Tělocvik. — Štidla,
ves u Jičína. PL. Vz S. N.

Štidlák, štihlák, a, m. = kdo na šti-
dlách, na štihlách chodí, der Stelzentreter,
Stelzner. Vz Štidla. Kom. J. 944.

Štigati mák — makovice ulamovati.

Štihla, vz Štidla.

Štihláček, čka, m., doclea, korýš krátko-
ocasý. Krok II. 247.

Štihlák, a, m. = štidlák, der Stelzner. --
Š., pták bahní. Š-ci = bahňáci, grallae,
die Sumpfvögel. Nz., Krok. I. c. 124. —
Š., n, m. = nemoc koňská, der Stelzfuss. Jg.

Štíhlátko, a, n. = štíhle. Tenkráte byla

ještě š. (slabé děvče). U Žamb. Msk.

Štihlatovitý, stelzenartig. Š. hnáty. Krok.
I. c. 123.