962

Štimovati, z něm. stimmen, laditi, Us.,
strojiti, nastrojiti. D. Vz Stimovati.
Štín, u, m., electrum, zastr. Rozk.

Ština, y, f. = moč, der Urin, Harn, das
Brunzlich. V.

Štinavec, vce, m., k barvení na žluto
(látka?) Jg.

Štinavý == scavý, Brunz-. Lom.

Stíně, ěte, n. = štěně.

Štinkati = plakati. U Nové Kdyně. Rgl.

Štinný = chatrný, špatný, schlecht, ge-
ring. Plk. — Š. = útlý, tenký, zart, fein.
Plk. — S., od Hin, Urin-. — Š. masť. Koll.
čít. 148.

Štiny, pl., f. Orudie ku štinám. Lex vet.
Vz Ština,

Štip, a, m., tur. Istip, n. Stobi, mě.
v Makedonii. Vz S. N.

Štíp, a, m., ves u Zlína. Tč. — Š., u, m.
= poleno, štípa. Mor. Šd. — Š. kobylí =
šťovík.

Štípa, y, f., repula (červ), zastr. Rozk.

Štípa, y, f. = dračka, louč. der Kien-,
Holzspan. Na Mor. a ve Slez. Klš., Mtl., Tč.
— Š. == poleno rozštípené na dvě, ein Scheit.
Mor. Šd. — Š., Stiep, ves u Zlína.

Štípací, Kneip-, Zwick-. Š. kleště, Us.,
nůž, Techn., die Kneipe. D.

Štipač, e, m. = kdo štípe, der Kneiper,
Zwicker. Š. pekařský, der Weissmischer.

Štípáček, čka, m. = malý štipač. Jg.
Přenes, ein Spitzfindiger. Ale ještě řekl by
některý štípáček, že Kristus nedie tu pravdy
řka. Hus. II. 46.

Štípačka, y, f. = která štípe, die Knei-
perin, Zwickerin. Jg. — Š., die Kliebhacke.
Šp. — Š-ky,pl., f., die Kneip-, Beisszange,
Spitzzange. Šm.

Štipadlo, a, n. = nástroj ku štípání, die
Kneipe.

Štípák, a, m. = štipač, zvláště kohout.
Aesop. — Š., u, m., die Spaltklinge. Šp.

Štipálek, lka, m., pedallus, zastr. Veleš.

Štipalky, vz Ščibalky.

Štípaná, é, f., vz Štípaný.

Štípané, ého, n. (š. uražení), fractura li-
nealis. Sal. 89. 19.

Štípanec, nce, štípaneček, čku, štípa-
nečky, pl. == kousky těsta z většího kusu
těsta uštípané a do polévky zavařené. Po-
lívka se š-čky, die Zwicknudeln, eingebrök-
kelter Teig in der Suppe. (Drobenka a zmo-
lenka jsou z drobnějšího tésta). U Berouna.
Dch.

Štípanek, nku, m. = tříska. Techn. I.
163.

Štípání, n., vz Štípati. — Š. = kálání,
das Spalten. Š. dříví. V. — Š. = stiskání,
das Kneipen. Š. v břiše, das Bauchkneipen. =
Š. ptáků, das Bejssen, V., blech, much, včel,
das Stechen. — Š. křenu, octu, das Beissen.
— Š. v údech. Na Mor. Mám š. v hlavě (Reis-
sen). Mor. Šd. — Š. - spičkování, das Sti-
cheln. Kom.

Štípanice, e, f., das Halbholz. Šm.
Štípanky, pl., f. = krajánky, rozkrájené
a usušené ovoce. Slov. Dbš.
Štípaný; -án, ána, o, gespalten. Š. dříví.

— Š. = stiskaný, gekneipt, gezwickt. Š.
hubička. Us. — Číhař má ptáky na štípa-
nou (mnoho v jedné kleci, kde se štípají,
křičí a tak jiné přivolávají). Us. — Jg.

Štípař, e, m., der Holzspalter. Mor. Šd.

Štípatelnosť, i, f., die Spaltbarkeit. Š.
nerostů je pravidelná děliteľnosť v určitých
krystalografických směrech. Vz Znak. Bř.
54. Vz Schd. II. 15. Š. nerostů jest velmi
dokonalá, dokonalá, méně dokonalá, nedo-
konalá. Bř. Š. do osmistěnu, dle dvanácti-
stěnu kosočtverečného. Pr. Čhym. 104. 210.

Štípatelný = dojící se štípati, spaltig,
spaltbar. Š. dříví., Rostl. III. b. 33., nerost.

Štípati, -pám a -pi (-pu), štípej, -paje (íc),
al, án, ání; štípávati, štípnouti, pnul a pl.,
ut, utí = na dvé trhati, kláti, sekati, spal-
ten, klieben; něčím stiskati, kneipen, knei-
fen, zwicken, beissen, stechen. Jg. — abs.
To dříví se nedá š. D. Mouchy, blechy, ko-
máři, včely, vosy štípají, beissen, stechen.
Us. Kouří se z kamen, štípe to. Us. Dch.
Napitá blecha méně štípe. Us. Vůči s tebou
dobře a krom očí kousá co pes, štípá co
had. Prov. Š. jako křen, kouř, ocet, dým,
cibule. Us. Jg. — co, koho: dříví. Blechy
ho štípaly. Us. Němc. A on drva ščípal. Sš.
P. 329. Dobrého neštípe, zlý se nedá. Us.
Štír člověka štípe. ZN. Mouchy štípou do-
bytek. Us. V. Š. koho = špičkovati, špičky
mu dávati, spötteln, sticheln, hecheln. Ros.

— co jak: dříví na polena, V., na dlouho,
Us., na drobno, na hrubo. Us. Dch. Rána
štípe štipmem. Mor. Brt. Štípne až do pláče.
Er. P. 16. Š. dříví na oblaňk (ne u pro-
střed nýbrž více ku kraji sekeru zarážeti).
U Rychn. Veš hladná štípe do živa. Slez.
Tč. — co čím: dříví palicí, Kom., sekerou.
Us. Někoho nehty š. Kom. Rak klepetem
štípe. Us., Ml. Klíčem dříví štípati a seke-
rou dvéře otvírati. V. — kam: Rak mne
štípl do prstu. Us. Š. někoho do tváře. Us.
Dch. — koho kde. Štípá mne v břiše. D.
Ten mlaščí, koho jídlo po jazyku ščípe.
Slov. Tč. On myslí, abych dal na sobě dříví
štípat (se trýzniti). Us. Dch., Klš. Kdo ští-
pal dříví na své matce? (Adam na zemi).
Blecha mne štípe na zádech. Ml. Na cestě
dříví neštípej (života si neukracuj, nebo ži-
vot cesta). Ms. Mus. — se. Ptáci se štípají.
Us. — se s kým = hádati se s kým, zanken,
streiten. — co komu štípnouti — ukrásti,
vzíti, schnippsen, stehlen. Us. Dch., Vrů., Světz.

Štípavě = štípavým způsobem, bissig,
beissend, kneipend, Br.

Štípavec, vce, m., manticora, hmyz zlo-
menokřídlý, hmyzožravý. Krok. II. 251.

Štípavice, e, f., mordella, der Blumen-
käfer. Šm.

Štípavka, y, f., forficula, der Zangen-
käfer. — Š. = pijavka, der Blutegel. L.

Štípavosť, i, f., das Beissen, die Eigen-
schaft gern zu beissen. Š. křenu.