Předchozí (961)  Strana:962  Další (963) |
|
|||
962
|
|||
|
|||
Štimovati, z něm. stimmen, laditi, Us.,
strojiti, nastrojiti. D. Vz Stimovati. Štín, u, m., electrum, zastr. Rozk. Ština, y, f. = moč, der Urin, Harn, das
Brunzlich. V. Štinavec, vce, m., k barvení na žluto
(látka?) Jg. Štinavý == scavý, Brunz-. Lom.
Stíně, ěte, n. = štěně.
Štinkati = plakati. U Nové Kdyně. Rgl.
Štinný = chatrný, špatný, schlecht, ge-
ring. Plk. — Š. = útlý, tenký, zart, fein. Plk. — S., od Hin, Urin-. — Š. masť. Koll. čít. 148. Štiny, pl., f. Orudie ku štinám. Lex vet.
Vz Ština, Štip, a, m., tur. Istip, n. Stobi, mě.
v Makedonii. Vz S. N. Štíp, a, m., ves u Zlína. Tč. — Š., u, m.
= poleno, štípa. Mor. Šd. — Š. kobylí = šťovík. Štípa, y, f., repula (červ), zastr. Rozk.
Štípa, y, f. = dračka, louč. der Kien-,
Holzspan. Na Mor. a ve Slez. Klš., Mtl., Tč. — Š. == poleno rozštípené na dvě, ein Scheit. Mor. Šd. — Š., Stiep, ves u Zlína. Štípací, Kneip-, Zwick-. Š. kleště, Us.,
nůž, Techn., die Kneipe. D. Štipač, e, m. = kdo štípe, der Kneiper,
Zwicker. Š. pekařský, der Weissmischer. Štípáček, čka, m. = malý štipač. Jg.
Přenes, ein Spitzfindiger. Ale ještě řekl by některý štípáček, že Kristus nedie tu pravdy řka. Hus. II. 46. Štípačka, y, f. = která štípe, die Knei-
perin, Zwickerin. Jg. — Š., die Kliebhacke. Šp. — Š-ky,pl., f., die Kneip-, Beisszange, Spitzzange. Šm. Štipadlo, a, n. = nástroj ku štípání, die
Kneipe. Štípák, a, m. = štipač, zvláště kohout.
Aesop. — Š., u, m., die Spaltklinge. Šp. Štipálek, lka, m., pedallus, zastr. Veleš.
Štipalky, vz Ščibalky.
Štípaná, é, f., vz Štípaný.
Štípané, ého, n. (š. uražení), fractura li-
nealis. Sal. 89. 19. Štípanec, nce, štípaneček, čku, štípa-
nečky, pl. == kousky těsta z většího kusu těsta uštípané a do polévky zavařené. Po- lívka se š-čky, die Zwicknudeln, eingebrök- kelter Teig in der Suppe. (Drobenka a zmo- lenka jsou z drobnějšího tésta). U Berouna. Dch. Štípanek, nku, m. = tříska. Techn. I.
163. Štípání, n., vz Štípati. — Š. = kálání,
das Spalten. Š. dříví. V. — Š. = stiskání, das Kneipen. Š. v břiše, das Bauchkneipen. = Š. ptáků, das Bejssen, V., blech, much, včel, das Stechen. — Š. křenu, octu, das Beissen. — Š. v údech. Na Mor. Mám š. v hlavě (Reis- sen). Mor. Šd. — Š. - spičkování, das Sti- cheln. Kom. |
Štípanice, e, f., das Halbholz. Šm.
Štípanky, pl., f. = krajánky, rozkrájené a usušené ovoce. Slov. Dbš. Štípaný; -án, ána, o, gespalten. Š. dříví. — Š. = stiskaný, gekneipt, gezwickt. Š.
hubička. Us. — Číhař má ptáky na štípa- nou (mnoho v jedné kleci, kde se štípají, křičí a tak jiné přivolávají). Us. — Jg. Štípař, e, m., der Holzspalter. Mor. Šd.
Štípatelnosť, i, f., die Spaltbarkeit. Š.
nerostů je pravidelná děliteľnosť v určitých krystalografických směrech. Vz Znak. Bř. 54. Vz Schd. II. 15. Š. nerostů jest velmi dokonalá, dokonalá, méně dokonalá, nedo- konalá. Bř. Š. do osmistěnu, dle dvanácti- stěnu kosočtverečného. Pr. Čhym. 104. 210. Štípatelný = dojící se štípati, spaltig,
spaltbar. Š. dříví., Rostl. III. b. 33., nerost. Štípati, -pám a -pi (-pu), štípej, -paje (íc),
al, án, ání; štípávati, štípnouti, pnul a pl., ut, utí = na dvé trhati, kláti, sekati, spal- ten, klieben; něčím stiskati, kneipen, knei- fen, zwicken, beissen, stechen. Jg. — abs. To dříví se nedá š. D. Mouchy, blechy, ko- máři, včely, vosy štípají, beissen, stechen. Us. Kouří se z kamen, štípe to. Us. Dch. Napitá blecha méně štípe. Us. Vůči s tebou dobře a krom očí kousá co pes, štípá co had. Prov. Š. jako křen, kouř, ocet, dým, cibule. Us. Jg. — co, koho: dříví. Blechy ho štípaly. Us. Němc. A on drva ščípal. Sš. P. 329. Dobrého neštípe, zlý se nedá. Us. Štír člověka štípe. ZN. Mouchy štípou do- bytek. Us. V. Š. koho = špičkovati, špičky mu dávati, spötteln, sticheln, hecheln. Ros. — co jak: dříví na polena, V., na dlouho,
Us., na drobno, na hrubo. Us. Dch. Rána štípe štipmem. Mor. Brt. Štípne až do pláče. Er. P. 16. Š. dříví na oblaňk (ne u pro- střed nýbrž více ku kraji sekeru zarážeti). U Rychn. Veš hladná štípe do živa. Slez. Tč. — co čím: dříví palicí, Kom., sekerou. Us. Někoho nehty š. Kom. Rak klepetem štípe. Us., Ml. Klíčem dříví štípati a seke- rou dvéře otvírati. V. — kam: Rak mne štípl do prstu. Us. Š. někoho do tváře. Us. Dch. — koho kde. Štípá mne v břiše. D. Ten mlaščí, koho jídlo po jazyku ščípe. Slov. Tč. On myslí, abych dal na sobě dříví štípat (se trýzniti). Us. Dch., Klš. Kdo ští- pal dříví na své matce? (Adam na zemi). Blecha mne štípe na zádech. Ml. Na cestě dříví neštípej (života si neukracuj, nebo ži- vot cesta). Ms. Mus. — se. Ptáci se štípají. Us. — se s kým = hádati se s kým, zanken, streiten. — co komu štípnouti — ukrásti, vzíti, schnippsen, stehlen. Us. Dch., Vrů., Světz. Štípavě = štípavým způsobem, bissig,
beissend, kneipend, Br. Štípavec, vce, m., manticora, hmyz zlo-
menokřídlý, hmyzožravý. Krok. II. 251. Štípavice, e, f., mordella, der Blumen-
käfer. Šm. Štípavka, y, f., forficula, der Zangen-
käfer. — Š. = pijavka, der Blutegel. L. Štípavosť, i, f., das Beissen, die Eigen-
schaft gern zu beissen. Š. křenu. |
||
|
|||
Předchozí (961)  Strana:962  Další (963) |