968

Štoucheles, u, m. — štouchnutí, der
Stoss. Dostal v tlačenici několik š-sů. Us.

Štouleti se = usmívati se, lächeln. U Li-
tomyšle.

Štoupa, lépe: stoupa.

Šťouplý = hubený ve tváři, mager im
Gesichte. U Olom. Sď.

Štour, u, m. = daň na dolní náklady a
potřeby, Steuer zum Behuf der Bergwerke.
Dač. I. 138.

Štourač, e, m., der Stirler.

Šťoural, a, m. = rýpal. Us. Kšá. Vz
Sťourač.

Šťourati, cf. sřněm. stürn, stochern. Mz.
337. Vz Šťárati.

Šťourátko, a, n., der Stirl, Zahnstocher.
Sm.

Šťoury, vz Stour.

Štoutová, é, f., Stadhöfen, ves u Žlu-
tíce. PL.

Šťovák, a, m. = chlapík, Jcos. Us. Rgl.

Šťovan, u, m. = sůl z kyseliny štovíkové
s některou zásadou, oxalas, das kleesaure
Salz. Rst. 26. Š. ammonatý, draselnatý,
kyselý, ethylnatý, kobaltnatý, měďnatý,
nikelnatý, olovnatý, sodnatý, strychninný,
vápenatý, železitý. Kh.

Šťovec, vce, m., die Zuckersäure. Rk.

Šťovíček, čka, m., osob. jm.

Šťovík, jindy štěvík, na Mor. šťavík a
štavlík, na Slov. šťáv; v již. Čech. štavlík,
Kts. = bylina, rumex, der Ampfer. Š. obecný
větší (modrohlávek; na Mor. kobilí štíp,
šťavík, na Slov. šťáv), r. acetosa, der ge-
meine Sauerampfer, Wiesensauerampfer, za-
hradní, r. patientia, der Gartenampfer, kade-
řavý, r. crispus, die Grindwurzel, koňský
(špicatý), r. acutus, Rossampfer, vodní, r.
aquatieus, Wasserampfer, štítnatý, r. scuta-
tus, Schildampfer, menší (malý), r. aceto-
sella, Schafampfer, trojlistý, der Hasenklee,
jelení, r. sanguineus, Blutampfer, lesní neb
zaječí, r. silvestris, Hasenampfer, říční, r.
hydrolapathum, hajní, neraolapathum, po-
mořský, maritimus, tupolistý, obtusifolius,
horní, Mönchsrhaharber, největší, hippola-
pathum. Jg. Pokrm jeho bieše ščevík a stred
leská. Mat. 3. 4. A jedieše ščevík a stred
lesový. Marc. 1. 6. Čf. Čl. 128., Kk. 152.,
153., FB. 29., Čl. Kv. 157., Slb. 236.

Šťovíkový, Ampfer-, Sauerampfer-. S.
list, šťáva, Ros., sůl (das Sauerkleesalz). Vz
S. N., Techn.

Šťovka, y, f., lépe: dštovka, vz d. Jg.
Š. jest tlustá, žížala tenká. Us. u Bechyně.
Mý. Lumbricus terrestris, der Regenwum. 1

Štpavý = co štpí, čpí, beissend. S. víno,
Exc.

Štpěti, čpíti, írn, ěl, ění — kousati, ští-
pati, beissen. — koho. Čern. To jeho štpí
(je mu nemilé). D., Br., St., Jg. — čím.
Ta nádoba štpí vínem. Us.

Štpice, e, f. Dlúhé u třevíc š. Št. N. 97.

Štráboch, a, m., osob. jm. Vz Tk. IV.
3., 5., 37., 368., 445., V. 67., 68.

Štráf, u, m., štráfek, fku, štráfeček,
čku, m., z něm. Streif = prouha. Štráfy
(prouhy) na sukni. S-y po nebi. — Š. =
kanavas. Us. u Jičína. — Š. = výpad vo-
jenský na loupež. Š-y a vpády činiti. V. Že
s nimi časem nočním na š-fy jezditi musí.
Skl. II. 392., Kom. J. 706., Štelc.

Štrafací = trestací, Straf-, Tadel-. Š. list.
Slov. Bern.

Štrafač, štrafatel, e, m. — trestatel, der
Strafer, Tadler. Slov. Bern.

Štrafadlo, štrafátko, a, n. = dřevo,
jímž se pot stírá, der Striegel. V.

Štrafatel, e, m. = strafač.

Štrafatelka, y, štrafatelkyně, ě, f. =
trestatelka, die Straferin, Tadlerin. Slov.
Bern.

Štráfkování, n. = štráf ování, das Strei-
fen. Us.

Štráfko vaný = prouhovaný, gestreift.
Vz Štráf. S. sukně.

Štráfování, n., die Streifung. Vz Štráf.
Tři praporce pěchoty jak pro š. tak i pro
obhajování měst pražských poslal. Bck. II.
3. 122. — Š. = pruhování, das Streifen.
Us.

Štrafovaný; -án, a, o = trestaný, hubo-
vaný, gestraft, getadelt.

Štráfovaný; -án, a, o = prouhovaný, ge-
streift. Š. plátno. Us.

Štrafovati, šp. z něm. strafen = trestati,
plísniti. Poněvadž konšel (= konšelóv) ne-
štrafoval ani jich právo haněl, než řekl;
Tehdy jsú ji některé ženy š-ly, že dala
svuoj statek preč. NB. Tč. 168., 198. — Br.,
Brikc., Štelc.

Štráfovati, z něm. streifen — vybíhati. —
po čem: vojsko štráfuje po píci. Ros. —
kudy. Myslivci štráfujou polem. Us.

Štrafovný = trestavý, strafend, tadelnd.
Slov.

Štráfový, od štráfu, Streif-. — Š. — ze
štráfu, z kanavasu, von Streifleinwand. Š.
cejchy. Us. Jg.

Štragať sa = štrachati se, líně, nemo-
torně, zvolna jíti. Na Mor. Brt. Vz Štra-
chati.

Štrách, u, m., z něm. der Streich = kus,
kousek. To jsou štrachy! Nadělá se vším
š-ů (věcí, rámusu, okolků); Dělá ze sebe
š-chy (drahotu). Us. Kšá.

Štrachač, e, m. — kdo štrachá, der Pol-
terer.

Štrachačka, y, f., die Poltererin.

Štrachanda, y, f. Jíti na štrachandu ==
na frej, na zálety, der Liebschaft nach-
gehen. Us. Dch., Šd.

Štrachanice, e, f. — štrachanda.

Štrachati, poltem. — čím = buráceti,
chrastiti, poltem. Rk. — abs. Štrachá zde
myš (stöbert, lärmt). Dch. - se kam, za
čím: buráceje jíti, zotteln, schlendern. —
se jak kde, kam: po tmě na schodech,
do komory. Vz Štragati se. Š. se za holkou
Us. Ptr.