969

Štrachniti se, il, ění = zaměstknávati
se, womit beschäftigt sein. — s čím: s ko-
láči (je dělati). Us.

Štracholec, lce, m. = kus, Stück, n.
Snědl š. chleba. Ve vých. Čech. Všk. Cf.
Štramfál.

Štrajda, y, m. = nepořádný člověk. Chodí
jako š. Us. ve východ. Čech. Všk. To je š.
(= blázen ženská)! Us. v Kunv. Msk.

Štrálná, é, f., v Míšni. Vz Tf. 200.

Štramberák, a, m., obyvatel stramberský.
— Š. = človek hloupý. U Nového Jilska.
Mtl.

Štramberk, a, m., mě. v Novojičínsku
na Mor. Vz S. N.

Štramberský. Š. trouba (věž, zřícenina
z hradu, z válek 301etých). Us. Šd. Vz
Štramberk. — Š. trouba = hlupák. Mor. Skd.

Štramfál, u, štramfolec, lce, u Kostel,
n. O. Vz Štramfulec.

Štramfulec, lce, m., ein dickes Stück
Brod, Fleisch usw. Us. Dch., Ktk., Vrů.
U Rakovníka: štramfál. F. Jakl. Vz Štra-
cholec.

Štramin, u, m. = stramin, Schmelzpapier.
Us. Rgl.

Štranek, nku, štranček, ečku, m., z něm.
der Strang, na Slov. — provaz; prostraněk.
Bern.

Štránek, nku, m., z něm. Š. nití = přa-
dénko.

Štrankář, e, m., na Slov. = provazník,
der Seiler.

Štrankářka, y, f. = provaznice, die Sei-
lerin. Slov. Jg.
Štrankářský provaznický, Seiler-. Slov.

Štránkářství, n. = rovaznictví, die Sei-
lerei. Slov. Jg.

Štrapáce, e, f. = namáhání. Us.

Štrapecír, štrapicír, a, m. = volák ve
dvoře, der Ochsenknecht. U Třebíče, u Se-
branic atd. na Mor. Jsk., Ktk.

Štrassburk, u, m., Strassburg, mě. v El-
síisku. — Štrassburčan, a, m., pl. -né. —
Štrassburský. Vz S. N.

Štrb, vz Štěrb.

Štrba, vz Štěrba.

Štrbac, e, m., pohoří v Srbsku. Vz S. N.

Štrbáček, čku, m., vlásenka, pomět, ko-
čičky, suchopeřník, suchopeř, záperník, erio-
phorum, das Wollgras. Slb. 118.

Štrbák, u, m., čubek, pháč, cnicus (cir-
sium), die Kratzdistel. Slb. 408. — Š., vz
Štěrbák.

Štrbavě, Štrbavěti, Štrbavost, Štr-
bavý, vz Stěrbavě atd.

Štrbina, y, f. = štěrbina. Ze štrbiny
malej udělá se ďúra. Slov. Tč.

Štrby, pl., vysoký les, der Hochwald. Na

Slov.

Štrcanec, nce. m., vz Drcanec. U Olom.
Sd.

Štrcnouti = drcnouti. U Olom. Sd.

Štřebla, y, f. == střevle. U Frenštátu. Dšk.

Štřeček, čka, m. == křeček, lacerta stellis,
die Dorneidechse. Ja.

Štřečný — skŕečný.

Štrejchýř, -cheř, m., z něm., der Strei-
cher, Berganschlager, ingestor. Vus. Vz Plnič.

Štrejcholec, lce, štrejcholka, štrej-
chovacka, štrejchovna, štrejchovati,
vz Štrýcholec atd.

Štrek, u, m., u soukenníků postavek, na
nějž věší sukna, die Werftenhänge. D.
Štreka, y, f., v horn., vz Štola, Báně.
Š-ky kopati, šťárati, průkopy spojovati. Am.

Štrengla, y, štrengle, e, f., štruple,

e, f., z; něm. Strängel, provazec, Mz. 337.
a Strippe, šlapek, podšlapek, táhlík, pod-
pěnka. Šp. Štruple u boty: úško, na Mo-
ravě štrúbl. Šd. Má frak, šosy na štruple
(= příliš dlouhé). Us. Kšá. Dle Jg. lošna.

Štrk, u, m. = štěrk. Slov.

Štrkovati = štěrkovati. Slov.

Štrnáct, v ob. mluvě = čtrnáct.

Štrngati = drnkati, klirren. — čím:
ostruhami. Slov. Dbš. 79.

Štrnkot, u, m., das Geklirre. Šm.

Štrobach, a, m., osob. jm. Š. Jos., hu-
debník † 1813. — Š. Frant., hudebník. —
Š. Ant., advokat, předseda říšského sněmu
ve Vídní, rada appellač. soudu atd., f 1856.
Vz S. N., Tf. H. 1. 178.

Štrofa, y, f., vz Strofa.

Štrochati se = Ur achati se. U Jižné. Vru.

Štrokfas, štrokvas, u, m.; z něm. je
druhá částka slova: f as, stran celého slova
vz Mz. 337. Š. = káď, kadečka, dčber, der
Zuber, Ständer. V. Š. pod čeřenem, der
Weinständer. V. Š. ku koupání, die Bade-
wanne. Herb., V.

Štros, a, m., lépe: pštros. — Š., u, m.,
z něm. Strosse. Štrosy v horn. = stupně, pře-
stávky ve štolách a chodech, aby několik hor-
níků za sebou pracovati mohlo, die Strosse,
Absätze Stufen.

Štrosí, lépe: pštrosí, Strauss-. Š. vejce.
Mus. 3. b. 89.

Štroifati = špatně krájeti, pižlati. —
co: chléb. U Písku. Mg.

Štrožok, u, m., šp. z něm. Strohsack =
slamník. — Š., slavnosť pražských krejčů
v úterý po velikonoci v Bubenči. Rk.

Štrubina, y, f., Straubing, mě. bavorské.
Vz S. N.
Štrublík, a, m., osob. jm. Šd.

Štruca, e, štrucla, y, f., der Brodstrutzen.
Na Ostrav. Tč.

Štrudle, e, f., štrudel, dle, m. — jídlo
ž mouky, zavinač, der Strudel. Š. lité, kru-
pičné, tvarohové, žemličkové, tažené, višňové,
třešňové, hruškové. Hsg.

Štruple, vz Štrengla.

Štrus, a, m. = pštros, der Strauss, zastr.
BO.



	969

	Štrachniti se, il, ění = zaměstknávati se, womit beschäftigt sein. — s čím: s ko- láči (je dělati). Us. Štracholec, lce, m. = kus, Stück, n. Snědl š. chleba. Ve vých. Čech. Všk. Cf. Štramfál. Štrajda, y, m. = nepořádný člověk. Chodí jako š. Us. ve východ. Čech. Všk. To je š. (= blázen ženská)! Us. v Kunv. Msk. Štrálná, é, f., v Míšni. Vz Tf. 200. Štramberák, a, m., obyvatel stramberský. — Š. = človek hloupý. U Nového Jilska. Mtl. Štramberk, a, m., mě. v Novojičínsku na Mor. Vz S. N. Štramberský. Š. trouba (věž, zřícenina z hradu, z válek 301etých). Us. Šd. Vz Štramberk. — Š. trouba = hlupák. Mor. Skd. Štramfál, u, štramfolec, lce, u Kostel, n. O. Vz Štramfulec. Štramfulec, lce, m., ein dickes Stück Brod, Fleisch usw. Us. Dch., Ktk., Vrů. U Rakovníka: štramfál. F. Jakl. Vz Štra- cholec. Štramin, u, m. = stramin, Schmelzpapier. Us. Rgl. Štranek, nku, štranček, ečku, m., z něm. der Strang, na Slov. — provaz; prostraněk. Bern. Štránek, nku, m., z něm. Š. nití = přa- dénko. Štrankář, e, m., na Slov. = provazník, der Seiler. Štrankářka, y, f. = provaznice, die Sei- lerin. Slov. Jg. Štrankářský provaznický, Seiler-. Slov. Štránkářství, n. = rovaznictví, die Sei- lerei. Slov. Jg. Štrapáce, e, f. = namáhání. Us. Štrapecír, štrapicír, a, m. = volák ve dvoře, der Ochsenknecht. U Třebíče, u Se- branic atd. na Mor. Jsk., Ktk. Štrassburk, u, m., Strassburg, mě. v El- síisku. — Štrassburčan, a, m., pl. -né. — Štrassburský. Vz S. N. Štrb, vz Štěrb. Štrba, vz Štěrba. Štrbac, e, m., pohoří v Srbsku. Vz S. N. Štrbáček, čku, m., vlásenka, pomět, ko- čičky, suchopeřník, suchopeř, záperník, erio- phorum, das Wollgras. Slb. 118. Štrbák, u, m., čubek, pháč, cnicus (cir- sium), die Kratzdistel. Slb. 408. — Š., vz Štěrbák. Štrbavě, Štrbavěti, Štrbavost, Štr- bavý, vz Stěrbavě atd. Štrbina, y, f. = štěrbina. Ze štrbiny malej udělá se ďúra. Slov. Tč. Štrby, pl., vysoký les, der Hochwald. Na Slov. Štrcanec, nce. m., vz Drcanec. U Olom. Sd.	Štrcnouti = drcnouti. U Olom. Sd. Štřebla, y, f. == střevle. U Frenštátu. Dšk. Štřeček, čka, m. == křeček, lacerta stellis, die Dorneidechse. Ja. Štřečný — skŕečný. Štrejchýř, -cheř, m., z něm., der Strei- cher, Berganschlager, ingestor. Vus. Vz Plnič. Štrejcholec, lce, štrejcholka, štrej- chovacka, štrejchovna, štrejchovati, vz Štrýcholec atd. Štrek, u, m., u soukenníků postavek, na nějž věší sukna, die Werftenhänge. D. Štreka, y, f., v horn., vz Štola, Báně. Š-ky kopati, šťárati, průkopy spojovati. Am. Štrengla, y, štrengle, e, f., štruple, e, f., z; něm. Strängel, provazec, Mz. 337. a Strippe, šlapek, podšlapek, táhlík, pod- pěnka. Šp. Štruple u boty: úško, na Mo- ravě štrúbl. Šd. Má frak, šosy na štruple (= příliš dlouhé). Us. Kšá. Dle Jg. lošna. Štrk, u, m. = štěrk. Slov. Štrkovati = štěrkovati. Slov. Štrnáct, v ob. mluvě = čtrnáct. Štrngati = drnkati, klirren. — čím: ostruhami. Slov. Dbš. 79. Štrnkot, u, m., das Geklirre. Šm. Štrobach, a, m., osob. jm. Š. Jos., hu- debník † 1813. — Š. Frant., hudebník. — Š. Ant., advokat, předseda říšského sněmu ve Vídní, rada appellač. soudu atd., f 1856. Vz S. N., Tf. H. 1. 178. Štrofa, y, f., vz Strofa. Štrochati se = Ur achati se. U Jižné. Vru. Štrokfas, štrokvas, u, m.; z něm. je druhá částka slova: f as, stran celého slova vz Mz. 337. Š. = káď, kadečka, dčber, der Zuber, Ständer. V. Š. pod čeřenem, der Weinständer. V. Š. ku koupání, die Bade- wanne. Herb., V. Štros, a, m., lépe: pštros. — Š., u, m., z něm. Strosse. Štrosy v horn. = stupně, pře- stávky ve štolách a chodech, aby několik hor- níků za sebou pracovati mohlo, die Strosse, Absätze Stufen. Štrosí, lépe: pštrosí, Strauss-. Š. vejce. Mus. 3. b. 89. Štroifati = špatně krájeti, pižlati. — co: chléb. U Písku. Mg. Štrožok, u, m., šp. z něm. Strohsack = slamník. — Š., slavnosť pražských krejčů v úterý po velikonoci v Bubenči. Rk. Štrubina, y, f., Straubing, mě. bavorské. Vz S. N. Štrublík, a, m., osob. jm. Šd. Štruca, e, štrucla, y, f., der Brodstrutzen. Na Ostrav. Tč. Štrudle, e, f., štrudel, dle, m. — jídlo ž mouky, zavinač, der Strudel. Š. lité, kru- pičné, tvarohové, žemličkové, tažené, višňové, třešňové, hruškové. Hsg. Štruple, vz Štrengla. Štrus, a, m. = pštros, der Strauss, zastr. BO.