Předchozí (969)  Strana:970  Další (971) |
|
|||
970
|
|||
|
|||
Štrusový, vz Štros. Š. pastviště. BO.
Štrýc, e, m. = vagabund, lump, Us.
u Něm. Brodu. L. Krejčí. Štrych, u, m., šp. z něm. Strich = čára,
der Strich. Strychů nadělati v knihách. Kom. Š., čárka, comma (.). Kom. — Š. = prouh, pás, der Strich. Pod kterým š-em nebe. Kom. J. 783. — Š. = rána, der Streich. Vus. — Š. = podvod, der Streich. Se š-em to na nás vydobyl. Známe tvé štrychy Us. Kf. Vedou lidé vášní svých š. Dh. 112. — Š. = míra, korec, der Strich. Štrychák, a, m. = pružák, holub černý
se dvěma bílými pruhy. Jmt. Štrychař, e, m. = podvodník. Us. Ktk.,
Msk. Štrychařiti, il, ení, betrügen. S takovým
š-ním si na mne nepřijdeš! Us. Msk. Štrýcholec, štrejcholec, lce, m., šp.
z něm. das Streichholz = sháněčka. Obilí na míře š-cem štrýchovati (sháněčkou shá- něti). Štrychna, y, f., z něm. die Striche =
protahovačka. D. Štrýcholka, y, f., náčiní tkadlcovské, das
Streichholz. Mor. Us. Štrýchovaěka, y, f., šp. z něm. = vích
ze slámy, kterým pekari chléb potírají, po- mokřují = potěračka, der Sprengwisch. Štrýchovati, šp. z něm. streichen = po-
tírati, potahovati, čarovati. — co čím. Malíř obrazy barvami štrýchuje. Kom. — Š. u pe- kaře = chléb vodou potírati, aby se leskl. — Š. — sháněti. Obilí štrýcholcem š. Háj. — Š. pole = rozhory ve strništi obnovovati, D. — Š. čím oč = zavaditi. Jg. Štrýchovka, y, f., šp. z něm. = štrý-
chovaěka. Štrýchovn, y, f. = štrýcholec, sháněčka,
šp. z něm. das Streichholz (zum Getreide- messen). Reš. Štrýchovní, Streich-, Š. dřevo, šp. z něm.
das Streichholz — sháněčka. Jg. Štrýchovnice, e, f. = lopata, na které
se u peci chléb vodou potírá. Štrýchtitý, šp. z něm. gestrichen = shá-
něný. Š. míra. Us. Štrykovací, šp. z něm. Strick-. Š. drát
= roubící; jehlice = roubící, ku pletení. Š. pytlík = sáček na pletení. Štrykovač, e, m., šp. z něm. der Stricker
— pletač, vazač. Štrykováček, čku, m., šp. z němec. =
sáček na pletení, der Strickbeutel. Štrykovačka, y, f., šp. z němec, die
Strickerin = pletačka, vazačka. Štrykování, n., šp. z něm. das Stricken
:= pletení, vázání.
Štrykovaný; -án, a, o, šp. z něm. ge-
strickt = pletený, vázaný. Š. punčochy, zboží. Us. Štrykovati, šp. z něm. stricken = plésti,
vázati. — abs. Ten štrykuje (o opilci). Us. Sn. — co: punčochu (= vázati, plésti, |
hladce, obráceně, v pravo, v levo). — čím :
nohama, Vz Opilý. — se = táhnouti, davon- ziehen. Štrykuj se odtud. J. K. Štrým, u, m. == prouh různobarevný, ein
bunter Streif. U Jilem. Ktk. Štryma, strýmka, y, f., z něm. Strieme
= kráva buď červená buď plavá s černými
n. se šedivými prouhy: tryma, mourka, ge- streifte (gestriemte) Kuh. Us. Štrymatý, štrymovatý, štrymovitý,
štrymový, gestreift, gestriemt. Š. kráva. Vz Štrým. Štrymonohý = bystronohý, schlankfϋs-
sig. Š. děvče. Us. Jg. Štrymovaný; -án, a, o = krátce, míchané
pruhovaný, bunt gestreift. Vz Štrymatý. Štrymovatý, štrymovitý, vz Štrymatý.
Štrymový, vz Štrymatý. Štryngla, vz Štrengte. Štrýšky, pl, f. = náčiní k upravení vlny na sukna. Vlna se škrábávala kramplemi, štrýškami atd. Techn. III. 368. Štuc, u, m., šp. z něm. = krátká ruč-
nice, Rk.; tažená ručnice, tažnice. Ze štucu stříleti. Us. Štucar, u, m. = dva šteníky (čteníky).
Vz Čteník. Štucel, štuci, clu, štuclík, u, m., šp.
\ z něm. der Stutz = rukávec z kožešiny atd., Rk., rukávník, D., Ros., Šm., der Muff, Stutz, Stutzel. — Štuclík = rukavičky bez prstů z bavlny. Rk. Rukávník na dolejší čásť ramene, na Slov.: zápěstky. Jv. Štúcel, cle, m. = leknín bílý. U Nové vsi v Krumlovsku. Bur. Štucový, Stutz-. Š. kulka. Us. Štucr, a, m., šp. z něm. Stutzer, švihák,
Rk., na Mor. a Slov. šuhaj, vz toto.
Štuček, čku, m. — štučka. Slov. Bern.
Štůček, čku, m. = špalek, na němž řez-
níci maso sekají. V Blansku. Ktz. Cf. Stok.
Štučka, vz Štuka.
Študent, a, m., z Jat. studens, lépe : stu-
dent, der Student, Š-tů chudých dům. Vz Tk. II. 197. Vz Student. Študium, lépe: studium, lat. Ze študií
zběhnouti. Us. Brt. Vz Studium. Šťudlek, u, m. = jetel. U Opavy. Pk. Šťudlov, a, m., ves u Klobouk na Mor. Šťudlovina, y, f. = šťudlek. U Příbora. Mtl. Študo = čudo, miraculum, koř. čъ, štъ.
Mkl. B. 206. Študovati, lépe: studovati, z lat. Vz
Studovati. Štufa, y, f., z něm. Stufe = kus, kousek
rudy. Š. zlata, stříbra, kyzu. Vys. Š. dě- dičná, die Erbstufe. Šp. — Š. = ve skále n. ve dřevě v dole udělané znamení ku př. křížek. Š-u udeřiti, dáti, přebiti. Vys. Vz Mz. 337. Šťuhelek, lku, m. = kousek. Mor. Kld.
Cf. Šťahel. |
||
|
|||
Předchozí (969)  Strana:970  Další (971) |