970

Štrusový, vz Štros. Š. pastviště. BO.

Štrýc, e, m. = vagabund, lump, Us.
u Něm. Brodu. L. Krejčí.

Štrych, u, m., šp. z něm. Strich = čára,
der Strich. Strychů nadělati v knihách.
Kom. Š., čárka, comma (.). Kom. — Š. =
prouh, pás, der Strich. Pod kterým š-em
nebe. Kom. J. 783. — Š. = rána, der Streich.
Vus. — Š. = podvod, der Streich. Se š-em
to na nás vydobyl. Známe tvé štrychy Us.
Kf. Vedou lidé vášní svých š. Dh. 112. —
Š. = míra, korec, der Strich.

Štrychák, a, m. = pružák, holub černý
se dvěma bílými pruhy. Jmt.

Štrychař, e, m. = podvodník. Us. Ktk.,
Msk.

Štrychařiti, il, ení, betrügen. S takovým
š-ním si na mne nepřijdeš! Us. Msk.

Štrýcholec, štrejcholec, lce, m., šp.
z něm. das Streichholz = sháněčka. Obilí
na míře š-cem štrýchovati (sháněčkou shá-
něti).

Štrychna, y, f., z něm. die Striche =
protahovačka. D.

Štrýcholka, y, f., náčiní tkadlcovské, das
Streichholz. Mor. Us.

Štrýchovaěka, y, f., šp. z něm. = vích
ze slámy, kterým pekari chléb potírají, po-
mokřují = potěračka, der Sprengwisch.

Štrýchovati, šp. z něm. streichen = po-
tírati, potahovati, čarovati. — co čím. Malíř
obrazy barvami štrýchuje. Kom. — Š. u pe-
kaře = chléb vodou potírati, aby se leskl. —
Š. — sháněti. Obilí štrýcholcem š. Háj. —
Š. pole = rozhory ve strništi obnovovati,
D. — Š. čím oč = zavaditi. Jg.

Štrýchovka, y, f., šp. z něm. = štrý-
chovaěka.

Štrýchovn, y, f. = štrýcholec, sháněčka,
šp. z něm. das Streichholz (zum Getreide-
messen). Reš.

Štrýchovní, Streich-, Š. dřevo, šp. z něm.
das Streichholz — sháněčka. Jg.

Štrýchovnice, e, f. = lopata, na které
se u peci chléb vodou potírá.

Štrýchtitý, šp. z něm. gestrichen = shá-
něný. Š. míra. Us.

Štrykovací, šp. z něm. Strick-. Š. drát
= roubící; jehlice = roubící, ku pletení. Š.
pytlík = sáček na pletení.

Štrykovač, e, m., šp. z něm. der Stricker
— pletač, vazač.

Štrykováček, čku, m., šp. z němec. =
sáček na pletení, der Strickbeutel.

Štrykovačka, y, f., šp. z němec, die
Strickerin = pletačka, vazačka.

Štrykování, n., šp. z něm. das Stricken

:= pletení, vázání.

Štrykovaný; -án, a, o, šp. z něm. ge-
strickt = pletený, vázaný. Š. punčochy,
zboží. Us.

Štrykovati, šp. z něm. stricken = plésti,
vázati. — abs. Ten štrykuje (o opilci).
Us. Sn. — co: punčochu (= vázati, plésti,

hladce, obráceně, v pravo, v levo). — čím :
nohama, Vz Opilý. — se = táhnouti, davon-
ziehen. Štrykuj se odtud. J. K.

Štrým, u, m. == prouh různobarevný, ein
bunter Streif. U Jilem. Ktk.

Štryma, strýmka, y, f., z něm. Strieme

= kráva buď červená buď plavá s černými
n. se šedivými prouhy: tryma, mourka, ge-
streifte (gestriemte) Kuh. Us.

Štrymatý, štrymovatý, štrymovitý,
štrymový, gestreift, gestriemt. Š. kráva.
Vz Štrým.

Štrymonohý = bystronohý, schlankfϋs-
sig. Š. děvče. Us. Jg.

Štrymovaný; -án, a, o = krátce, míchané
pruhovaný, bunt gestreift. Vz Štrymatý.

Štrymovatý, štrymovitý, vz Štrymatý.
Štrymový, vz Štrymatý.
Štryngla, vz Štrengte.
Štrýšky, pl, f. = náčiní k upravení vlny
na sukna. Vlna se škrábávala kramplemi,
štrýškami atd. Techn. III. 368.

Štuc, u, m., šp. z něm. = krátká ruč-
nice, Rk.; tažená ručnice, tažnice. Ze štucu
stříleti. Us.

Štucar, u, m. = dva šteníky (čteníky).
Vz Čteník.

Štucel, štuci, clu, štuclík, u, m., šp.
\ z něm. der Stutz = rukávec z kožešiny atd.,
Rk., rukávník, D., Ros., Šm., der Muff,
Stutz, Stutzel. — Štuclík = rukavičky bez
prstů z bavlny. Rk. Rukávník na dolejší
čásť ramene, na Slov.: zápěstky. Jv.
Štúcel, cle, m. = leknín bílý. U Nové
vsi v Krumlovsku. Bur.
Štucový, Stutz-. Š. kulka. Us.

Štucr, a, m., šp. z něm. Stutzer, švihák,

Rk., na Mor. a Slov. šuhaj, vz toto.

Štuček, čku, m. — štučka. Slov. Bern.

Štůček, čku, m. = špalek, na němž řez-

níci maso sekají. V Blansku. Ktz. Cf. Stok.

Štučka, vz Štuka.

Študent, a, m., z Jat. studens, lépe : stu-
dent, der Student, Š-tů chudých dům. Vz
Tk. II. 197. Vz Student.

Študium, lépe: studium, lat. Ze študií
zběhnouti. Us. Brt. Vz Studium.
Šťudlek, u, m. = jetel. U Opavy. Pk.
Šťudlov, a, m., ves u Klobouk na Mor.
Šťudlovina, y, f. = šťudlek. U Příbora.
Mtl.

Študo = čudo, miraculum, koř. čъ, štъ.
Mkl. B. 206.

Študovati, lépe: studovati, z lat. Vz
Studovati.

Štufa, y, f., z něm. Stufe = kus, kousek
rudy. Š. zlata, stříbra, kyzu. Vys. Š. dě-
dičná, die Erbstufe. Šp. — Š. = ve skále
n. ve dřevě v dole udělané znamení ku př.
křížek. Š-u udeřiti, dáti, přebiti. Vys. Vz
Mz. 337.

Šťuhelek, lku, m. = kousek. Mor. Kld.
Cf. Šťahel.