Předchozí (972)  Strana:973  Další (974) |
|
|||
973
|
|||
|
|||
Štvavosť, i, f., die Hetzsucht. Dch.
Štverácký, vz Čtverácký. Štveráctví, n., vz Čtveráctví. - Štveračiti = čtveračiti, spassen, schäkern.
Us. Klš. Štveračka, y, f. = čtveračká. Mřk.
Štverák, a, m. = čtverák, der Schalk,
Schelm. Čtverák ging im Sinne Schelm in der Form Schwerak in den österr. u. bair. Dialekt über. Gl. 22. — Š. na mor. Zlínsku a j. bývá převzdívkou = vychytralec, ferina, lišák. Brt. — Š. == druh stehlíků. Na mor. Zlínsku. Brt. — Š., osob. jm. — Š., u, m., Vierkreuzerstück, n. Us. Klš. Štverako, vz Čtverako.
Štverakosť, vz Čtverakosť.
Štveraký, vz Čtveraký.
Štverhranatosť, vz Čtverhranatosť.
Štverhranatý, vz Čtverhranatý.
Štverhranosť, vz Čtverhranosť.
Štverhraný, vz Čtverhraný.
Štveřín, a, m., Stwerin. ves u Turnova.
PL. Vz S. N. Šťveřiti, il, ení = čtveračiti, Possen reis-
sen, herumtreiben. Puchm. exc. Vz Čtveřiti. Štverka, vz Čtverka.
Štvermo = čtvermo. Chtěl lézti š. (čtver- nožky). Slez. Šd. Štverna, vz Čtverna. Štvernásobný, vz Čtvernásobný. Štvernohý, vz Čtvernohý. Štverný, vz Čtverný. Štvero = čtvero. Pod pecem je patero,
za pecem je š. (dětí). Sš. P. 197. Koní š. a šest krav. Půh. I. 338. Nás š. erbóv ne- rozdílných. Půh. I. 278. (Té.). Štvířiti, il, ení. Ptactvo štvíří (méně než:
piští a cvrká), zwitschern. Us. Štvrně = čtverně. Slez.
Štvrnožky = čtvermo, po všech čtyřech.
Bezpečný jest od úpadku, kdo š. leze. Na Slov. Tč. Štvrť, i, f. = čtvrť. Us. Tři štvrti léta.
Půh. I. 289. — Š. = míra obilní, 1/4 měřice, věrtel, das Viertel. Na Hané. Bkř., Hý. Štvrták, vz Ctvrták.
Štvrtek, tku, m. = čtvrtek. Us. Brt. Dán
- ve š. po sv. Žofii. 1546. Šd. exc. Štvrtiti, vz Čtvrtiti.
Švrtka, y, í. = čtvrtka. Us. Šd. Š. obilí,
kobzolí. Tč. Štvrtník, a, m., osob. jm.; čtvrtník.
Štvrtý = čtvrtý. Už sem se já naučila,
jak mám muža trestat, tři dni na ňé provaz močit a štvrté deň jé mrskat. Sš. P. 480. (Tč.).
Štýbla, vz Štibla. Slez.
Štyft, u, m., z něm. Stift, lépe: ústav
nadací; klášter. Do štiftu schopná dáma = mající 32 urozené předky, stiftsmässig. D. Štyftovní, Stifts-, stiftlich. Š. paní, die
Stiftsfrau, úřad, das Stiftsamt. D. |
Štygle, e, f., štygl, e, m., štygla, y, f.,
z němec. Stiegel. Mz. 338. Š. = příkrosť, náhlá spáditosi, die Neige. S., štyglovitosť hory. V. Šachta štcyglem zavěšená, kolmá, do závaží, stojací; opak lijovitá (ležatá), senkrecht hangend. Nomencl., Vys. — Š. = kamením nebo prkny hrazená zem, aby dolů s náplavem neběžela. Reš. Štyglovati, štýlovati, Abhänge machen.
— co: šachtu (ne kolmo hloubiti). Vz Štygle.
Štyglovitosť, stýlovitosť, štýlovatosť,
i, f. == lijovitosť, der Abhang, die Neige.
Štyglovitý, štýlovitý = příkrý, mající
svah, geneigt, abhängig. Š. vrch, Us., vi- nice, šachta. D. Vz Štygle. Štych, u, m., šp. z něm. der Stich =
bodnutí, der Stich. Š. dáti = bodnouti, slo- vem píchnouti, sticheln. První š. na páru botů, řekl sedlák, když býk na krávu vlezl. Slez. Tč. — Š. = steh, pol. ścieg, ácig, der Stich beim Nähen, hängt mit rus. stegnutъ zusammen. Mkl. B. 18. (Hý.). Krejčí dycky píchá křivo vedlé štycha, toho nechci. Sš. P. 482. — Š. v kartách, der Stich. Zůstal v štichu (pozadu a byl lapen), ist im Stich geblieben. Ros. — Š-y = krátčata, kratiny. — Š. Kůň neverme ani š-a (nechce táhnouti).
V Kunv. Msk. Štycholcový, plot z krajin nahoře do
špičky přisekaných. U Král. Hradce. J. K. Štýl, u, m., vz Stil.
Štylet, vz Stilet.
Štymovati, vz Stimovati.
Štyr, a, m., mě. Steier. Šb. — Š., vz
Štír. Štyrax, u, m. Š. tekoucí, liquidanlbar
styraciflua. Linn. Štyřák, a, m., der Steierer, Steiermärker.
Arch. II. 429. Štyřan, a, m. = Štyřák; pl. -né.
Štyrikrát, vz Čtyřikrát.
Štyrsa, y, m., osob. jm. Š. Jiřík, bratr
český. Vz S. N., Tf. 47., Pal. Rdh. 126; Štýrsko, a, n., Steiermark, slovin. Šta-
jersko. Vz S. N. Štýrský, steiermärkisch, steirisch. Š. vo-
zík, Dch., Alpy, Krč. 253., kosa. Šp. Dyby byly zámky železa štyrského, žáden neza- brání do dvoru panského; Kráčí v štyrské zemi k maticce celensky. Sš. P. 235., 242. (Tč.). Vz více v S. N. Štyry, v obec. ml. m.: čtyři. Ze štyř set
hř. gr. Půh. I. 160. Mytny, mily mytničku, co ty sobě vyvolíš? Štyry tůně hlyboke, v nich penize široke; Vydam se ja, vydam za štyry neděle, za štyry neděle do tej cizi země; Na hůru se hnedky bral, štyry pecny chleba vzal, k sestře svoji pospíchal: Neidú tam otec, máti, než tam idú štyrja kati, kohos budú utráceti; Za štyrema vršky máj nám doneste. Sš. P. 15., 72., 91., 157., 773. (Tč.). Štyryje, e, f. = Štyrsko. Pulk. 9.
Štyva, y, f., z němec. Stiibbe = prach uhelný, die Kohlengestübbe. Vz Mz. 338. |
||
|
|||
Předchozí (972)  Strana:973  Další (974) |