973

Štvavosť, i, f., die Hetzsucht. Dch.
Štverácký, vz Čtverácký.
Štveráctví, n., vz Čtveráctví. -

Štveračiti = čtveračiti, spassen, schäkern.
Us. Klš.

Štveračka, y, f. = čtveračká. Mřk.

Štverák, a, m. = čtverák, der Schalk,
Schelm. Čtverák ging im Sinne Schelm in
der Form Schwerak in den österr. u. bair.
Dialekt über. Gl. 22. — Š. na mor. Zlínsku
a j. bývá převzdívkou = vychytralec, ferina,
lišák. Brt. — Š. == druh stehlíků. Na mor.
Zlínsku. Brt. — Š., osob. jm. — Š., u, m.,
Vierkreuzerstück, n. Us. Klš.

Štverako, vz Čtverako.

Štverakosť, vz Čtverakosť.

Štveraký, vz Čtveraký.

Štverhranatosť, vz Čtverhranatosť.

Štverhranatý, vz Čtverhranatý.

Štverhranosť, vz Čtverhranosť.

Štverhraný, vz Čtverhraný.

Štveřín, a, m., Stwerin. ves u Turnova.
PL. Vz S. N.

Šťveřiti, il, ení = čtveračiti, Possen reis-
sen, herumtreiben. Puchm. exc. Vz Čtveřiti.

Štverka, vz Čtverka.
Štvermo = čtvermo. Chtěl lézti š. (čtver-
nožky). Slez. Šd.
Štverna, vz Čtverna.
Štvernásobný, vz Čtvernásobný.
Štvernohý, vz Čtvernohý.
Štverný, vz Čtverný.

Štvero = čtvero. Pod pecem je patero,
za pecem je š. (dětí). Sš. P. 197. Koní š.
a šest krav. Půh. I. 338. Nás š. erbóv ne-
rozdílných. Půh. I. 278. (Té.).

Štvířiti, il, ení. Ptactvo štvíří (méně než:
piští a cvrká), zwitschern. Us.

Štvrně = čtverně. Slez.

Štvrnožky = čtvermo, po všech čtyřech.
Bezpečný jest od úpadku, kdo š. leze. Na
Slov. Tč.

Štvrť, i, f. = čtvrť. Us. Tři štvrti léta.
Půh. I. 289. — Š. = míra obilní, ¹/₄ měřice,
věrtel, das Viertel. Na Hané. Bkř., Hý.

Štvrták, vz Ctvrták.

Štvrtek, tku, m. = čtvrtek. Us. Brt. Dán
- ve š. po sv. Žofii. 1546. Šd. exc.

Štvrtiti, vz Čtvrtiti.

Švrtka, y, í. = čtvrtka. Us. Šd. Š. obilí,
kobzolí. Tč.

Štvrtník, a, m., osob. jm.; čtvrtník.

Štvrtý = čtvrtý. Už sem se já naučila,
jak mám muža trestat, tři dni na ňé provaz
močit a štvrté deň jé mrskat. Sš. P. 480.

(Tč.).

Štýbla, vz Štibla. Slez.

Štyft, u, m., z něm. Stift, lépe: ústav
nadací; klášter. Do štiftu schopná dáma =
mající 32 urozené předky, stiftsmässig. D.

Štyftovní, Stifts-, stiftlich. Š. paní, die
Stiftsfrau, úřad, das Stiftsamt. D.

Štygle, e, f., štygl, e, m., štygla, y, f.,
z němec. Stiegel. Mz. 338. Š. = příkrosť,
náhlá spáditosi, die Neige. S., štyglovitosť
hory. V. Šachta štcyglem zavěšená, kolmá,
do závaží, stojací; opak lijovitá (ležatá),
senkrecht hangend. Nomencl., Vys. — Š. =
kamením nebo prkny hrazená zem, aby dolů
s náplavem neběžela. Reš.

Štyglovati, štýlovati, Abhänge machen.

— co: šachtu (ne kolmo hloubiti). Vz Štygle.

Štyglovitosť, stýlovitosť, štýlovatosť,

i, f. == lijovitosť, der Abhang, die Neige.

Štyglovitý, štýlovitý = příkrý, mající
svah, geneigt, abhängig. Š. vrch, Us., vi-
nice, šachta. D. Vz Štygle.

Štych, u, m., šp. z něm. der Stich =
bodnutí, der Stich. Š. dáti = bodnouti, slo-
vem píchnouti, sticheln. První š. na páru
botů, řekl sedlák, když býk na krávu vlezl.
Slez. Tč. — Š. = steh, pol. ścieg, ácig, der
Stich beim Nähen, hängt mit rus. stegnutъ
zusammen. Mkl. B. 18. (Hý.). Krejčí dycky
píchá křivo vedlé štycha, toho nechci. Sš.
P. 482. — Š. v kartách, der Stich. Zůstal
v štichu (pozadu a byl lapen), ist im Stich
geblieben. Ros. — Š-y = krátčata, kratiny.

— Š. Kůň neverme ani š-a (nechce táhnouti).
V Kunv. Msk.

Štycholcový, plot z krajin nahoře do
špičky přisekaných. U Král. Hradce. J. K.

Štýl, u, m., vz Stil.

Štylet, vz Stilet.

Štymovati, vz Stimovati.

Štyr, a, m., mě. Steier. Šb. — Š., vz
Štír.

Štyrax, u, m. Š. tekoucí, liquidanlbar
styraciflua. Linn.

Štyřák, a, m., der Steierer, Steiermärker.
Arch. II. 429.

Štyřan, a, m. = Štyřák; pl. -né.

Štyrikrát, vz Čtyřikrát.

Štyrsa, y, m., osob. jm. Š. Jiřík, bratr
český. Vz S. N., Tf. 47., Pal. Rdh. 126_;

Štýrsko, a, n., Steiermark, slovin. Šta-
jersko. Vz S. N.

Štýrský, steiermärkisch, steirisch. Š. vo-
zík, Dch., Alpy, Krč. 253., kosa. Šp. Dyby
byly zámky železa štyrského, žáden neza-
brání do dvoru panského; Kráčí v štyrské
zemi k maticce celensky. Sš. P. 235., 242.
(Tč.). Vz více v S. N.

Štyry, v obec. ml. m.: čtyři. Ze štyř set
hř. gr. Půh. I. 160. Mytny, mily mytničku,
co ty sobě vyvolíš? Štyry tůně hlyboke,
v nich penize široke; Vydam se ja, vydam
za štyry neděle, za štyry neděle do tej cizi
země; Na hůru se hnedky bral, štyry pecny
chleba vzal, k sestře svoji pospíchal: Neidú
tam otec, máti, než tam idú štyrja kati,
kohos budú utráceti; Za štyrema vršky máj
nám doneste. Sš. P. 15., 72., 91., 157., 773.
(Tč.).

Štyryje, e, f. = Štyrsko. Pulk. 9.
Štyva, y, f., z němec. Stiibbe = prach
uhelný, die Kohlengestübbe. Vz Mz. 338.