974

Šu. Pojď, já ti něco pošuškám. A když
přijde, šušká mu do ucha: Šu, šu, šu! Mor.
Šd.

1. Šub. Vyšvihal mu metličkou, až ,to
dělalo: šub, šub, šub. Vz Šubati. Mor. Šd.

2. Šub, u, m., z něm. der Schub = strk.
Na šubu odpraviti, odvézti (strkem). D.

Šuba, y, f. = kožich, der Pelz. Není vi-
novat žalobníku tu šubu zaplatiti; I řekl
jemu, že klamú a že by lhář byl i se pánem
svým, kterýž na něm šubu aksamitová vy-
lhal. NB. Tč. 13., 243. V zimě oblékaly
(ženy) dlouhé fialové šuby kožešinou pod-
šité a kolem do kola liščinou lemované.
V mor. Valaš. Vck., Nl. Š. kuní, popelicí.
Dač. I. 357. Vz Čuba a o původu Mz. 82.
Na Slov. dlouhý plášť plstěný. Hdk. Žehnej
vlkům na zuby a též za šuby. Č. M. 236. —
Š., y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šubačka, y, f. = šlehání, šlehačka, das
Schlagen mit der Ruthe, die Geisselung.
Mor. Sd.

Šubar, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šubař, e, m. = četník. Chch. Jih.

Šubara, y, f. = huňatá čepice obyčejně
bílá. Chorv. Plk.

Šubati, šubnouti = čubati, šibati, peit-
schen, geissein, streichen. — koho. Šubni
toho sedlového (vola). Mor. Šd.

Šubenice, e, šubenička, y, f. — šibenice.
Stojí, stojí šubenička, na ní bílá holubička.
Sš. P. 158.

Šubert, a, m. Š. Frank, spisovatel. Vz
Tf. H. 1. 141.

Šubiřov, a, m., ves v okr. jevičském na
Mor. Tč.

Šubka, y, f. = závěrka, brzda u vozu,
v Krkonoších prasátko, der Hemmschuh.
Kd. — Š. = špinavá zena. Slov. — Š-ky =
švalky, kaštany na šatech, Klunker, m. Jg.

Šubovský, ého, n., osob. jm.

Šubr, u, m., pl. šubry = bláto, špína na
obrubě sukně, šišvprec, Klunker, m. Má šaty
samý šubr. Mor. Šd. Vz Šubra, Šubka.

Šubra, y, f. = šubr. Sš. P. 724. Prš, de-
štíčku hustý, aby šubry růstly, šak je voda
na to, oprat šubry, blato. Sš. P. 724. —
Š. = špinavá ženská, šlundra, eine Schlampe.
Na Mor. a Slov. Kch., Bern. — Š. — čubr,
čibr, satureja. Na mor. Zlínsku. Brt. — Š.,
druh hadů, eine Schlange. Mor. Šd.

Šubrání, n., Beschmutzung, f.

Šubraný; -án, a, o, beschmutzt.

Šubrati, -ávati; uš ubrati špiniti, schmut-
zen, besudeln. Na Mor. a Slov. — sobě co
kde: šaty v blátě. Slez. a mor. — Jg.

Šubravě špinavě, schmutzig. Vz Šu-
brati.

Šubravec, vce, m., der Schmutzige, der
Lump. Mor. TČ., Škd., Plk.

Šubravěti, ěl, ění, schmutzig werden.

Šubravina, y, f., das Gesindel. Tč.

Šubravosť, i, f. špinavosť, die Schmut-
zigkeit. Mor., slov. Bern., Tč.

Šubravý, schmutzig, lumpig. Mor. Tč.,
Skd.

Šubrovice, dle Budějovice, Schillersdorf,
ves ve prus. Slez. v Hulčínsku. Šd.
Šubry, vz Šubr, Šubra.

Šubynica, e, f. = šibenice. Na Ostrav.
Tč.

Sud, a, m., osobní jm. Mikuláš Šud ze
Semanína. Šb. Lit. I. 177.

Súd, u, m. = roztrhaný střevíc.

Suda, y, m. kdo rád sudí (šidí), der
Schwindler. Mor. Šd. — Š., osob. jm. Šd.

Šudák, a, m. = šuda. Mor. Šd. — Š.,
osob. jm. Šd.

Šudař, e, m. = šejdíř. U Opav. Klš. Na
Slov.: šudár.

Šudařiti, il, en, ení. Na Slov. -— šáliti,
betrügen.

Šudařka, y, f. = šejdířka. U Opav. Na
Slov.: šudárka.

Šudařský = šejdířský.

Šudařství = šejdířství.

Šuditi, il. ěn, ění = šiditi, betrügen. Mor.,
slez., slov. Tč., Šd. — Š. se kde: po slámě
(váleti se). Koll.

Šudlati = špatně hráti, vrzati (na housle).
Vždyť jen tak šudlá. U Litomyš. Msk.

Šudlík, u, m. = domácí zábava, häusliche
Unterhaltung. Us.

Šudoma, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šufan, u, šufánek, nku, žufan, u, m.
veliká lžíce, opěnovačka, sběračka, der Schöpf-
löffel, Koch-, Vorleglöffel. Mor. Hý., Mřk.,
Kom. Pol. zastr. zufan, jihoněm. schufen,
střněm. schnofe. Mz. 338. Událo se mi jíti
na jarmark, abych sobě zámek a š. kúpil.
NB. Tč. 117.

Šufek, žufek, fku, m. = šufan. D. exc.

Šufeň, fně, f., žufeň == jícha, die Brühe,
z sřněm. sůfen. Mz. 338.

Šufle, e, n. — štvrtečka perníková. Na
Policku. Kšá.

Šuflík, u. m. = šuplík, kleine Schublade.
Mor. Škd. U Něm. Brodu. Hlk.

Šugar, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šuhaj, šohaj, e, šuhajec, jce, šuhajek,
jka, šuhajík, a, šuhajíček, Čku, šuhaječek,
čka, šuhajček, čka, šuhajčok, a, m., šuha-
jičko, šuhajko, šohajenko, a, m., na Mor.
a Slov. —jinoch, junák, der Bursch, Junge.
Jüngling. Slovo neslovanské dle Mz. 338.
Je šuhaj ubohý, nemá jen dvě nohy. Bern.
Dryčný š. = lepý, štíhlý, sličný mladík. Mor.
Šd. A pase šohaj koně na hójezdské do-
lině ; Nadešel ju Janek, nádobný (schmuck)
šuhajek; Přijede tam šuhaj oplaviť koníčky;
A to sa tam bělá postelka vystlaná, leží
tam šohajek, hlava porubaná; Nadešli tam
přívozníčka, přešvarného šohajíčka; Dybys
měla na tisíce, nebudeš ty pannú více a já
jenom dva grýcary, přece budu šohoj švárný;
Na tom hrobě udělal křížeček, že tam leží
švárný šohajíček, porubaný, posekaný; Z jed-
nej strany za Dunajem vadil se žid se šu-